Akademička podle listu předávala agentům komunistického Československa citlivé informace po své emigraci v 80. letech minulého století. Poskytovala jim mimo jiné materiály nebo informace o plánech týkajících se třetí generace amerických jaderných zbraní nebo jaderného výzkumu, píše Daily Mail s tím, že také zkopírovala některé z tajných dokumentů svého britského manžela, rovněž oxfordského akademika a jaderného vědce. Ten o ničem nevěděl.

Vědkyně podle deníku působila pod krycím jménem "Marta", k předávání informací využívala tajných schůzek a agenti si ji prý velmi cenili. Svou roli z dob studené války udržela v utajení i po pádu komunistického režimu a zůstává vysoce respektovanou a aktivní jadernou vědkyní, dodává list. Nyní dvaaosmdesátiletá Stoneová je podle něj hostující výzkumnicí na Oxfordské univerzitě a působí například na univerzitě v americkém státě Tennessee, kam se odstěhovala po odchodu z Oxfordu.

Daily Mail dále píše, že Stoneová, která se dříve jmenovala Říkovská, na dotaz deníku připustila účast na schůzkách a předání některých informací československé Státní bezpečnosti.

Zároveň listu řekla, že to bylo nezbytné pro bezpečnost její i jejích dětí, které zůstaly v Československu. Důrazně popřela, že by byla špionkou, a prohlásila, že agentům předala pouze bezvýznamné informace, které nepředstavovaly žádné bezpečnostní riziko. Manžel Stoneovou hájí. Deníku řekl, že neudělala nic "trestuhodného či zavrženíhodného", ale je obětí studené války.

Učebnicové výmluvy 

Odborník na tajné služby a profesor Buckinghamské univerzity Anthony Glees ovšem označil její vysvětlení za "učebnicové výmluvy", které používali i další odhalení spolupracovníci tajných služeb. Glees se domnívá, že odhalení její "zrady" narušilo britskou národní bezpečnost, a kdyby byla odhalena před rokem 1989, stanula by před soudem.

Jiřina Stoneová podle Daily Mail odjela na několikaměsíční pobyt v Oxfordu po rozchodu se svým druhým manželem v 80. letech. V Británii zůstala a v roce 1985 se provdala za profesora Nicholase Stonea, oba se pak věnovali jadernému výzkumu. V roce 1992 se stala britskou občankou a v Oxfordu zůstala do roku 2005, kdy odešla do důchodu, píše list.

Ten dále s odvoláním na odtajněné materiály popisuje mimo jiné její členství v KSČ a spolupráci s československými agenty, která podle něj trvala do roku 1989, kdy padl komunistický režim.