Na hydrologické mapce tak Louňovice byly už nedělního rána jediným místem Benešovska s fialovou barvou značící extrémní povodeň. Hladina Blanice v Louňovicích byla v poledne stejně vysoko jako Sázava v Nespekách, přesahovala výšku 400 centimetrů.

Po pár hodinách povodňová vlna dorazila do Vlašimi. Tam naštěstí hlavní nápor řeky zadržely trvalé protipovodňové zábrany vybudované po povodni z března 2006. Zídky splnily svůj účel a nebýt jich, škody na majetku by byly mnohem vyšší. Přesto se však nedělní povodeň, která předčila tu z roku 2010 a 2006, nenechala spoutat a vody Blanice se rozlily z břehů.

Na nezvykle divokou a řádící Blanici se po nedělním obědě vypravily stovky lidí. Na Neubauerově nábřeží i obou mostech přes Blanici projížděly desítky aut a davy pozorovaly řeku, která zcela zatopila lávku k domu dětí a drala se i přes most pro pěší u vlašimského koupaliště. Městské koupaliště, které bylo otevřeno přesně jeden den bylo zatopeno v jeho dětské části a tak modrá voda padesátimetrového bazénu ostře kontrastovala s hnědou hladinou z níž vyčuhovaly vršky laviček a dětská klouzačka.

V nejvyšší pohotovosti byli dobrovolní i profesionální hasiči, kteří odčerpávali vodu a vracet ji zpět do koryta řeky. Blanice zatopila nejbližší domy na Žižkově i Palackého náměstí, vtrhla také zahrad, kůlen, garáží a dvorků. Od samotného Žižkova náměstí dělilo odpoledne stoupající hladinu jen několik délkových metrů.

Na odvracení a zmírnění škod neúnavně pracovaly hasiči a o pořádek a bezpečnost na místech s největší koncentrací lidí dohlíželi policisté.

Karel Chlumec