ON-LINE: Budeme bojovat až do konce, řekl Zelenskyj britským poslancům

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolává všechny ukrajinské vojáky ze všech mírových misí ve světě kvůli obraně Ukrajiny před ruskou agresí, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na zástupce šéfa prezidentské kanceláře, který o Zelenského výnosu informoval. Upozornil, že do misí byli vysíláni především vynikající vojenští profesionálové, kteří jsou nyní potřební především pro posílení ukrajinské armády.

Ve čtvrtek se v Turecku uskuteční setkání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska. Ukrajinský šéf diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že na setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem bude prosazovat přímá jednání mezi prezidenty obou zemí Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.

Sám Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že je otevřen jednání, ale nikoli kapitulaci. Na otázku, zda je Kyjev připraven zřeknout se vstupu do NATO, prezident uvedl, že nezáleží na něm, ale na lidech, kteří ho zvolilil. „Pokud jde o NATO, já osobně ztratil o toto téma zájem, když jsme zjistili, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout. Aliance se bojí konfrontace s Ruskem,“ řekl.

Zelenskyj se v úterý stal prvním lídrem cizí země, který kdy mluvil k poslancům shromážděným v zasedacím sále Dolní komory britského parlamentu. „Budeme bojovat až do konce, na moři, ve vzduchu, budeme pokračovat v boji za naši svobodu, stůj co stůj,“ uvedl Zelenskyj, který se na schůzi připojil prostřednictvím videohovoru. Jeho projev patrně odkazoval na slavný projev britského premiéra Winstona Churchilla na začátku války s nacistickým Německem. 

Válka Ruska nesmí přerůst mimo Ukrajinu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v lotyšském hlavním městě Rize. Za věrohodné označil zprávy o útocích na prchající civilisty. Stoltenberg rovněž Moskvu vyzval k ukončení konfliktu. „Budeme chránit a bránit každou píď spojeneckého území,“ ujistil šéf aliance po boku Egilse Levitse, prezidenta Lotyška, které vstoupilo do NATO v roce 2004 a sousedí i s Ruskem.

Boje si od 24. února vyžádaly 474 obětí na životech mezi civilisty, dalších 861 lidí bylo zraněno, informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová oznámila, že zemřelo nejméně 41 dětí.

V úterý ráno začalo příměří, které by mělo umožnit civilistům opustit města Kyjev, Černigov, Sumy a Mariupol. Humanitární koridory však v minulých dnech selhaly. Ukrajina kritizuje, že cesty navržené Moskvou vedou pouze do Ruska a Běloruska. 

Ukrajinská agentura Unian uvedla, že evakuace začala jen ve východoukrajinském městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 10:00. Podle gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého bylo z města během dočasného příměří evakuováno téměř 3500 lidí. Přibližně 1700 z nich pak byli zahraniční studenti. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková později upřesnila, že evakuováno bylo 5000 lidí.

Výsledek příměří. Ze Sumy bylo evakuováno 5000 civilistů, tvrdí Ukrajina

Rusko plánuje klid zbraní i ve středu. Od 8:00 SEČ zastaví palbu a je připraveno utvořit humanitární koridory z Kyjeva, Černihivu, Charkova, Mariupolu a Sumy. S odvoláním na ruské úřady o tom informovala agentura TASS. 

Hranice s Polskem od počátku ruské invaze překročilo nejméně 1,2 milionu Ukrajinců. Jen v pondělí zaznamenala polská pohraniční stráž 141,5 tisíce uprchlíků. Podle OSN odešly ze země již dva miliony lidí, kromě Polska prchají také do Maďarska, Moldavska, Rumunska a na Slovensko.

Sankce a ekonomická válka

Pokud Německo zakáže dovoz ruské ropy, hrozí Moskva odříznutím Evropy od přívodu ruského plynu. Ruský vicepremiér Alexander Novak uvedl, že by něco takového vedlo ke katastrofickým následkům na světové dodávky této suroviny.

Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost a ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a rozšířením čisté energie. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států.

Japonsko rozhodlo o zmražení majetku dalších 32 ruských a běloruských oligarchů a osob blízkých vedení obou zemí. Japonská vláda zároveň zakázala vývoz zařízení pro těžbu ropy do Ruska a vývoz veškerého zboží, které by mohlo sloužit armádě, do Běloruska.

Rusům mizí před očima jak obchody, tak i jejich úspory

Mezi firmy bojkotující Rusko se připojí také síť čerpacích stanic Shell, která v úterý oznámila záměr přestat odebírat ruskou ropu a stáhnout se z ruského energetického průmyslu. „Jsme si vědomi, že naše rozhodnutí z minulého týdne koupit zásilku ruské ropy nebylo správné a omlouváme se,“ uvedl čelní představitel firmy Ben van Beurden.

Americká společnost McDonald's dočasně zavírá všech svých 850 restaurací v Rusku. Generální ředitel McDonald's Chris Kempczinski v otevřeném dopise zaměstnancům uvedl, že uzavření provozoven v Rusku je v tuto chvíli správné rozhodnutí. „Naše hodnoty znamenají, že nemůžeme ignorovat zbytečné lidské utrpení, které se odehrává na Ukrajině,“ napsal.

Zdroj: DeníkAdministrativa amerického prezidenta Joe Bidena rozhodla o zákazu importu ruské ropy do Spojených států. Biden upozornil, že rozhodnutí bude mít dopad i ve Spojených státech a že ceny pohonných hmot nadále porostou. Rovněž Velká Británie informovala, že do konce roku 2022 postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na twitteru to po dnešním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. 

Ukrajina se rozhodla pozastavit vývoz některých zemědělských produktů kvůli obavám z nedostatku potravin v zemi. Vývoz masa, žita, ovsa, pohanky, cukru, prosa a soli bude zastaven a export pšenice, kukuřice, drůbeže, vajec a oleje bude možný jen s povolením ministerstva hospodářství, sdělila ukrajinská vláda.

Světová banka schválila pomoc Ukrajině v podobě úvěrů a záruk ve výši 723 milionů dolarů. 

Ukrajinci a cizinci poslali na zvláštní účet zřízený na podporu ukrajinských ozbrojených sil více než deset miliard hřiven (přes 7,8 miliardy korun), informovala agentura Interfax-Ukrajina. Premiér Denys Šmyhal později oznámil, že za posledních šest dní přijelo na Ukrajinu téměř 3000 nákladních vozů, které přivezly 20 tisíc tun humanitární pomoci.