Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před blížící se velkou ofenzivou ruských jednotek na východě Ukrajiny. „Začne v blízké budoucnosti. Chtějí doslova zničit Donbas. Zničit vše, co kdysi tento průmyslový region proslavilo. Stejně, jako ruské jednotky ničí Mariupol, chtějí vymazat další města v Doněcké a Luhanské oblasti,“ tvrdí Zelenskyj.

Zelenskyj také obvinil Rusko z dalších válečných zločinů v Chersonské a Záporožské oblasti. „Vytvářejí tu mučičí místnosti. Unášejí představitele místních úřadů a každého, kdo je pro místní komunity důležitý. Vydírají učitele. Kradou peníze určené na důchody. Zastavují a kradou humanitární pomoc. Vytvářejí hladomor,“ vyjmenoval ukrajinský prezident obvinění vůči ruské armádě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dostal od Zelenského pozvání, aby se na „genocidu páchanou Rusy“ přijel osobně podívat. Macron se v minulosti zdráhal výrazy jako genocida používat a uvedl, že „si není jistý, zda je taková rétorika v současné situaci vhodná“.

Online reportáž

Západní země znovu vyzval k odstřižení od ruské ropy. „Potřeba embarga na zásoby ropy z Ruska každým dnem roste. Všichni v Evropě i Americe vidí, že se Rusko snaží používat energie k destabilizování západní společnosti. Sázka Rusů na chaos na palivových trzích nesmí uspět,“ řekl Zelenskyj ve svém nočním projevu. 

Ukrajina také dokončila dotazník, který je nezbytný k získání statutu uchazeče o členství v EU. „Věřím, že proces spojený s přijetím Ukrajiny do EU začne v nejbližších týdnech,“ řekl Zelenskyj.

Mezi Ruskem a Ukrajinou neproběhla v posledních týdnech žádná jednání na úrovni ministrů zahraničí. Došlo pouze na několik setkání vyjednávacích týmů, které jsou složené ze zástupců různých institucí a členů parlamentu. Probíhají také expertní konzultace. Zlomovým okamžikem byly podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby události v Buče, osud Mariupolu pak může znamenat pomyslnou červenou linii.

Ruský prezident Vladimir Putin vyznamenal čestným titulem brigádu, která je obviněna ze spáchání zločinů v Buče. Podle agentury AFP ocenil Putin jednotku za „hrdinství a statečnost, vytrvalost a kuráž“.

Zahraniční reakce

Estonsko se snaží bránit přísunu ruské propagandy. Na začátku války úřady v zemi zakázaly vysílání ruských televizních stanic s napojením na Kreml. Prorusky smýšlející obyvatelé se ale snaží zákaz obejít. „Řada lidí si kupuje antény, ti technicky zdatnější si nastavují VPN,“ popsal Vladimir Zavoronkov, radní třetího největšího estonského města Narva.

Civilisté a válka

Poprvé od začátku války překročilo ukrajinsko-polskou hranici více lidí směrem do válkou zmítané země, než opačným směrem. Počet lidí, kteří se na Ukrajinu vrací, soustavně roste. Do Polska v sobotu přišlo 19 200 běženců, zatímco zpátky na Ukrajinu se vrátilo 22 tisíc lidí. Podle OSN před válkou uprchly miliony lidí, ale více než 650 tisíc z nich se již do země vrátilo.

Humanitární koridory zůstanou také v pondělí uzavřené. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščukový uvedla, že se v neděli o otevření koridorů jednalo, ale k dohodě nedošlo. Koridory určené k evakuaci civilistů i doplnění zásob byly naposledy otevřeny v sobotu 16. dubna.