Ukrajina se svou úrodnou půdou a rozlehlými zemědělskými pozemky byla dlouho označována za jednu ze světových zásobáren chleba. Nevyprovokovaný útok Ruska však nyní představuje obrovský tlak na ukrajinskou produkci a vývoz potravin. Důsledky se projevují po celém světě, píše zpravodajská CNN.

Podle OSN ruská blokáda ukrajinských přístavů již zvýšila světové ceny potravin a je možné, že v některých částech světa způsobí jejich katastrofální nedostatek.

„Lidem na celém světě hrozí, že válka spolu s dalšími krizemi rozpoutá bezprecedentní vlnu hladu a bídy a zanechá za sebou sociální a ekonomický chaos,“ uvedl ve středu generální tajemník OSN António Guterres.

Co se děje?

Ruská invaze zasáhla celou ukrajinskou produkci potravin a její dodavatelský řetězec: Od setí přes sklizeň až po vývoz. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že 20 až 30 % ukrajinské zemědělské půdy zůstane letos kvůli válce buď neosetých nebo nesklizených.

Částečně je to proto, že velké plochy ukrajinské zemědělské půdy - přibližně polovina plochy oseté pšenicí a asi 40 % plochy oseté žitem - byly v březnu pod ruskou nadvládou, což narušilo osevní sezónu.

Válka však také způsobuje nedostatek pracovníků, protože obrovské množství lidí uprchlo ze svých domovů nebo se zapojilo do dobrovolnických jednotek ukrajinských ozbrojených sil. Mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu mají navíc dopad také na celosvětové dodávky pohonných hmot, hnojiv a produktů.

Co s již sklizeným obilím?

Ukrajinské úřady a někteří mezinárodní představitelé obvinili Rusko, že zemi okrádá o obilí a další komodity v oblastech, které okupuje. Denys Marčuk, místopředseda ukrajinského veřejného svazu Agrární rada, ve středečním prohlášení uvedl, že Rusko ukrajinským zemědělcům ukradlo asi 600 tisíc tun obilí.

Řekl, že obilí bylo ukradeno z okupovaných oblastí na jihu Ukrajiny a poté převezeno do přístavů na Ruskem okupovaném území Krymu, konkrétně do Sevastopolu, a dodal, že následně je přepravováno na Blízký východ. Kreml tato obvinění popřel a označil dané zprávy za falešné.

Přesto se ve středu velitel Moskvou podporované vojenské správy okupované části jižní Ukrajiny v Záporožské oblasti pochlubil, že z Ruskem okupovaného města Melitopol odjíždějí na Krym vlakové vagony plné ukrajinského obilí.

V projevu na online videoplatformě Solovjov live dal Jevhen Balyckij jasně najevo, že plánem je tento vývoz dále zvýšit. „Lze předpokládat, že v blízké budoucnosti se tyto dodávky zvýší stonásobně,“ řekl.

Satelitní snímky krymského přístavu Sevastopol, které minulý měsíc poskytla společnost Maxar Technologies, podle všeho ukazují ruské lodě naložené ukrajinským obilím. 

Za normálních okolností Ukrajina vyváží přibližně tři čtvrtiny obilí, které vyprodukuje. Podle údajů Evropské komise bylo asi 90 % tohoto vývozu přepraveno po moři, z ukrajinských černomořských přístavů.

Rusko však v současné době blokuje námořní přístup do černomořských přístavů, které jsou v držení Ukrajiny, což znamená, že ani obilí, které je stále pod ukrajinskou kontrolou, nelze vyvážet do mnoha zemí, které na něm závisí.

Ukrajina se snaží zvýšit vývoz obilí po železnici, aby nahradila část ztracené kapacity, ale to se ukazuje jako náročné kvůli logistickým problémům. Ukrajinské vlaky například jezdí po o něco širších kolejích než ve většině Evropy, což znamená, že obilí se musí na hranicích přesouvat z jedné soupravy vagonů do druhé.

Proč to Rusko dělá?

Od března, kdy se objevily první zprávy o krádežích obilí ruskými vojáky, se množí obvinění, že Rusko používá potraviny jako válečnou zbraň. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že potraviny se staly součástí arzenálu teroru  Kremlu.

„Jedná se o chladné, bezcitné a vypočítavé Putinovo obléhání některých z nejzranitelnějších zemí a lidí na světě. Potraviny se nyní staly součástí arzenálu teroru Kremlu a my to nemůžeme tolerovat,“ řekla von der Leyenová zákonodárcům EU.

Také ukrajinští představitelé obvinili Rusko, že se záměrně zaměřuje na zemědělskou infrastrukturu. Vitalij Kim, šéf mykolajivské oblastní vojenské správy, uvedl, že největší ukrajinský sklad obilí byl v neděli zničen ruským ostřelováním.

Minulý měsíc ruské jednotky zničily sklad obilí také v Synelnykove, sdělil šéf dněpropetrovské oblastní státní správy Valentyn Rezničenko.

Myšlenka využít nedostatku potravin k vyvolání strachu má na Ukrajině obzvláště temné konotace kvůli nesmazatelným vzpomínkám na smrtící hladomor z let 1932-1933.

Ten byl známý jako Holodomor a byl uměle vyvolán sovětským vůdcem Josifem Stalinem, který ukrajinským rolníkům odebral zásoby potravin, což vedlo k úmrtí milionů lidí.

Podle ukrajinského práva je Holodomor považován za akt genocidy, jehož cílem bylo přinutit Ukrajince k poddanství a zabránit snahám o vybudování nezávislého ukrajinského státu. Děti se o něm učí ve škole a země se během každoročního Dne vzpomínek na Holodomor zastavuje a drží minutu ticha. Po celé zemi jsou památníky a v Kyjevě je velké muzeum věnované Holodomoru a jeho obětem.

Co to znamená pro svět?

Krize na Ukrajině má dopad na celý svět, protože Ukrajina i Rusko jsou významnými vývozci potravin. Podle FAO vzrostly od ledna světové ceny potravin o 17 %. Ceny obilovin pak vzrostly o více než 21 %.

Význam Ruska a Ukrajiny pro celosvětové zásobování potravinami nelze podceňovat. V loňském roce pocházela z těchto dvou zemí téměř třetina světového vývozu pšenice a 60 % světového vývozu slunečnicového oleje. Podle Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky (International Food Policy Research Institute) pochází z každé stovky kalorií potravin, které se ve světě zobchodují, 12 kalorií z Ruska a Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že pokud Rusko nepovolí Ukrajině vyvážet obilí ze svých přístavů, čeká miliony lidí na světě hlad.

„Nemůžeme vyvážet naši pšenici, kukuřici, rostlinný olej a další produkty, které hrály stabilizační roli na světovém trhu. To bohužel znamená, že desítky zemí mohou čelit fyzickému nedostatku potravin. Pokud bude ruská blokáda Černého moře pokračovat, mohou miliony lidí zemřít hlady,“ řekl Zelenskyj ve čtvrtek v projevu na galavečeru Time 100.

Nová zpráva FAO a Světového potravinového programu OSN (WFP) zveřejněná tento týden varovala, že válka na Ukrajině může uvrhnout do stavu „akutního nedostatku potravin“ až 47 milionů lidí, čímž se celkový počet lidí ohrožených hladomorem zvýší na 323 milionů.

Podle údajů FAO patří některé z nejzranitelnějších zemí světa k těm, které jsou nejvíce závislé právě na dovozu z Ukrajiny. Libanon, Tunisko, Somálsko a Libye jsou na Ukrajině závislé co se týče dovozu pšenice nejméně z poloviny. Eritrea získávala 47 % svého dovozu pšenice z Ukrajiny a zbylých 53 % z Ruska. I program OSN pro boj s nedostatkem potravin nakupuje každoročně přibližně polovinu pšenice z Ukrajiny.

Turecko prohlásilo, že je otevřené pokusům o zprostředkování dohody s Ruskem, načež se turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu ve středu v Ankaře setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, aby o této otázce jednali.

Ačkoli z jednání nevzešla žádná dohoda, Çavuşoğlu uvedl, že by se mohla objevit nová půda pro jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. „Existuje více nápadů, jak vytvořit otevřený koridor pro vývoz obilí z Ukrajiny. Plán OSN je rozumný a může být realizován, ale vyžaduje další jednání,“ sdělil následně.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek informoval, že zatím nebylo dosaženo žádné dohody o vývozu ukrajinského obilí do Turecka nebo na Blízký východ, ale že se na tom pracuje. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko brání vývozu obilí z Ukrajiny, a místo toho obvinil Západ a Kyjev.