Šestadvacetiletý Andrej Medveděv byl důstojníkem v nechvalně proslulé Wagnerově skupině. K ní se dle svých slov přidal dobrovolně, když ještě sloužil v běžné ruské armádě. Zhruba deset dní od podpisu smlouvy se žoldáky jej v červenci loňského roku poslali do bojů v oblasti kolem Bachmutu na Ukrajině, které zde zuřily již od května. Právě Wagnerovci měli v ofenzivě významnou roli.
V rozhovoru s reportérem CNN se zběhlý Rus rozpovídal o fungování žoldnéřské organizace, kterou vlastní oligarcha Jevgenij Prigožin, přezdívaný Putinův šéfkuchař. Jemu i zakladateli skupiny Dmitry Utkinovi se Medveděv údajně hlásil přímo.

Brutální zacházení s vlastními vojáky
Bývalý velitel Medveděv uvedl, že Wagnerovcům chyběla v bojích na Ukrajině vypracovaná taktická strategie. Místo toho jednotka pracovala spíš improvizačně a plány vymýšlela za pochodu. „Neexistovala žádná skutečná taktika. Dostávali jsme jen nepřesné informace o postavení protivníka,“ sdělil pro CNN. Dodal, že od velení neměli ani konkrétní rozkazy, co mají dělat. „Pouze se plánoval aktuální postup, a to krok za krokem. Kdo zahájí palbu, jaké budeme mít směny,“ vypověděl.
Promluvil také o krutém zacházení s rekruty z věznic, kteří nebyli naprosto ochotní nasadit své životy v bojích. „Shromáždili je a přede všemi zastřelili. Pak je museli zakopat cvičenci,“ sdělil bývalý žoldák. Tuto výpověď se však nepodařilo CNN nezávisle ověřit. Komentář na žádost novinářů neposkytla ani Wagnerova skupina.
Jelikož měl Medveděv vojenské zkušenosti a důstojnickou hodnost, dostal pod své velení deset mužů. Jakmile Kreml povolil zapojení odsouzených vězňů, jejich počet se zvýšil. Zběhlý voják však nedokázal přesněji uvést, kolik jich bylo. „Nezvládal jsem je počítat, ale bylo jich hodně. Často se střídali, protože rychle umírali. Čím víc jich přibylo, tím více mrtvol pak bylo,“ řekl.
Výmluvy místo peněz
Vězni s nulovými bojovými zkušenostmi a s minimálním výcvikem byli snadnou potravou pro děla. Podle ochránců lidských práv měly rodiny omilostněných kriminálníků padlých v boji dostat pět milionů rublů (zhruba 1,5 milionu korun). Medveděv však uvedl, že ve skutečnosti ruské úřady takovou sumu zaplatit nechtěly. „Prostě je prohlásily za nezvěstné,“ sdělil.
Pro CNN také uvedl, že již od šestého dne svého nasazení na Ukrajině věděl, že se nechce vrátit na další misi. Neustálý tlak pod dělostřeleckou palbou a pohled na mrtvé spolubojovníky ho v tom utvrdily. Dodal však, že u vojáků viděl odvahu, a to na obou stranách.
Chce vidět Putina a Prigožina před soudem
Svůj útěk do Norska podnikl z ruského území. Novinářům ze CNN pověděl, že během cesty se nejméně desetkrát vyhnul zatčení a údajně po něm i hlídkující ruští vojáci stříleli. Nejdřív se pokusil dostat do Finska, jenže neuspěl. Musel tedy jít víc na sever. Hranici s Norskem přešel přes zledovatělé jezero poblíž města Nikel, a to díky bílému maskování, aby splynul s okolím. Více jsme o jeho útěku psali v lednu.

Motivací pro zběhnutí nebyla jen záchrana vlastního života, ale také smysl pro spravedlnost. Jak dříve napsal deník The Guardian, po zadržení norskou policií Medveděv nabídl, že poví všechno, co ví o činnosti Wagnerovy skupiny i jejím majiteli Jevgenij Prigožinovi. O něm v rozhovoru mluvil jako o ďáblovi. „Kdyby mohl, vzal by si zbraň a zabíjel Ukrajince osobně,“ řekl. Ani ruský oligarcha nemluvil vstřícně o bývalém důstojníkovi své organizace. Na svém profilu na sociální síti Telegram prohlásil, že Medveděv byl stíhaný za špatné zacházení se zajatci. Medveděv se k tomuto osočení ani ke svému působení na Ukrajině nechtěl pro CNN vyjadřovat. V Youtube rozhovoru s vedoucím aktivistické skupiny Gulag.net Vladimirem Osečkinem však popřel, že by se dopustil jakýchkoliv zločinů.
Taky ruského prezidenta Vladimira Putina chce svou výpovědí dostat před soud. „Dříve nebo později propaganda v Rusku přestane fungovat, lidé povstanou a všichni naši vůdci budou dopadeni,“ pověděl.
Reportéři se Medveděva taky zeptali, zda se neobává osudu, který potkal jiného Wagnerova přeběhlíka Jevgenije Nužina. Toho demonstrativně před kamerou zavraždili kladivem. Bývalý důstojník ale odpověděl, že smrt jeho spolubojovníka mu dodala odvahu k odchodu. Zároveň však doufá, že jej norské úřady nedeportují do Ruska, kde by mu s největší pravděpodobností hrozila smrt.
Za Medveděva, který momentálně pobývá v azylu, se postavila skupina na ochranu lidských práv Gulag.net v čele s Osečkinem. Podle jeho prohlášení pro BBC a další média se organizace nesnaží ospravedlnit žoldnéřovo jednání během jeho působení u Wagnerovců, ale chce zvýšit pochopení veřejnosti pro jeho útěk z teroristické organizace, která zabíjí Ukrajince i Rusy.