Po stavebním spoření se opět zvýšila poptávka. Ačkoliv za ty roky prošlo mnoha změnami, zůstává oblíbeným spořicím produktem a zejména pro konzervativní klientelu bývá první volbou.

Státní příspěvek, ale i vyšší poplatky

Pokud se ve správně nastaveném stavebku spoří pouze 6–7 let, může mít pro drobné střadatele smysl. Každopádně je důležité budovat rezervu i jinde, a to hlavně kvůli relativně vysokým poplatkům za vedení spořicího účtu a také z důvodu dlouhé vázací doby.

Největším lákadlem stavebního spoření je bezesporu státní příspěvek, který tvoří 10 % z vkladu, maximálně však 2 tisíce korun za rok. Na nejvyšší státní podporu lze dosáhnout při ročním vkladu 20 tisíc. Podmínkou je, aby se vklad připsal nejpozději do 31. prosince daného roku a aby se nepřekročila cílová částka. Všechny vklady účastníků jsou zároveň pojištěny do 100 tisíc eur.

Zdroj: Shutterstock.com

Schovávejte si účtenky

Stavebko se dále využívá jako úvěr. Obzvláště úvěr bez zajištění nemovitosti nabízí zajímavou alternativu k hypotékám. Nejvíce se uplatňuje při rekonstrukcích nemovitostí, které už jsou financované hypotékou a jiné řešení není vhodné.

Čerpání úvěru ze stavebního spoření je však v porovnání s hypotékami přísnější. U stavebka je potřeba doložit účelovost u celé půjčované částky a na vše musí být doklady.

Zdroj: Shutterstock.comVe srovnání s hypotékou se liší kratší dobou splatnosti a vyšší úrokovou sazbou u nezajištěných úvěrů.  Na druhou stranu u zajištěných úvěrů jsou rozdíly nepatrné a pro některé účely, např. zpětné proplacení uhrazených vlastních nákladů s rekonstrukcí, se může jednat i o výhodnější řešení.

V porovnání se spotřebitelským úvěrem vyhrává stavebko délkou splatnosti, úrokovou sazbou  a možností odpočtu zaplacených úroků od základu daně. Horší je nutnost doložit účelovost, tedy kolik prostředků se z úvěru na bytové potřeby použilo.

Právní nástrahy při koupi nemovitosti