Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin je jediným představitelem Ruské federace, se kterým je ochotný se setkat a jednat o jediném tématu - jak ukončit válku. Zdůraznil ale, že je pro Ukrajinu stále těžší s Moskvou jednat vzhledem k narůstajícímu počtu údajně odhalených ruských válečných zločinů.

Metro v Charkově, které dosud sloužilo jako úkryt před bombardováním, bude od 24. května znovu v provozu. „Všechny linky znovu pojedou. Podzemní doprava bude probíhat od sedmi hodin ráno do sedmi hodin odpoledne. Intervaly nebudou stejné jako v době míru. Depo bylo při bombardování poškozeno, takže budou delší,“ vysvětlil starosta města Ihor Těrechov.

Ruský diplomat při OSN v Ženevě Boris Bondarev na protest proti invazi na Ukrajinu rezignoval. „Za dvacet let své diplomatické kariéry jsem viděl různé změny naší zahraniční politiky, ale nikdy jsem se za svou zemi nestyděl tak, jako 24. února letošního roku,“ napsal na sociální síti LinkedIn. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za agresivní válku.

Online reportáž

Ruskými silami dosazená dočasná správa Chersonské oblasti požádala Moskvu, aby Rusko na jejím území vytvořilo vojenskou základnu. „Je to nezbytné a zajistí to bezpečnost regionu a jeho obyvatel,“ řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti viceguvernér okupační správy Kiril Stremousov.

Zahraniční reakce

Německý ministr pro ekonomiku Robert Habeck uvedl, že embargo na ruskou ropu bylo „na dosah“. Ovedl, že několik zemí s ním má stále problém, například Maďarsko. „Myslím, že k průlomu v jednáních dojde během několika dnů,“ dodal.

Dvacet zemí oznámilo nové balíčky, které mají Ukrajině pomoci s obranou proti ruské agresi. Jejich součástí mají být podle amerického ministra obrany Lloyda Austina také pokročilejší zbraně. Dánsko podle něj Ukrajině poskytne protilodní rakety Harpoon, Česká republika zase vrtulníky, tanky a raketové systémy. Itálie, Řecko, Norsko a Polsko pak Kyjevu poskytnou dělostřelecké systémy a munici.

Evropská unie se dohodla na další podpoře Ukrajiny ve výši 500 milionů eur. Drtivá většina částky má být určetna na vojenské vybavení, zbylých 10 milionů pak na ochranné prostředky pro vojáky, balíčky první pomoci a palivo.

Ve Spojených státech amerických probíhají debaty o možném návratu amerických jednotek na Ukrajinu, například k obraně ambasády v Kyjevě. Jednání se ale podle vládních úředníků odehrávají v nižších patrech a ministerstvo obrany něco takového zatím nemá na pořadu dne. „Jakýkoli návrat amerických vojáků na Ukrajinu by nakonec vyžadoval rozhodnutí prezidenta,“ uvedl předseda jednoho z poradních orgánů prezidenta Bidena Mark Milley.

Proruští separatisté dohlížejí na odchod civilistů z Rusy obléhaného Mariupolu
Hrůza jménem filtrace. Rusové brutálně třídí Ukrajince, podezřelí musí do tábora

Válka podle japonského premiéra Fumio Kišidy zdůraznila nutnost svobodné a otevřené Indo-pacifické oblasti. „Ruská invaze na ukrajinu zásadně ohrozila principy, které ztělesňuje charta OSN. Nikdy bychom neměli připustit, aby se něco podobného stalo v Indo-pacifiku. Vhledem k současné kruté realitě je pro nás extrémně důležité se spojit,“ řekl.

Turecko představilo seznam podmínek pro podporu přijetí Švédska a Finska do NATO. Švédsko podle Ankary musí poskytnout záruky, že ukončí politickou a finanční podporu kurdských organizací, které Turecko považuje za teroristické. Zároveň požaduje zrušení švédských sankcí vůči Turecku. Poslední podmínkou je pak gobální spolupráce v boji proti Terorismu. Turecko je aktuálně jedinou zemí, která přijetí obou zemí do Severoatlantické aliance brání.

Civilní oběti

V Mykolajivské oblasti se podle ukrajinského velitelství „Jih“ odehrála hrozivá scéna. Podle Ukrajinců ruští vojáci nasměrovali civilisty, kteří se snažili uniknout před boji, do minového pole. Ty, kteří přežili, měli následně zastřelit. Dokazovat to mají nalezená civilní auta a těla mrtvých. Poškození vozidel podle velitelství naznačuje, že byly zničeny v zaminované oblasti a při bombardování. Mezi mrtvými jsou údajně také dvě děti.

Podle Organizace spojených národů zahynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu téměř čtyři tisíce civilistů. Kancelář vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedla, že o život přišlo 3930 lidí včetně 257 dětí a dalších 4532 bylo zraněno. Úřad ale zároveň upozorňuje, že počty oběti mohou jsou  ve skutečnosti pravděpodobně výrazně vyšší.

Mariupolské tramvaje po válce.
Ponuré snímky: Rusové v Mariupolu zničili i tramvaje, které městu věnovala Praha

Evropa úplně opustí ruská fosilní paliva a nikdy se k nim nevrátí,“ řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie se chce od ruských fosilních paliv odpojit do roku 2027.

Maďarská vláda kvůli válce na Ukrajině vyhlašuje nouzový stav, který začne platit o půlnoci, oznámil podle maďarských médií konzervativní premiér Viktor Orbán. Dodal, že o prvních opatřeních, jaká jeho kabinet podnikne, bude informovat ve středu. Orbánova vláda mohla dosud vládnout pomocí dekretů díky nouzovému stavu zavedenému v souvislosti s pandemií covidu-19, ten měl ale vypršet s koncem tohoto měsíce.