Možnost půdní vestavby nejlépe posoudí projektant, který se podívá na výšku hřebene a sklon střechy, zváží možnost připojení schodiště či vsazení oken a v případě nedostatečné světlé výšky navrhne navýšení nadezdívky. Zkontrolovat se musí také stav krovu a možnost připojení elektřiny a topení. Plány na vestavbu vám může překazit stavební úřad a zejména památkáři, kteří mohou trvat na zachování původního vzhledu domu i jeho stavebních prvků.

Když tím vším projdete a budování podkroví je schváleno, budete ho muset dobře zaizolovat. Místnosti přímo pod střechou bývají v zimě promrzlé a v létě se tu drží nesnesitelné vedro, takže izolace se opravdu nesmí podcenit. Vzhledem k současným zpřísněným normám už nevyhovuje samotné zateplení mezi krokvemi, protože dřevěné trámy představují tepelné mosty a propouštějí do podkroví zimu. Izolace by proto měla být umístěna i pod trámy. Pokud chcete, aby byl krov v místnosti vidět, zvolte izolaci nadkrokevní, která je vedena mezi prkenným záklopem a střešní krytinou.

Stěny se v podkroví často obkládají sádrokartonovými deskami, které jsou levné a snadno se s nimi pracuje. Na druhé straně ale sádrokarton jako materiál nevyhovuje v prostorách, kde je riziko zvýšené vlhkosti. Navíc působí poměrně fádním, sterilním dojmem - jsou to prostě rovné bílé obdélníky naskládané vedle sebe. Starobylý ráz půdního prostoru lépe zachováme obkladem z dřevěných palubek, které natřeme světlou matnou krycí barvou či lazurou. Na výběr však dneska máte mnohem více obkladových materiálů - například palubky plastové či dřevoplastové dobře odolávají vlhkosti, jsou omyvatelné a seženete je v řadě různých odstínů a dekorů. Možností je také tradiční vápenná omítka, která se nahodí na dřevěné bednění nebo na izolační desky, je prodyšná a působí "měkkým" dojmem.