„Ať už nám okolnosti připadají jakkoli strašné a beznadějné, v každé situaci musíme bránit život a budoucnost národa. Čím více národů půjde s námi, tím rychleji dokážeme ukončit agresi Ruska,“ řekl Zelenskyj. „Uspokojí nás pouze úplná deokupace našeho území,“ uvedl. „Snažíme se přerušit logistické cesty pro zásobování ruské armády, které vedou na Krym. Snažíme se získat úplnou kontrolu nad Krymským poloostrovem. Zatím tomu tak není, ale určitě bude,“ doplnil.

Lidé i na Krymu si podle něj uvědomují, že Rusko je předurčeno Ukrajinu opustit. „Rusko rovněž ohrožuje mezinárodní potravinovou stabilitu, protože ta se nedá zajistit bez účasti Ukrajiny, bez vývozu ukrajinského obilí,“ konstatoval prezident.

Ruský útok na ukrajinskou vesnici Hroza, 5. října 2023
Moskva si předvolala českého diplomata. Nelíbí se jí kritika útoku na Hrozu

Osobně se summitu účastní zákonodárci čtyř desítek zemí, kromě většiny zemí Evropské unie účast potvrdili také zástupci z Británie, Kanady nebo Sierry Leone. Další státy, například Austrálie, Japonsko, Nový Zéland nebo Spojené státy mají na summitu vystoupit prostřednictvím video vzkazu.

Účastníky Zelenskyj poprosil, aby bojovali proti ruské propagandě, která se snaží podkopat demokratický řád v evropských zemích. „Pokud se nám podaří zničit logistiku nepřítele na našem území, tak další úkol je zničit i mechanismy obcházení mezinárodních sankcí. To si myslím, že je právě otázkou parlamentů,“ poznamenal. „Další bod jsou zbraně. Zbraně se musí nabíjet, k tomu je zapotřebí munice a Ukrajina musí dostat tolik zbraní a munice, aby dokázala zvítězit,“ řekl také Zelenskyj.

Štefančuk: Je třeba zpřísnit sankce proti Rusku

Podle předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka je třeba zpřísnění sankcí vůči Rusku. „Sankce jsou naše kolektivní odpověď na akt agrese, signál, že budeme podporovat právní stát a mezinárodní normy,“ uvedl. Požádal zúčastněné státy, aby uplatnily nezbytné legislativní kroky pro uplatnění sankcí, ačkoli jde o těžká rozhodnutí pro národní ekonomiky. Podle něj pouze to pomůže zajistit regionální bezpečnost.

Ukrajinský předseda Parlamentu také řekl, že je vděčný za zmrazení ruských aktiv v zahraničí. Momentálně podle něj neexistuje jednoznačné rozhodnutí, jakým způsobem mají být aktiva využita.

Ruští vojáci v ulicích ukrajinského Melitopolu
Ruským vojákem za jediný den. Kreml verbuje do války stovky Srbů, tvrdí list

Obsazení Krymu v roce 2014 se podle Stefančuka stalo odrazovým můstkem pro agresivní válku zahájenou v roce 2022. Mezinárodní reakce při okupaci Krymu podle něj nebyla dost tvrdá na to, aby odradila kremelský režim od dalších kroků. Uvedl také, že ruská agrese začala okupací Krymu a má být ukončena osvobozením celé Ukrajiny včetně Krymu. Podle něj se nyní rozhoduje, jak bude svět vypadat za 100 nebo 200 let, zda bude demokratický a mírový, nebo pohroužen do agrese a násilí.

V projevu mluvil také o potřebě zbraní a munice, ale i o nutnosti spravedlnosti a zajištění dodržování lidských práv a potrestání zločinců. "Jsem přesvědčen, že veškeré kroky, včetně shromaždování důkazů, vyšetřování a pohnání viníků k soudu, je v zájmu celého světa," uvedl Stefančuk.

Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.