Pověst o stavbě Karlova mostu a velvarských vejcích zná každý. Aby byl nový most přes řeku Vltavu pevný, rozhodl se stavitel přimíchat do malty vejce. Protože jich však v Praze nebyl dostatek, nařídil král svést vajíčka z celého království. Jen velvarští královský příkaz zcela nepochopili a poslali vejce uvařená natvrdo, aby se cestou nerozbila. Velvarům se smála celá Praha, a zřejmě díky této tradované veselé historce máme zprávu o tom, že se ve středověku přidávala do malty vajíčka.

Co modernímu člověku připadalo jen jako pověst, bylo před deseti lety potvrzeno analýzou vzorku malty Karlova mostu. Biochemici z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prokázali přítomnost vaječných bílkovin a senzace byla na světě. Ovšem jen částečně. Vaječné bílky totiž používali ke zlepšení vlastností stavebních materiálů už staří Římané. Kromě toho se ve starověkém stavebnictví uplatňovalo například i vepřové sádlo, sražené mléko nebo dobytčí krev. Přidávání organických příměsí do pojiv bylo v Evropě oživeno ve 12. století a Karlův most není zdaleka jedinou historickou památkou, kde se jejich stopa objevuje.

Zdroj: Shutterstock.com

Biochemici šli ve svém pátrání ještě dále a zkusili s vejci experimentovat. Zjistili přitom, že i malé množství vaječných bílkovin dokáže zvýšit tvrdost a pevnost suché malty a zlepšit její hydrofobní vlastnosti. A protože se ke stavbě Karlova mostu váže také historka o obyvatelích Unhoště, kteří místo mléka přivezli na stavbu tvaroh a syrečky, odborníci se zaměřili i na mléčné proteiny. S překvapením objevili, že právě tvaroh a syrovátka zvyšují pevnost malty nejvíce. Unhošti se proto smát nebudeme.

Odolnost historických staveb podle odborníků spočívá také v odlišném procesu hašení vápna přidávaného do malty a omítek. Ve středověku se vápno hasilo v jamách a nechalo se několik let uzrát, než se použilo. Dneska na takový proces přirozeně není čas. Nakonec, Karlův most se stavěl půl století, rodinný dům chcete mít hotový do roka…