Rusové se připravují na bitvu o Severodoněck v Luhanské oblasti, ofenziva by mohla začít během několika dní. Tvrdí to americký think tank Institute for the Study of War (ISW), který to zdůvodňuje intenzitou leteckých útoků i soustřeďováním síly v regionu.

„Nepřítel se pokouší zlepšit svoji taktickou situaci u města Izjum a obnovit ofenzivu na Slovjansk,“ uvedl ukrajinský štáb a upozornil, že ruská vojska ostřelovala pomocí dělostřelectva, raketometů a minometů obce v regionu. Rusové podle štábu při útocích směrem na Bachmut a Avdijivku využívají též prostředky radioelektronického boje.

V uplynulých 24 hodinách ukrajinští obránci odrazili několik útoků v Doněcké i Luhanské oblasti, zničili čtyři tanky, dva dělostřelecké systémy, obrněný transportér a pět bezpilotních průzkumných letounů. Právě k Doněcké a Luhanské oblasti se v poslední době upírá hlavní pozornost ruské armády, na jejíž straně bojují také síly proruských separatistů z východní Ukrajiny.

Zástupce takzvané Luhanské lidové republiky v Rusku Rodion Mirošnik dnes podle ruské agentury TASS sdělil, že v Doněcké a Luhanské oblasti je osm tisíc ukrajinských zajatců, údaj není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Luhanská lidová republika je jedním z útvarů, který vyhlásili separatisté a který nedávno před zahájením invaze na Ukrajinu Rusko uznalo.

Ukrajinci v Severodoněcku žijí ve sklepích. Řada z nich odmítá rodné město opustit.
Naše zem umírá. Lidé v Severodoněcku žijí pod zemí a riskují smrt, pryč nechtějí

Při obnoveném ostřelování východoukrajinského Charkova zahynulo osm lidí, dalších 17 lidí včetně devítiletého dítěte bylo zraněno. S odvoláním na guvernéra Charkovské oblasti Oleha Syněhubova o tom informovala agentura Unian. Druhé největší ukrajinské město se v polovině tohoto měsíce začalo vracet k normálnímu životu, připomněla agentura AFP.

„Okupanti opět bombardují správní centrum,“ uvedl Syněhubov s odkazem na ruská vojska, která se ukrajinským silám podařilo od města zatlačit zpět téměř až k ruským hranicím. Střely podle gubernátora zasáhly rezidenční čtvrť Pavlovo Polje na severním okraji charkovského centra. Ostřelování podle reportéra AFP na místě zasáhlo i další rezidenční oblasti, kde výrazně poničilo budovy.

Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko od útoku na Ukrajinu před 92 dny přišlo o asi 29 600 vojáků, 1315 tanků, 3235 obrněných vozidel, 617 děl a 502 dronů. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Zelenskyj: Máme rok 2022, ne 1938

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce, uvedla agentura AP.

Ruský voják hlídkuje v Mariupolu na snímku z 18. května 2022.
Okupanti v Mariupolu zrušili prázdniny. Děti se v létě budou učit rusky

Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident se například vymezil proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938,“ řekl Zelenskyj.

Zbraně pro Ukrajinu

Zelenskyj také vyzval k dalším dodávkám zbraní Ukrajině, a to „bez omezení“. Ve středu agentura DPA informovala, že mezi zeměmi NATO vznikla neformální dohoda nedodávat Kyjevu bojové letouny a tanky západní výroby. Státy Severoatlantické aliance nechtějí dodávat Ukrajině tento druh zbraní z obav, že by Moskva mohla považovat takový krok za vstup do války a připravit na něj vojenskou odezvu.

Podle Zelenského Ukrajina nyní čelí jednomu z nejkrutějších útoků ruské armády, která má v některých oblastech převahu nad ukrajinskými jednotkami v počtu vojáků i techniky.

Agentura DPA informovala, že mezi zeměmi NATO vznikla neformální dohoda nedodávat Kyjevu bojové letouny a tanky západní výroby. Státy Severoatlantické aliance nechtějí dodávat Ukrajině tento druh zbraní z obav, že by Moskva mohla považovat takový krok za vstup do války a připravit na něj vojenskou odezvu.

Těžkou situaci na bojišti ve čtvrtek připustili i ukrajinští velitelé, kteří zároveň vyzvali západní partnery k dodávkám zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. „Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůže západní zbraně a techniky,“ uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda.

„Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty,“ dodal.

Třetí obranná linie

Uskupení ruských vojsk v Chersonské oblasti a v okupovaných okresech Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny budují již třetí obrannou linii, což svědčí o záměru Ruska pevněji se usadit na těchto územích, upozornil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Obchody v Chersonské oblasti také mají nařízeno mít od nynějška cenovky kromě ukrajinských hřiven také v ruských rublech.

„V Chersonské oblasti, na okupovaném území Záporožské oblasti vidíme posilování jednotek přemístěných z (anektovaného) Krymu. Také vidíme, jak silné uskupení nyní Rusko rozmisťuje na okupovaném území jihu Ukrajiny,“ řekl mluvčí podle listu Ukrajinska pravda. „Od začátku května okupační vojska posilují obranu. Budují odpovídající ženijní stavby, stavějí ne jednu, ani dvě, ale tři obranné linie," dodal. Tyto vojenské aspekty podle Skibického dokazují záměr Ruska udržet tato území.

Ruští vojáci v ulicích ukrajinského Melitopolu
Demonstrace i noční zabíjení. Rusové čelí v Melitopolu ukrajinským partyzánům

Z přístavu v ukrajinském Mariupolu, který nyní okupují ruské jednotky, už odplulo pět zahraničních lodí, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez uvedení podrobností. Ukrajinské přístavy, které Rusové blokují, se ocitly v centru pozornosti kvůli obavám, že problémy s vývozem obilí z Ukrajiny přispějí ke zvýšení cen potravin a prohloubí jejich nedostatek v některých zemích. Tvrzení Moskvy o vyplutí lodí nelze nezávisle ověřit.

Námořní koridory pro lodě 

Ruské ministerstvo obrany ve středu večer kromě toho oznámilo, že otevře námořní koridory pro proplutí lodí. Koridory mají fungovat denně od 08:00 do 19:00 moskevského času (07:00 až 18:00 SELČ) po trase z Mariupolu a přístavů Cherson, Mykolaiv, Černomorsk, Očakiv, Oděsa a Južne, uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax.

Blokáda ukrajinských přístavů ruskou černomořskou flotilou může vyvolat celosvětovou potravinovou krizí, varuje OSN. Ukrajina je jedním z největším vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky přerušila a v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.