Protiletecký poplach v Kyjevě vyhlásili i při pondělní návštěvě amerického prezidenta Joea Bidena. Je to normální - dopadají rakety na Kyjev každý den?
Poplachů tady máme poměrně dost. V létě byly dokonce tři čtyři poplachy denně, ale na Kyjev žádné rakety nebo drony nedopadaly. Počínaje 10. říjnem se situace změnila. Poplachů početně sice ubylo, ale jednou týdně či jednou za čtrnáct dnů nějaká raketa v Kyjevě dopadla a něco zničila.

A dnes to je jak?
Poplach je tak jeden denně. Jsou ale různé. My máme své zdroje, vyhodnocujeme je. Často se stává, že tím důvodem je už vzlet ruských letounů MiG 31 z letiště v Bělorusku. Je to letoun, který může nést hypersonickou raketu Kinžal. Tato raketa je příliš rychlá a byly případy, že střela už dopadla a teprve pak se vyhlašoval poplach. Proto se už teď v momentě vzletu těchto letounů na celém území Ukrajiny vyhlašuje poplach.

Přichází i nějaké ještě vážnější situace?
Ano, když jsou potvrzeny odpaly raket z Černého moře, z území Ruska či ze strategických letounů, pak máme dokonce informace, kdy se očekává dopad těchto raket v Kyjevě. V takovém případě jsou naše bezpečnostní opatření úplně jiná, než když jde jen o vzlet letounu.

Vy máte své zdroje. Ale co běžný Ukrajinec nebo Čech, který přijede do Kyjeva?
Je třeba sledovat sociální sítě, na kterých se po chvíli tyto informace také většinou objeví a lidé mohou patřičným způsobem reagovat.

close Válečný život v Kyjevě. info Zdroj: Deník/ Luboš Palata zoom_in Válečný život v Kyjevě.

Rusové tvrdí, že útočí na infrastrukturu, ale rakety dopadají i na obytné domy, dokonce i tady v centru. Kde nejblíž u ambasády dopadla nějaká ruská raketa?
Počínaje říjnem skutečně dopadaly rakety a bojové drony přímo v Kyjevě. Nejblíže ambasády dopadla raketa asi právě v říjnu, kdy to bylo jen nějakých devět set metrů od naší budovy. Většinou ale útoky míří skutečně proti kritické energetické infrastruktuře. Ve vzdálenosti pěti až deseti kilometrů od velvyslanectví.

To jsou ale pořád hustě obydlené části Kyjeva, čtvrti se sídlišti a rodinnými domy.
Ano, dopadají i do míst, kde běžně žijí obyvatelé Kyjeva. Je to pro všechny problém, protože nikdy nevíme, kam ta raketa míří a kam dopadne. Počty přesných raket, které Rusko má, jsou stále menší a a stále více používají méně přesné rakety. U střel, jako jsou původně rakety protileteckého systému S-300, S-400, které už Rusové nasazují, se dopad předvídá velmi těžko a mají takovou dráhu letu, že je ukrajinská strana zatím nedokáže zlikvidovat.

Co takové podmínky znamenají pro fungování českého velvyslanectví v Kyjevě?
Nehledě na tyto skutečně pravidelné útoky ukrajinské hlavní město žije svým životem, podniky a služby fungují, nemůžeme si stěžovat na zásobování potravinami a věcmi běžné spotřeby. Ale dopady raket a časté poplachy nejsou příjemné, houkají tady na ulici sirény, v noci nás budí aplikace v mobilu, která upozorňuje na vzdušný poplach. Dost často je to třeba ve dvě, ve čtyři hodiny ráno.

Rok války na Ukrajině ve fotografiích:

Fotogalerie: Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem

A jak efektivní je ruská snaha zničit ukrajinskou infrastrukturu?
Přestože je ukrajinská protiraketová a protiletecká obrana stále úspěšnější, procento úspěšnosti je mezi 80 až 90 procenty. Občas nějaká raketa pronikne a poničí nějaký objekt energetického systému. To vede k výpadkům dodávek elektřiny, což má za výsledek problémy se zásobováním vodou. Už jsme zažili, že jsme byli bez vody. Problémy jsou i s připojením na internet. I do vyšších pater raději i s nákupy chodíte pěšky, protože nechcete uvíznout ve výtahu. To se kolegům už stalo.

Zhoršuje se to, či zlepšuje?
V poslední době jsou ty výpadky méně časté. Je to dáno i tím, že je teplejší počasí a menší spotřeba energie. Ale věřte, že to stále příjemné není. Ještě čtrnáct dnů, tři týdny zpátky jsme byli dlouhé hodiny bez dodávek elektřiny.

Máte tady v situaci, kdy je ambasáda ve válečné zóně, s sebou své rodiny?
Ne, jsme tady bez rodin, bez dětí. Není možné, abychom tu měli s sebou rodinné příslušníky. Jsme v kategorii zastupitelských úřadů, kde to prostě nelze.

A jak je to s cestou do Česka?
Není to tak komplikované, jako když jsme se na začátku války před rokem z Kyjeva evakuovali. To jsme do Česka jeli 67 hodin. Přesto je to složité. Autem je to 16 hodin, opravdu únavná cesta. Můžeme jet také vlakem nebo autobusem, kombinovat to, ale pak je cestování o to delší. Ještě složitěji funguje návrat do Kyjeva, protože musíte cestu plánovat, abyste byli ve svém bytě v Kyjevě před tím, než začne platit noční zákaz vycházení, který tu stanovili na jedenáctou hodinu večer. Cesta zpět do Kyjeva nám trvá dva dny. Musíme na trase přespávat.

Exkluzivně z Ukrajiny 

close info Zdroj: Deník zoom_in Rok ve válce. První smutné výročí si v těchto dnech připomínají Ukrajinci a spolu s nimi i celý svět. Jak se za tu dobu změnil život běžných lidí? Skrývají se před ruskými raketami, nebo už si „zvykli“? Jak dnes žijí ti, kteří prchli z frontového pásma a přišli o své blízké? Deník to vyrazil zjišťovat přímo na Ukrajinu. V následujících dnech vám přineseme sérii reportáží od zkušeného válečného zpravodaje Luboše Palaty a fotoreportéra Lukáše Kaboně. Ve speciálním projektu Ukrajinci tehdy a teď se dočkáte i exkluzivního svědectví několika rodin z různých částí Ukrajiny. Každý den v tištěném Deníku a vše přehledně na denik.cz/ukrajina.