Přesto na poslední chvíli došlo ke změnám, které významně mění charakter obnovovaného pomníku. Město, které sochu objednalo, a mladoboleslavská jednota Československé obce legionářské, jejíž zástupci jsou ve věci zainteresováni jako odborní poradci, protože o obnovu sochy usilují už od roku 1998, se nemohou shodnout na finální podobě podstavce.

Před druhou světovou válkou stála socha legionáře na víc než dvoumetrovém kubistickém piedestalu z kamenické dílny Karla Mauermanna a smysl jí udávaly nápisy „Za svobodu" a „Padlým hrdinům". V případě obnoveného pomníku tomu ale mělo být jinak.

V lednu letošního roku sdělil vedoucí stavebního odboru magistrátu Bohuslav Devátý místní jednotě ČsOL, že podstavec sochy se bude realizovat ve snížené a zjednodušené formě a bude sahat do výšky 80 centimetrů. Důvod? Samotná socha přijde město na nemalé peníze a obnova vyššího podstavce by spolykala další.

Představitele jednoty rovněž vybídl, aby ve spolupráci se sochařem Moravcem dořešili otázku umístění hesel, jejichž význam podtrhuje historie. Právě kvůli nápisům o svobodě a hrdinství totiž sochu strhli nacističtí okupanti a komunisté se ji po válce rozhodli neobnovit.

Legionáři se po výzvě pokusili zajistit kámen na navýšení podstavce z vlastních zdrojů. V souvislosti s jeho návrhem oslovili Moravce.

„Bez nápisů a schránky na prsť by se ze sochy stal jen okrasný prvek. Umístění nápisů těsně nad zem, tak aby se k nim člověk musel hrbit, považujeme navíc za nedůstojné," vysvětluje předseda místní jednoty ČsOL Tomáš Pilvousek.

Kompromis: 140 centimetrů

Michal Moravec se s myšlenkou obnovy podstavce ztotožnil. Vznikající sochu považuje za své životní dílo a chce tedy, aby byla dokonalá. Navrhl proto navýšení piedestalu na 180 centimetrů. Zároveň se však vyslovil proti víc než dvěma metrům výšky.

„Legionářská obec sice nemá bezedné zdroje, ale její vedení se nám podařilo přesvědčit, aby uvolnilo peníze z nadačního fondu Legie 100. Obec na zvýšení podstavce věnovala 70 tisíc korun, zbylých 30 tisíc jsme uhradili z vlastních zdrojů," vysvětluje Pilvousek.

Protože datum dokončení sochy se blížilo, legionáři neprodleně zaplatili materiál a informovali město. Reakce však byla rozporuplná. Rada města se vyslovila proti dalšímu navýšení a po konzultaci se sochařem přistoupila na kompromis 140 centimetrů.

„Jsem rád, že po letech bude náměstí opět zdobit důstojný pomník. Chci se ale dívat na sochu legionáře, ne na jeho nohy," vysvětluje primátor Raduan Nwelati, proč byl proti většímu zvýšení podstavce.

Legionáři jsou ale srdcem projektu

Legionáři jsou vývojem situace zklamáni. Přestože je město požádalo o spolupráci, odstavilo je od oficiálního zadání realizace památníku. Město je sice hlavním investorem, legionáři jsou ale srdcem projektu.

Nutno dodat, že pouze na základě jejich vlastní iniciativy nedošlo na soše k několika hrubým nepřesnostem.

Současnému vedení města patří uznání za to, že se jako první v polistopadové éře Mladé Boleslavi odhodlalo k obnově tohoto symbolu. Na druhou stranu je škoda, že legionáře iniciátory a odborníky na historii nepřizvalo jako rovnocenného partnera.

Legionáře nyní čeká hledání, jak využít polovinu zbytečného materiálu.