Vyšetřování skandální loupeže v Britském muzeu před několika dny zahájila londýnská Metropolitní policie. Zjistilo se, že několik položek ze sbírek chybí, jsou odcizené nebo poškozené. Jednoho zaměstnance mezitím instituce propustila.

Aleš Hrdlička (1869-1943) byl v letech 1904 až 1941 kurátorem antropologie v Národním muzeu USA, nyní Národním přírodovědném muzeu. Český rodák shromáždil kosterní pozůstatky původních obyvatel kontinentu a založil Smithsonovu sbírku antropologie
Pro Čechy hrdina, pro indiány zloděj mozků. Odkaz Aleše Hrdličky se komplikuje

Většinu předmětů tvořily „drobnosti“, které nebyly veřejně vystaveny. Muzeum je uchovávalo spíše pro akademické či výzkumné účely. „Jedná se o šperky ze zlata, polodrahokamů a skla z doby od 15. století před naším letopočtem do 19. století našeho letopočtu,“ uvedlo muzeum ve svém prohlášení.

Obavy o artefakty

Podle portálu Mirror a dalších britských médií může být pachatelem kurátor Peter John Higgs, který v muzeu pracoval téměř třicet let. Odcizené položky měl prodávat na online tržišti eBay, a to už od roku 2016.

Experti se obávají, že předměty mohly být roztaveny či rozřezány, aby se snadněji prodávaly do zahraničí. Policie podle CNN uvedla, že ještě nikoho nezatkla a vyšetřování stále pokračuje.

Pachatel má být kurátor Britského muzea:

Zdroj: Youtube

Extrémní znepokojení

Ředitel Britského muzea Hartwig Fischer uvedl, že je případ velmi neobvyklý. „Jsme odhodláni dát věci do pořádku. Zpřísnili jsme bezpečnostní opatření a pracujeme na seznamu toho, co chybí či je poškozené,“ vylíčil.

Lidé z instituce podle předsedy Britského muzea George Osborna nejen upozornili policii a zavedli mimořádná opatření, ale také se poučili. Proti pachateli povedou právní kroky. Dodal, že celou situací jsou správci muzea extrémně znepokojení. Nyní chtějí hlavně získat ukradené předměty zpátky a zjistit, jak příště takovému jednání předcházet. 

Alarmující situace

Právník pracující na získávání ukradeného umění Christopher A. Marinello časopisu Artmajeur sdělil, že čas, který uplynul od krádeží, snižuje vyhlídky na nápravu. Zločinci se podle něj zaměřují na rychlé zisky, což vede ke zničení ukradeného díla. „Skutečnost, že se taková krádež stala v Britském muzeu, je extrémně trapná a alarmující,“ uvedl.

Jedny z rubínových střevíčků, které si zahrály ve filmu Čaroděj ze země Oz. Na snímku střevíčky vystavené v American History Museum.
Velká filmová loupež: Jak to bylo se zmizením slavných střevíčků Judy Garlandové

K situaci se vyjádřila také provozní ředitelka Glasgow Women's Library Sue Johnová. „Zní to jako mnohem hlubší problém než nepoctivý pracovník Britského muzea. Spíše se jedná o zásadní nedostatek péče a selhání systému. Vina je na těch, kteří stojí na samém vrcholu vedení a správy,“ napsala na sociální síti X (dříve Twitter).

Krádeže nejsou v Britském muzeu podle listu The Independent ničím neobvyklým. V roce 2002 z něj například zmizela 2500 let stará řecká socha. Nakonec policie zjistila, že ji ukradl jeden z návštěvníků. Instituce tehdy uvedla, že zrovna v době, kdy dvanácticentimetrovou sochu vystavovali, nebyla ve službě přítomna stálá stráž.

O dva roky později zmizely z muzea čínské drahokamy. V roce 2017 zase zaměstnanci odhalili, že někdo už v roce 2011 ukradl ze sbírky dědictví diamantový prsten značky Cartier v hodnotě přibližně 21 milionů korun.