Podle volebního úřadu se až na několik málo výjimek místnosti uzavřely v 16 hodin SELČ, tedy podle oficiálního plánu. Až do 20 hodin SELČ však platí pro média striktní pravidla, kvůli kterým mohou o volbách informovat jen na základě oficiálních informací. Hlavní volební úřad může lhůtu zkrátit, ale i prodloužit.

Násilné střety se odehrály v obci Agaçlidere, asi 30 kilometrů od města Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. Podle AFP se při nich i střílelo a jedna kulka zasáhla i auto novináře. Podle agentury Bianet si vyžádaly život volebního pracovníka, který se snažil spor dvou skupin urovnat. Další dva lidé zemřeli při potyčkách a střelbě v provinciích Bursa a Siirt.

V Istanbulu na rozdíl od předchozích voleb v roce 2019 nyní opoziční strany nestály za jedním kandidátem, třiapadesátiletým Ekremem Imamogluem, který před pěti lety sebral vládní straně vedení Istanbulu po dvou desetiletích. Imamoglu je členem největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP). Druhá velká opoziční strana, prokurdská DEM, která vznikla loni z Lidové demokratické strany (HDP), nyní postavila dva vlastní spolukandidáty, jako je to u prokurdských stran obvyklé.

Turecko v lednu oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance:

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecko schválilo vstup Švédska do NATO. Zbývá ještě souhlas Maďarska

Kromě Kurdů, kteří tvoří asi 20 procent voličů v Turecku, bude pro výsledky voleb důležitá obecně účast. Ta bývá v zemi vysoká, nyní se ale očekává, že mnoho voličů zůstane doma - příznivci opozice možná kvůli deziluzi z toho, že nelze ukončit autoritářský režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který zemi vládne 21 let - od března 2003 jako premiér a od roku 2014 jako prezident - a který loni opět vyhrál prezidentské volby. Někteří vládní voliči možná budou chtít absencí potrestat vládu za zhoršování své ekonomické situace.

O nedělním hlasování se psalo jako o ukazateli oblíbenosti Erdogana a jeho strany AKP. Pokud její kandidát, exministr životního prostředí Murat Kurum v Istanbulu vyhraje, posílí to podle AP Erdoganovy snahy o změnu ústavy. „Snaží se o novou, více konzervativní verzi ústavy,“ uvedl Berk Esen z istanbulské univerzity. Vyhraje-li Imamoglu, pomůže mu to sjednotit opozici a stát se silným kandidátem pro další prezidentské volby v roce 2028.

DEM zřejmě vyhraje na jihovýchodě země, kde žije početná kurdská menšina. Není ale jisté, zda tam nakonec bude mít své starosty celé volební období. V minulých letech totiž Erdoganův režim prokurdské starosty z úřadů odstranil po obvinění z vazeb na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) a nahradil je politiky z vládních stran.

V místních volbách v Turecku mohlo poslední březnový den volit asi 61,4 milionu voličů, z toho milion mladých mohl odevzdat hlas poprvé. Na bezpečnost voleb podle ministerstva vnitra dohlíželo na 600 tisíc policistů.