Po stavebním spoření se opět zvýšila poptávka. Ačkoliv za ty roky prošlo mnoha změnami, zůstává oblíbeným spořicím produktem a zejména pro konzervativní klientelu bývá první volbou.

Státní příspěvek, ale i vyšší poplatky

Pokud se ve správně nastaveném stavebku spoří pouze 6–7 let, může mít pro drobné střadatele smysl. Každopádně je důležité budovat rezervu i jinde, a to hlavně kvůli relativně vysokým poplatkům za vedení spořicího účtu a také z důvodu dlouhé vázací doby.

Největším lákadlem stavebního spoření je bezesporu státní příspěvek, který tvoří 10 % z vkladu, maximálně však 2 tisíce korun za rok. Na nejvyšší státní podporu lze dosáhnout při ročním vkladu 20 tisíc. Podmínkou je, aby se vklad připsal nejpozději do 31. prosince daného roku a aby se nepřekročila cílová částka. Všechny vklady účastníků jsou zároveň pojištěny do 100 tisíc eur.

Schovávejte si účtenky

Stavebko se dále využívá jako úvěr. Obzvláště úvěr bez zajištění nemovitosti nabízí zajímavou alternativu k hypotékám. Nejvíce se uplatňuje při rekonstrukcích nemovitostí, které už jsou financované hypotékou a jiné řešení není vhodné.

Čerpání úvěru ze stavebního spoření je však v porovnání s hypotékami přísnější. U stavebka je potřeba doložit účelovost u celé půjčované částky a na vše musí být doklady.

Ve srovnání s hypotékou se liší kratší dobou splatnosti a vyšší úrokovou sazbou u nezajištěných úvěrů.  Na druhou stranu u zajištěných úvěrů jsou rozdíly nepatrné a pro některé účely, např. zpětné proplacení uhrazených vlastních nákladů s rekonstrukcí, se může jednat i o výhodnější řešení.

V porovnání se spotřebitelským úvěrem vyhrává stavebko délkou splatnosti, úrokovou sazbou  a možností odpočtu zaplacených úroků od základu daně. Horší je nutnost doložit účelovost, tedy kolik prostředků se z úvěru na bytové potřeby použilo.