Americký prezident Joe Biden v příštích dnech pravděpodobně oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun). Podle agentury Reuters to uvedlo několik zdrojů obeznámených se situací.

Hodnota nové pomoci by měla být přibližně stejně vysoká jako té předchozí, ale na podrobnostech se stále pracuje, řekl Reuters nejmenovaný americký činitel. Pokud výše balíku splní očekávání, přesáhne celková hodnota americké vojenské pomoci Ukrajině od doby, kdy ji Rusko v únoru napadlo, tři miliardy dolarů (68 miliard korun).

Rusko předalo Ukrajině v rámci vyjednávacího procesu návrh dokumentu s jasnými formulacemi, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že míč je nyní na ukrajinské straně a Moskva čeká odpověď.

Online reportáž

Do Kyjeva ve středu jako další z evropských politiků dorazil předseda Evropské rady Charles Michel, který o svém příjezdu do ukrajinské metropole informoval na twitteru. Má se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Michel dnes v Kyjevě oznámil, že EU poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur.

Generální tajemník OSN podle deníku The Kyiv Independent žádá o osobní setkání s Putinem v Moskvě za účelem „ukončit válku“. Antonio Guterres rovněž požádal o setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

Parlamenty demokratických zemí by se podle šéfů českého a polského Senátu měly zasadit o podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi, a to včetně vojenské pomoci. Představitele zákonodárných sborů k tomu ve společném dopise vyzvali maršálek polské horní komory Tomasz Grodzki a jeho český protějšek Miloš Vystrčil (ODS).

Maršálek polského Senátu doufá, že dopis, který vznikl pod dojmem jeho nedávné návštěvy Ukrajiny společně s Vystrčilem, alespoň trochu pomůže k vítězství nad „civilizací smrti, pohrdání lidskými životy a lidskými právy“.

Lidé prchající z Ukrajiny - ilustrační foto.
Plazila se polem, syna táhla za sebou. Druhého mi Rusové zabili, vyprávěla žena

Dopis podepsali šéfové parlamentních komor podle Vystrčila symbolicky v salonku Kolovratského paláce, kde byla v roce 1938 tehdejší vláda seznámena s obsahem mnichovské dohody o zabrání československého pohraničí nacistickým Německem. „Mnichovská dohoda je mementem toho, co se stane, když se o svobodu a demokracii v jiné zemi, protože se nás to jakoby netýká, nestaráme a nepomáháme,“ uvedl Vystrčil.

Výrobní ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o rekordních 30,9 procenta. V aktuální zprávě to oznámil spolkový statistický úřad. Upozornil zároveň, že březnová data už odrážejí první dopady války na Ukrajině. Za růstem výrobních cen stály především ceny energií, které se meziročně zvýšily o 83,8 procenta.

Evropská unie by měla zavést proti Rusku tvrdší sankce, neboť dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině. Shodli se na tom členové zahraničního výboru Evropského parlamentu, z nichž část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Tento dlouhodobě zvažovaný krok však stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí, která je k jeho přijetí nutná. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezónou.