Kliknutím zvětšíteOperací ruských dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny se Kyjevu podařilo dosáhnout výrazného propagandistického i taktického úspěchu. Obsazením několika ruských vesnic a jednoho malého městečka na sever od Charkova Ukrajina ukázala, jak lehce by se válka mohla přenést z ukrajinského na ruské území.
Snadnost, s jakou desítky, maximálně nízké stovky, ruských dobrovolníků s několika kusy obrněné techniky a vojenských aut přešly hranici a dokázaly po téměř tři dny kontrolovat mnoho kilometrů ruského území, a ještě zaútočit dronem na centrum oblastního centra ve městě Bělgorod, Rusy šokovala a způsobila v příhraničí Ukrajiny obrovskou paniku. Rusko muselo evakuovat několik vesnic ve svém vnitrozemí, protože se ocitly v dosahu bojů. Což je také něco, co Rusové v takovémto rozsahu zatím nezažili.
Kreml o útočnících mlží
Ruská oficiální média o celé akci informovala jen minimálně a líčila ji jen jako jednu z diverzních akcí Ukrajiny, kterou se podařilo velice rychle zlikvidovat. „Diverzanti, kteří napadli Bělgorodskou oblast, byli zablokováni a poraženi. Zbytky nacionalistů byly zahnány zpátky na území Ukrajiny, kde budou neustále ostřelováni do té doby, než budou definitivně zlikvidováni. Zlikvidováno bylo přes 70 ukrajinských teroristů, čtyři vojenská obrněná auta a pět pick-upů,“ uvedlo už v úterý ruské ministerstvo obrany.
Bělgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov také už v úterý odvolal mimořádný režim. „Rozhodli jsme o zrušení prvního režimu protiteroristické operace na území Bělgorodské oblasti,“ uvedl na síti Telegram.
To, v čem se, jako mnohdy předtím, ruská oficiální tvrzení a výpovědi účastníků výpadu liší, je výsledek střetu. Podle ruských oficiálních zdrojů byla většina útočníků při odvetné akci ruské armády a policejních sil pozabíjena. „Několik nás padlo,“ přiznal pro deník The New York Times jeden z velitelů ruských dobrovolnických skupin. Podle něj se ale většině bojovníků podařilo ustoupit za ukrajinskou hranici, na které zaujali bojová postavení.
Rusko ve svých oficiálních prohlášeních popírá, že by boje proběhly mezi jeho jednotami a dobrovolníky s ruským občanstvím. Ministr obrany Sergej Šojgu mluví o „ukrajinských teroristech“.
Agentura Reuters však na základě zpravodajství z místa potvrzuje, že se skutečně jedná o Rusy, a to ze dvou uskupení: Ruského dobrovolnického sboru a Legie Svoboda Ruska. První zprávy o jejich existenci a jejich nasazení v bojích se objevily už před mnoha měsíci, v minulosti jim byly připisovány i některé záškodnické akce v ruském vnitrozemí.
Kyjev dává od akce ruce pryč
Ukrajinská vláda se snaží útok vykládat jako jejich samostatnou akci a cosi jako počátek občanské války v Rusku. To ale úplně nesedí, a i někteří oficiální ukrajinští činitelé přiznávají, že nešlo o zcela samostatnou záležitost. „Samozřejmě s nimi komunikujeme. Samozřejmě sdílíme nějaké informace. Dalo by se říci, že s nimi dokonce spolupracujeme,“ uvedl představitel ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Čerňak.
Velkým problémem se ale ukazuje být americká vojenská technika, která byla při útoku použita. I když Spojené státy americké v první reakci na výpad na ruské území uvedly, že agresi se bránící Ukrajina má k útoku na ruské území plné právo, použití americké techniky je jiná věc.
Britský list Financial Times uvedl, že záběry zničené techniky ruských dobrovolníků, které publikovala Moskva, jsou zřejmě pravé. Na nich jsou jasně viditelná americká vojenská auta.
Snímek, který zveřejnilo ruské ministerstvo obrany, údajně zachycuje zničenou techniku americké výroby, kterou ruští legionáři bojující na straně Ukrajiny použili v Belgorodské oblasti
„Můžeme potvrdit, že americká vláda žádné třetí straně nedovolila předávání vybavení paramilitárním organizacím fungujícím vně ukrajinských ozbrojených sil a že ukrajinská vláda ani o žádné takové předávání nepožádala," prohlásil mluvčí Pentagonu Pat Ryder.
Zbraněmi USA se v Rusku neútočí
Spojené státy proto varovaly Kyjev, že závazek nepoužívat americké zbraně na jiné účely, než na obranu území na Ukrajině, zůstává v platnosti. Zbraňové systémy, například raketomety Himars, které Američané napadené zemi dodávají, mají technická omezení, jež Ukrajině nedovolují zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Krym ale za zakázané cíle nepovažují, protože je oficiálně součástí Ukrajiny, dočasně okupovanou Ruskem.
Postoj amerického prezidenta Joea Bidena k dodávkám zbraní Ukrajině schopných zasáhnout cíle v hloubi Ruska charakterizovaly před časem The New York Times takto: „Biden se tomu brání i kvůli svému přesvědčení, že v posledních sedmi měsících se mu úspěšně dařilo signalizovat Putinovi, že si nepřeje širší válku s Ruskem – že jen chce, aby odešlo z Ukrajiny.“
I když se kvalita amerických zbraní dodávaných Ukrajincům stále zvyšuje, po Himars a tancích Abrams se už ukrajinští piloti cvičí na letounech F-16, základ tohoto postoje vlády USA stále trvá. A po akci u Bělgorodu dal Washington Kyjevu jasně najevo, že si nepřeje použití amerických zbraní a techniky ani při případných pozemních útocích na ruské území.
7
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
