„Zasažení S-400 se může stát prvním potvrzeným případem úspěšného použití západních zbraní proti cílům na mezinárodně uznávaném území Ruska,“ napsalo Agenstvo. Ani Ukrajina, ani Rusko až dosud tento zásah nepotvrdily, upozornil ukrajinský server Fokus.

Také ten večer informoval o zasažení ruského systému protivzdušné obrany S-300 či S-400, které ovšem ruské síly v nynější válce často používají také k ostřelování pozemních cílů. Upozornil, že gubernátor Belgorodské oblasti na sociálních sítích varoval veřejnost před raketovým útokem.

Agenstvo i Fokus se odvolaly na záběry z místa zásahu, které zveřejnil zpravodajský kanál Dosje špiona.

Zasaženo bylo stanoviště ruské protivzdušné obrany u vsi Kiselevo ležící 13 kilometrů od Belgorodu, tvrdí ukrajinský kanál DniproOSINT. Útok se zřejmě stal už v neděli. Na místě byla zničena přinejmenším dvě vozidla s vypouštěcími zařízeni a několik dalších dopravních prostředků, tvrdí analytik Jan Matvejev.

O zasažení systému S-400 informoval také jeden z ruských válečných blogerů, který kritizoval nahromadění všech vozidel na jednom místě, takže k jejich zničení postačí jediná raketa.

Nasazení amerických zbraní

Minulý pátek mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdil, že Spojené státy zmírnily svůj odmítavý postoj vůči tomu, aby ukrajinská armáda používala americké zbraně k útokům proti cílům na ruském území. Nově je bude moci nasazovat při operacích v okolí Charkova, kde Rusko nedávno zahájilo novou ofenzivu.

Britský list The Guardian k tomu napsal, že Ukrajinci tak budou moci využívat raketomety HIMARS k útokům na ruské vojáky a velitelská a kontrolní střediska. „To výrazně posílí naši schopnost reagovat na snahy Ruska o soustřeďování vojáků podél hranice (s Ukrajinou),“ řekl mluvčí Zelenského Serhij Nykyforov.

V posledních dnech se přístup ukrajinských spojenců k použití jimi dodávaných zbraní proti cílům uvnitř Ruska mění. V úterý francouzský prezident Emmanuel Macron při státní návštěvě Německa prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost dodanými západními zbraněmi napadat i cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí.

Obdobné povolení zaznělo také z Berlína, podle kterého má Ukrajina v souladu s mezinárodními právními závazky právo se bránit proti útokům vedeným z ruského území.