Kliknutím zvětšíteU pelet se vyzdvihuje především jejich ekologický aspekt: jedná se o čistě přírodní materiál, který se vyrábí lisováním dřevních zbytků na pilách. Pro výrobu pelet jsou používány hobliny, štěpka a piliny, rozhodně se kvůli nim zbytečně nekácejí stromy. Výrobci se navíc snaží používat piliny a štěpku z co nejbližších závodů zpracujících dřevo, aby tak snížili náklady za dopravu a nezatěžovali přírodu výfukovými plyny.
Dřevní pelety se dále chlubí neutrální uhlíkovou stopou, což znamená, že se při jejich spalování do vzduchu dostane jen tolik CO2, kolik spotřebovaly během svého růstu stromy, z jejichž dřeva se pelety vyrobily. Spalováním kvalitních pelet kromě toho vzniká také minimální množství popela, který se dá využít jako složka kompostu nebo hnojivo.
Jak poznat kvalitní pelety
Nejkvalitnější pelety jsou označeny certifikátem ENplus a kulatým razítkem s označením A1. Existují i rostlinné pelety, které se vyrábí například ze sena, slámy či dalších zemědělských zbytků. Proces lisování či velikost se od dřevěných pelet neliší. Bývají levnější, ale také mají daleko nižší výhřevnost a po jejich spálení zůstane víc popela.
Kolik prostoru vyžaduje skladování pelet
Pokud přecházíte z uhlí na pelety, využijete jednoduše stávající kotelnu. Vytvoříte-li navíc silo na foukané pelety, ušetříte si i práci při jejich skladování. Pelety se totiž do sila při závozu nafoukají. Navíc jsou oproti klasickým peletám dodávaných v pytlích zhruba o deset procent levnější. Pokud nemáte možnost uložit pelety do sklepa, můžete je skladovat například v pytlích v garáži. Pro uskladnění jedné tuny je zapotřebí 1,5 metru krychlového, postačující bude místnost 2 x 2 x 2,3 metrů. Důležité je, aby prostor byl absolutně suchý. Jinak hrozí riziko, že pelety nabobtnají a rozloží se.
Kolik to bude stát
Už víme, že jsou pelety ekologickým materiálem, otázkou ale zůstává, zda jsou také náležitě ekonomické. Spotřeba palet za topné období se samozřejmě odvíjí od toho, jak velký dům vytápíte a jaká je jeho energetická ztráta. Velmi hrubým odhadem se dá říci, že průměrný dům o podlahové ploše 250m2 spotřebuje za topnou sezónu asi 5 tun pelet, což odpovídá zhruba 25 tisícům Kč. V nízkoenergetických domech se hovoří o spotřebě 1-2 tun pelet za topné období.
Co ovšem představuje pro někoho až odrazující výdaj, je pořizovací cena specializovaného kotle nebo peletových kamen. Ceny kotlů na spalování pelet se pohybují v širokém rozmezí od 50 do 500 tisíc korun, přičemž ty nejlevnější nemusejí být výhodné z hlediska výkonu a spotřeby. V příštím roce by ale Ministerstvo životního prostředí mělo vyhlásit třetí vlnu kotlíkových dotací. Pokud se tedy chystáte vyměnit starý kotel za nový, bude pro vás výhodné si na vyhlášení dotací počkat.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
