Rezervy se tenčí, žádostí o pomoc přibývá. Ukrajinská armáda na tom není se zásobami zbraní tak dobře jako před rokem, kdy si mohla dovolit odpálit všech čtyřicet hlavní raketometu BM-21 Grad na jeden zátah. Vojáci se nyní museli v odpalování uskromnit.
„Nemáme dostatek střeliva pro naši zbraň,“ okomentoval situaci podle portálu BBC jeden z vojáků a velitel Gradu Volodymyr.

Zdá se, že se ruské síly stále přibližují svému cíli dobýt východoukrajinské město Bachmut a ukrajinští vojáci už začínají být vyčerpaní. Voják, jenž vede jednotku 17. tankového praporu, se svěřil reportérovi Jonathanovi Bealemu, že Ukrajina už propálila své vlastní zásoby munice Grad, takže nyní musí spoléhat na dodávky zbraní ze spojeneckých zemí.
Mezi nimi jsou hlavně Česká republika, Rumunsko, a Pákistán, který však podle vojáků posílá nekvalitní munici. Ukrajina si s pomocí střeliva potřebuje udržet svou pozici, ale také ho chce využít na plánovanou ofenzívu.
Cení si své protivzdušné obrany
Některé části země jsou i přes velkou pomoc ze zahraničí stále závislé na starším arzenálu ze sovětské éry. Vojáci si nejvíce váží systému protivzdušné obrany Buk, který může zaměřovat letadla, bezpilotní letouny, ale i rakety. Tato sofistikovaná zbraň je podle velitele Josefa pro Rusko hlavním cílem, proto si ji Ukrajinci velmi chrání.
Dlouhé vozidlo s radarovou kopulí na vojenské frontě pro jistotu skryli do hlubokého příkopu a rovněž ho zakryli maskovací sítí. Právě na akutní nedostatek raket Buk Ukrajinci stále častěji upozorňují. „Díly se rozbíjejí a my nemáme náhradní, protože továrny, které je vyrábějí, nejsou na Ukrajině,“ vysvětlil voják.
Akutní nedostatek munice
Na jiném místě poblíž Bachmutu vypouštějí další vojenské skupiny stovky dělostřeleckých nábojů denně, aby se pokusily odrazit ruský postup. Používají k tomu už modernější zbraně dodané Západem, i tak však musí s náboji šetřit. „Máme dost lidí, ale potřebujeme munici. Ta je nejdůležitější,“ zdůraznil Serhij, který se svou jednotkou obsluhuje lehké dělostřelecké dělo L119 britské výroby.
Myslí si, že pokud by při ofenzívě dostali území okupané Rusy zpět, zvítězili by. Pokud se však tak nestane, nemají prostředky na to, aby válka pokračovala třeba dalších deset let. „Země je vyčerpaná, ekonomika také,“ okomentoval přímočařeji situaci Volodymyr, který se rovněž bojí ztráty podpory Západu.

Nedávný údajný únik tajných informací od Američanů o válce Ukrajince prý netrápí. Rusko v čele s Vladimirem Putinem podle nich o schopnostech ukrajinských ozbrojených sil ví už dvacet let. O čem však netuší, je načasování očekávané ofenzívy, která bude pro znovuzískání území klíčová. Obě strany se kvůli ní snaží zásobovat frontovou linii.
Dobytí města jako symbol
Až donedávna stály za intenzivním útokem na Bachmut hlavně útočné oddíly Wagnerovy skupiny, v posledních týdnech se však k výpadu připojily i ostatní ruské jednotky. Dobytí města má podle vojenských analytiků symbolickou hodnotu, případná výhra by ale podle expertů nebyla pro výsledek války rozhodující.
Ukrajinské město leží v Doněcké oblasti, jedné ze čtyř oblastí, které Rusko na povel Vladimira Putina loni na podzim nezákonně anektovalo. Bachmut se tak může stát odrazovým můstkem pro obsazení zbývající části Doněcké oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je toho názoru, že Putin by případné dobytí města mohl brát jako záminku pro získání mezinárodní podpory dohody, podle níž by Ukrajina musela učinit (nežádoucí) kompromisy k ukončení války.
Rusům se daří postupovat, ale za cenu obrovských ztrát na životech. Portál BBC uvedl, že od loňského léta bylo v Bachmutu zabito či zraněno 20 až 30 tisíc ruských vojáků. Vysoký počet ruských obětí může být hlavním důvodem, proč se Ukrajina i přes ztenčující se zásoby zbraní z města ještě nestáhla.
Ruskem dosazený šéf Moskvou kontrolované části Doněcké oblasti v první polovině dubna uvedl, že ruské síly ovládají už tři čtvrtiny města. Přesto zmínil, že je stále příliš brzy mluvit o jeho úplném dobytí.