Drželi se v noci na střeše zaplaveného domu a zoufale rozesílali na sociální síti Telegram prosby o evakuaci z Olešek a dalších zaplavených osad a měst na okupovaném východním břehu Dněpru. Tak vypadaly první dva dny záplavy na jihovýchodě Ukrajiny pro zřejmě stovky místních lidí odříznutých od světa i od pomoci. „Celé ulice sedí na střechách a žadoní o pomoc. Zvířata se topí a vyjí,“ popsala pro The Washington Post na Telegramu jedna z místních žen.

Dobrovolníci, na kterých na východním břehu leží většina záchranářských prací, zřídili evakuační chat. Zprávy v něm naskakovaly co minutu. „Snažně vás prosím, pomozte mým rodičům. Jsou tam uvěznění. Zaplatím, jen je prosím zachraňte,“ napsala do něj další žena z Olešek.

Skupinu založil Jaroslav Vasilijev. Celé hodiny marně snažil dovolat pomoci na pobočce ruského ministerstva pro mimořádné situace. Snažil zachránit svého otce, který uvázl na střeše jejich rodinného domu. „Oni četli naše zprávy, nic nedělali a lidi se topili, tak jsem založil skupinu a začali se přidávat dobrovolníci,“ řekl WP Vasilijev.

Jeho skupině se podařilo zorganizovat i čluny, se kterými ve středu odváželi dobytek a domácí miláčky, které museli v úterý lidé nechat na místě.

Rusové tvrdí, že poslali záchranáře

Činovníci chersonské okupační správy uvedli, že v oblasti začaly pracovat tři letecké jednotky ruských státních záchranných složek. „V obcích u řeky v chersonské oblasti je v zaplaveném území patnáct tisíc domácností, chápeme rozsah tragédie,“ řekla ve středu místní televizi Tavria dosazená ministryně sociálních věcí Alla Barchantovová.

Tvrdila, že záchranáři pracovali celou noc a mimo jiné sundávali lidi ze střech. Z Olešek ovšem místní listu i ve středu hlásili, že se k nim žádná pomoc nedostala.

Děsivé záběry. Voda ze zničené Kachovské přehrady zatopila okolní města a vesnice:

| Video: Youtube

Podle londýnských Timesů někteří lidé volající o pomoc na okupovaném území uváděli, že nemohli místo opustit sami, protože ruští vojáci několik dní před odpálením Kachovské přehrady odvezli jejich lodě, podobně jako to udělali loni v listopadu, než ustoupili ze západního břehu řeky.

Dobrovolníci na okupovaném východním břehu uvedli, že dosazení činovníci jim odepřeli přístup do zaplavených vesnic. „Jeli jsme tři kilometry do Olešek a přes checkpoint nás nepustili. Nevíme, co budeme dělat dál,“ řekl jeden z nich zpravodajskému kanálu Astra.

Okupační správa tvrdila, že za to mohlo ukrajinské ostřelování. Mluvčí jižního velitelství ukrajinských sil však pro média uvedla, že na zaplavené území neútočí.

Ostřelování zatopené oblasti

Naopak ukrajinští záchranáři hlásí, že ruské síly přes noc opět ostřelovaly z dělostřeleckých pozic několik kilometrů od řeky loni osvobozenou regionální metropoli Cherson. „V desetipatrovém paneláku, kde bydlíme se ozvalo pět výbuchů. Ale my budeme pokračovat v práci,“ řekl Timesům chersonský dobrovolný záchranář Oleksander Prokopjev.

Slava, jeden z obyvatel nejhůře zasažené čtvrti Ostriv, londýnskému listu řekl, že jednu místnost v bytě jeho souseda zasáhla dělostřelba během noci dvakrát.