Kámen okouzluje svou jedinečnou strukturou, hrubým povrchem i nepravidelností tvarů. Stavěly se z něho už egyptské pyramidy, které vydržely několik tisíciletí, kámen jako stavební materiál si tedy právem vydobyl přívlastek "věčný". Trvanlivý je ale i beton, jehož vývoj započal už v antickém Římě okolo roku 200 př. n. l. Tehdy se ve stavebnictví začalo používat hydraulické pojivo z jemného sopečného popele, tzv. pucolánu, které v kombinaci s vápencem vytvořilo beton s velmi podobnými vlastnostmi, jakými oplývá dnešní cementový.
Abychom byli přesnější, beton starých Římanů byl zřejmě ještě kvalitnější než ten dnešní. Zatímco u moderních betonových staveb se předpokládá životnost 100 - 120 let, mnohé římské konstrukce stojí ve Středomoří dodnes i přes agresivní působení mořských vln. Ať tak či onak, beton i kámen jsou trvanlivé materiály prověřené historií a dá se na ně spolehnout. Jestli však vydrží dlouhá léta bez pohnutí i ve venkovní dlažbě, záleží hlavně na provedení podloží. Sebekvalitnější dlažební materiál začne dělat problémy, pokud je neodborně položen.
Jako hlavní nevýhoda přírodního kamene se uvádí vysoká cena. Na druhé straně se ale nedoporučuje použít ani nejlevnější betonové dlaždice. A pokud hledáte specifický vzor věrně napodobující strukturu přírodního kamene, můžete za ně nakonec zaplatit i víc než za surové kamenné pláty. Pro ilustraci - metr čtvereční přírodního pískovce seženete za zhruba 500 Kč, zatímco stejná plocha jeho betonové imitace od značky Lucca je nabízena za 699 Kč.
Co se tedy nakonec jeví jako jediná a zásadní nevýhoda kamene oproti betonu, je jeho náročnější pokládka, protože se potýkáte s nepravidelnými kamennými kusy o různé tloušťce i velikosti, s nimiž se oproti betonovým dlaždicím hůře manipuluje. Kompromisním řešením pro milovníky ryze přírodních materiálů může být kamenný koberec, který se snadno pokládá, je bezespárový a jednoduše se tvaruje na rozměr konkrétní plochy. Zároveň patří k nejvhodnějším materiálům pro renovaci starých dlažeb.