Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

Je to hodně dlouhý seznam. Na Ukrajině probíhá doslova smršť demisí a odvolávání ministrů. A je docela dobře možné, že kdyby tomu nebránila ústava, která v době války zakazuje celkovou demisi vlády, tak by prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil kabinet celý.

I takto jsou však změny zatím největší od začátku války na Ukrajině před dvěma a půl lety. Takto podali demisi „jen“ ukrajinští ministři spravedlnosti, strategického průmyslu a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, šéf Fondu státního majetku Ukrajiny, vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci. Ve středu ráno se k nim přidal ještě ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Jeho demise se dává do souvislosti s nedávným nevhodným označením východu Polska za „ukrajinské území“.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal zůstává ve funkci. Změny se ale dotkly i prezidentské kanceláře, z které odchází zástupce jejího vedoucího Rostyslav Šurma.

Smršť demisí a odvolání následuje po odchodu velitele vzdušných sil Ukrajiny Mykoly Oleščuka, který byl odvolán po havárii jednoho z nových letounů F-16. Zelenskyj to tehdy doplnil poměrně jasným vyjádřením. „Děkuji všem, kteří skutečně bojují za Ukrajinu – za výsledek. A je to nutné i na velitelské úrovni. Musíme se posílit. A musíme se postarat o lidi. Postarat se o personál. Postarat se o všechny naše vojáky,“ uvedl tehdy Zelenskyj.

| Video: Youtube

V ukrajinském politickém systému, který je výrazně prezidentský, má většinu moci v rukou přímo volený prezident, tedy Volodymyr Zelenskyj, jehož role je podobná, jako má například prezident ve Francii.

Přesto i Zelenskyj musí přihlížet k situaci v parlamentu, kde moc jeho strany Sluha národa postupně eroduje. „Restart vlády“, jak se o něm mluví na Ukrajině, přinese obměnu více než poloviny jejích členů. Tvrdí to alespoň předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija.

Zelenskyj i parlament přesluhují. Je válka

Prezident Zelenskyj je ve funkci od roku 2019 a ve své funkci už přesluhuje, protože ústava nedovoluje uspořádat volby v době válečného stavu, v němž se Ukrajina od počátku ruské agrese nachází.

Podobně přesluhuje i v roce 2019 zvolený parlament, Zelenského strana Sluha národa zvítězila se ziskem 43,12 procenta a v parlamentu měla většinu 253 mandátů ze 450. Stejně jako sám prezident se ale strana až do ruské agrese netěšila velké důvěře u prozápadní části společnosti. Vše změnila až ruská invaze a příkladná reakce prezidenta a jeho okolí na vpád putinovských vojsk.

S postupující válkou a především po loňském neúspěchu ukrajinské protiofenzivy ale Zelenského popularita výrazně klesla. Jeho původní spojenec, populární a ve světě velice známý starosta Kyjeva Vitalij Kličko na konci minulého roku, kdy bylo definitivně oznámeno, že se prezidentské volby odkládají, Zelenského obvinil, že se chová jako diktátor a prý „aktivně směřuje k autoritářství“. Zatím jde spíše o ojedinělý hlas. Západní partneři Ukrajiny mají zatím v Zelenského plnou důvěru.