Kliknutím zvětšíteŘada ukrajinských měst byla v úterý večer ostřelována ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu. Vůbec poprvé čelila ruskému ostřelování i Zakarpatská oblast, kde byl zasažen i blíže neupřesněný objekt. „V tamních horách se mohou skrývat ukrajinské vojenské objekty a sklady,“ uvedla zpravodajská stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusové v úterý zasáhli také šest železničních stanic ve středu a na západě Ukrajiny, informoval ředitel ukrajinských železnic Olesksandr Kamyshin. Ke zranění civilistů nedošlo.
Informace médií, že Rusko Ukrajině 9. května oficiálně vyhlásí válku, označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za nesmysl. „Nic takového, je to nesmysl a falešná zpráva," řekl údajně Peskov, kterého cituje ruská verze BBC.
Ukrajinské úřady plánují evakuaci dalších civilistů z ruskými jednotkami obleženého přístavního města Mariupol. Podle agentury Unian to oznámila vicepremiérka Iryna Vereščuková. V úterý OSN informovala o tom, že z mariupolských oceláren Azovstal, které jsou poslední výspou ukrajinského odporu v tomto strategicky položeném městě, se podařilo zachránit asi stovku lidí.
Včera dorazilo z Mariupolu do Záporoží více než 150 lidí, kteří byli evakuováni z krytů poblíž huti Azovstal.
Běloruské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé cvičení, které má prověřit jejich bojovou připravenost, oznámilo běloruské ministerstvo obrany. Informovala o tom agentura Reuters, která manévry označila za náhlé. Minsk zároveň na pozadí ruské invaze v sousední Ukrajině tvrdí, že cvičení nepředstavuje žádnou hrozbu pro sousední země anebo pro evropské společenství obecně.
„Plánuje se, že zkouška (bojové připravenosti) bude zahrnovat pohyb značného počtu vojenských automobilů, což může zpomalit provoz na veřejných komunikacích,“ upozornil běloruský resort obrany.
Ruský vrchní rabín Berel Lazar označil výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera za šokující. Naznačil, že by bylo dobré se za ně omluvit.
Mezi všemi hrůzami, které se odehrály během války na Ukrajině, vyniká ruské bombardování činoherního divadla v Mariupolu z 16. března jako dosud nejsmrtelnější známý útok proti civilistům. Napsala to agentura AP, která na základě svého vyšetřování uvádí, že při této tragédii ve skutečnosti zemřelo více lidí, než se dosud odhadovalo. V budově a jejím okolí zahynulo téměř 600 osob, což je takřka dvojnásobek do této chvíle uváděných obětí, a mnoho přeživších hovoří ještě o vyšší bilanci, píše agentura.
Ekonomické důsledky války
Česká skupina PPF se na konci dubna stáhla z významného ruského zemědělského holdingu RAV Agro, který hospodaří na 66 tisících hektarů půdy ve Voroněžské oblasti a jeho hodnota podle odhadů přesahuje sedm miliard rublů. Informaci jako první publikoval list Kommersant, později ji převzala další ruská média. Skupina PPF zatím zprávu nekomentovala.
Evropská komise navrhuje ukončit dovoz ruské ropy do EU, řekla von der Leyenová. Nové sankce se vztahují i na tři banky včetně té největší – Sberbank. Vedle Sberbank mají být podle diplomatů od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka.
Ukrajina dostala od mezinárodních partnerů během ruské invaze pomoc ve výši 4,5 miliardy eur (přes 110 miliard korun), napsala agentura Ukrinform s odvoláním na premiéra Denyse Šmyhala. „Za poslední týden Světová banka převedla 500 milionů dolarů,“ řekl na středečním zasedání vlády Šmyhal a dodal, že se jedná o grantové prostředky, které Kyjev nebude muset vracet. Poradkyně ukrajinského prezidenta Darja Zarivná informovala o více než 300 tisících tun humanitární pomoci, která dorazila do země od začátku války.
Česko už vydalo Ukrajincům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu téměř 325 tisíc víz.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
