Investiční záměr potvrdil technické možnosti přestavby tohoto, dlouhé roky diskutovaného objektu, a zároveň přinesl řešení, které zachovává jednu z ostravských výškových dominant a současně do území vnáší zcela nový prvek.

Nabízí další atraktivní bydlení v centru města i kavárnu s vyhlídkou v nejvyšším patře budovy.

Objekt byl postaven podle návrhu Jana Slezáka v pozdním internacionálním stylu v letech 1965 až 1968 jako součást sídliště Jindřiška - jako  experimentální projekt. Původně byl zamýšlen jako obytný dům,
k tomuto účelu se však využíval jen pár let právě z důvodu technických problémů,
v sedmdesátých letech minulého století se přestavěl na kancelářský objekt. Má téměř čtvercový půdorys a plně prosklený parter.

„Do projektu jsme šli s očekáváním, zdali vůbec najdeme cestu, jak budovu rekonstruovat, a přitom do ní dostat smysluplné funkce. Prvním a stěžejním úkolem proto bylo prověření dlouho zpochybňovaných technických aspektů, statiky, požární bezpečnosti, výšky pater. Samotný návrh pak vycházel z těchto zjištění, a nakonec přináší nový atraktivní a funkční dům se silným příběhem,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura.

Co je důležité: mrakodrap je nezbytné odstrojit na pouhý skelet, demontovat závadné azbestové panely a přistavět nové komunikační jádro – subtilní tubus se schodištěm a výtahy, aby dům v budoucnu splňoval všechny požární normy. Původně dvaadvacetipatrový objekt bude díky tomuto řešení možné dokonce navýšit o jedno patro, ve kterém by byla kavárna s terasou a atraktivní vyhlídkou na Ostravu.

Většinu objektu tvoří 76 nově navržených bytů různých velikostí od 1+kk po exkluzivní mezonetové byty v horních patrech. Aby byty i při nízké světlé výšce podlaží působily prostorně a vzdušně, počítá návrh s celoprosklenými okny a rozšířením o balkóny se zelení. Parter budovy bude možné využít pro komerční prostory o celkové rozloze 135 m², dále tam bude recepce a lobby. Objekt bude nově bezbariérový, přirozeně napojený na okolní terén.

„Po celém světě najdeme poválečné budovy postavené s nejlepším úmyslem a nejlepší dosažitelnou technologií pro potřeby své doby. Mnohé z nich ukončily svou užitečnou roli, a ačkoli jejich konstrukčně stavební stav je pořád v akceptovatelném stavu, podmínky na bydlení a kvalita vnějších fasád neodpovídají dnešním požadavkům. Otázka jejich budoucnosti závisí na zvážení různých možností. Naším úkolem bylo studovat potenciál existujícího bloku jako pokračování původní ideje - bydlení ve výškových budovách s ohledem na dnešní požadavky na kvalitu, existující regulace, ekologii a životní prostředí. Ve spolupráci s odborníky z různých profesí jsme zpracovali návrh, který předkládáme k diskuzi,“ uvedla architektka Eva Jiřičná.

S navrženým řešením souhlasili hasiči i spolupracující statici, z jejichž pohledu je stav budovy dobrý. Aby se přesto vyloučily všechny pochybnosti, probíhá aktuálně monitoring kmitání a deformací, jehož výsledky budou využity pro další přípravu projektu.

S ohledem na situaci v území a vysoký počet nových bytů návrh počítá také se stavbou parkovacího domu s kapacitou 130 až 170 parkovacích míst. Sloužit bude stávajícím obyvatelům i budoucím novým nájemníkům. Umístění parkovacího objektu je prozatím řešeno ve více variantách, buď nahradí stávající parkoviště, nebo současnou kotelnu.

Citlivá věc

Návrh rekonstrukce budovy byl 20. ledna představen odborné veřejnosti. Debata se soustředila především na kontext lokality a původní hodnoty objektu.

„Změna „tváře“ takto významné ostravské dominanty je citlivá věc, nehledě na to, že je v kontextu dalších budov a sídliště Jindřiška. V diskusi padlo mnoho protinázorů, především právě kvůli výrazné změně architektury budovy, a jde samozřejmě o naprosto relevantní připomínky. Je však nutno brát v úvahu i to, že nový vzhled do velké míry vychází z navržených funkčních a technických řešení, díky kterým lze tuto budovu o její stávající výšce zachránit. Jsem rád za tu možnost vyměnit si s odborníky argumenty,“ doplnil ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) Ondřej Vysloužil.

Laické veřejnosti byl návrh představen prostřednictvím on-line přenosu na YouTube kanálu a Facebooku MAPPA v pondělí 1. února v 16 hodin. Zájemci se mohli do diskuze zapojit zasláním svých dotazů či komentářů. Výstupy z obou debat budou podle možností aplikovány v dalších stupních projektové dokumentace.

Město nyní zvažuje další kroky v projektu, klíčové bude zapojení soukromého investora. V letech 2021 až 2022 by měla být zpracována projektová dokumentace, rekonstrukce objektu by v ideálním případě mohla začít v roce 2023. Předpokládaná cena je 390 milionů korun včetně parkovacího objektu.

„Stále se může objevovat názor, že zdemolovat mrakodrap a postavit na jeho místě nový dům by bylo rozumnější. Důvodů, proč tuto cestu nepreferujeme, je několik. Lokální důvod je ten, že by se nám už pravděpodobně nepodařilo na daném místě postavit třiadvacetipatrový objekt. Tím globálním je pak to, že obnova nefunkčních budov je důležitým úkolem udržitelného stavění. Udržitelnost nejsou jen zelené střechy, je to také využití energie a materiálů budovy, která vznikla před desítkami let. Náklady na rekonstrukci přitom odpovídají nákladům obdobných bytových projektů, které v Ostravě realizujeme,“ uvedla investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Ostravský mrakodrap v Ostrčilově ulici je už od roku 2013 kvůli technickým problémům prázdný. Ač je ve špatném technickém stavu a jeho rekonstrukce bude náročná, rozhodlo vedení města objekt nebourat, aby se zachovala jedna z unikátních dominant města vysoká 64 metrů. Vyšší jsou pouze věž Nové radnice a Bolt Tower v Dolních Vítkovicích, vybudovaný z vysoké pece.

K TÉMATU

Eva Jiřičná

založila v Londýně, kde žije, v roce 1984 vlastní ateliér Eva Jiricna Architects Limited. Od roku 1999 má spolu s architektem Petrem Vágnerem v Praze ateliér AI – DESIGN. Oba ateliéry poskytují komplexní služby, včetně návrhů nových veřejných i soukromých budov a veřejných prostor, mostů, rekonstrukcí a kompletních návrhů interiérů.

Eva Jiřičná je autorkou architektonických návrhů Kongresového centra Zlín, Univerzitního centra Zlín, Vzdělávacího komplexu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Bytového domu Sněžka, Hotelu Josef v Praze, ve Velké Británii navrhla AMEC Headquarters, vstup a recepci Victoria & Albert musea, obytné budovy, maloobchodní budovy, interiéry anebo mosty v Londýně a Kentu.

Získala řadu ocenění včetně Řádu britského impéria za design. Uvedena byla do Americké síně slávy. Je nositelkou čestných doktorátů a profesur na několika univerzitách. V roce 2003 byla zvolena předsedkyní Architectural Association v Londýně.