Dřevo nejenže skvěle vypadá, ale také dobře tepelně izoluje. Navíc ke zdem propouští vzduch. Mezi zdí domu a nosným roštem, na který se dřevěná fasáda připevňuje, vzniká větraná mezera, jež zajišťuje vypařování vlhkosti ze stěn. Stavba tak může lépe "dýchat" a snižuje se riziko vzniku plísní.

Olej, lak - nebo nic?

Povrchová úprava dřeva použitého na fasádu závisí na jeho druhu i na vašich estetických preferencích. Exotické dřeviny se pro zachování barvy většinou napouštějí oleji, měkká dřeva se opatřují tenkovrstvou glazurou.

Čím dál víc ale roste obliba dřevěných fasád bez povrchové úpravy, které vlivem UV záření a povětrnostních vlivů nabývají klasické stříbrošedé patiny. Tím, že dřevo ponecháme tak, jak je, dosáhneme naprosto přirozeného vzhledu, je třeba ale počítat s tím, že na jižní straně může fasáda zešednout rychleji než na severní, kam slunce svítí méně; barva tedy časem nejspíš nebude rovnoměrná.

Jestliže toužíte po tom, aby dřevěná fasáda vypadala neustále jako nová, budete muset zvolit povrchovou úpravu a jednou za několik let nátěr obnovovat. Exotické dřeviny obecně stárnou pomaleji než ty domácí, dlouhou životnost má například jihoamerická massaranduba nebo ipe.

Termodřevo

Termínem termodřevo se označuje v podstatě jakékoli dřevo, které prošlo tepelnou úpravou. Pečením při vysokých teplotách (až 200 °C) dřevo získává na odolnosti a prodlužuje se jeho životnost. Jde přitom o úpravu materiálu v celém jeho průřezu, nikoli jen povrchu. Vlivem vysokých teplot se z dřeva odstraní glukóza, která přitahuje dřevokazný hmyz - v případě termodřeva se tedy nemusíte bát, že si na něm budou časem pochutnávat drobná nezvaná zvířátka. Termodřevo proto patří k bezúdržbovým materiálům, které se nemusejí povrchově upravovat a vydrží jako nové řadu let.