Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hejtman věří, že na setkání s ministrem najdou nejlepší řešení pro Brdy

Příbram /ROZHOVOR/ - Ve vojenském školícím středisku Valdek naproti stejnojmenné zřícenině hradu ve středních Brdech se už v pondělí bude debatovat o budoucnosti území, na němž se nyní nachází Vojenský újezd Brdy.

3.3.2014
SDÍLEJ:

Vojenský újezd Brdy.Foto: DENÍK/Markéta Jankovská

Sejde se tam totiž ministr obrany Martin Stropnický s hejtmany Středočeského a Plzeňského kraje a také se starosty obcí sousedících s Vojenským újezdem Brdy. Notoricky známou skutečností je postoj středočeských, ale i plzeňských obcí k budoucnosti středních Brd.

Obce Plzeňského kraje včetně těch z mikroregionu Hořovice trvají na tom, aby byl újezd po zrušení v roce 2016 rozdělený mezi Plzeňský a Středočeský kraj podle historických hranic katastrů před rokem 1949. Plzeňský kraj také podporuje vznik chráněné krajinné oblasti a převedení katastrů obcím.

Opačného názoru jsou Středočeši. Ti prosazují zachování vojenského újezdu a ani nesouhlasí s jiným uspořádáním katastrů. Schůzku s ministrem obrany Martinem Stropnickým vyvolali hejtmané a také starostové obcí. Zeptali jsme se středočeského hejtmana Josefa Řiháka, s jakým záměrem pojede na toto setkání?

„I když nečekám, že na schůzce vyřešíme všechny sporné momenty, které souvisí se zamýšleným zrušením Vojenského újezdu Brdy, přesto jsem přesvědčen, že při troše dobré vůle může být jednání pro všechny přínosem," naznačil hejtman.

Rozhovor s hejtmanem Josefem Řihákem

Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.V čem se tedy i se zástupci plzeňských obcí shodnete? Existuje vůbec něco takového?

Určitě se shodneme v tom, že rozloha vojenských újezdů na území České republiky je zbytečně veliká. Za návrh na zrušení jednoho újezdu a zmenšení rozlohy těch zbývajících si ministerstvo obrany bezesporu zaslouží pochvalu. Rovněž se jak s panem ministrem, tak i s plzeňským hejtmanem a se starosty, shodujeme v názoru, že je třeba ochránit přírodní bohatství újezdu, který vojáci opustí. Jako nejvhodnější, nikoliv ale nejlepší a nejlevnější varianta, se jeví zřízení nové chráněné krajinné oblasti.

V čem panuje neshoda? Jsou to ony katastry a fakt, že vojáci chtějí opustit zrovna Brdy?

Většina starostů obcí a měst sousedících s vojenským prostorem z Příbramska a z Berounska nesouhlasí s tím, aby byl zrušen Vojenský újezd Brdy. Místo toho navrhují zrušit Boletice. Tento názor středočeských starostů plně podporuji. Domnívám se, že zrušení Boletic by bylo mnohem levnější a pro stát výhodnější. Například nemusí zde vznikat nová chráněná krajinná oblast (CHKO). Stačí rozšířit stávající CHKO Blanský les. Na rozdíl od Brd v Boleticích žije na území újezdu mnohem více obyvatel. A jsou zde také uplatňovány nároky v rámci církevních restitucí.

Co s navrhovaným katastrálním dělením?

Především jako představitel Středočeského kraje nesouhlasím s tím, aby nám část katastrálního území v Brdech byla odňata ve prospěch Plzeňského kraje. Politici z Plzeňska tvrdí, že jim v minulosti byla způsobena křivda tím, že stát vykoupil pozemky a zřídil v Brdech dělostřeleckou střelnici. Pokud takováto křivda vznikla, nelze ji ale napravit novou nespravedlností, při které někomu něco násilím zase odebereme. Někteří starostové z Plzeňska považují rušení újezdu za politické rozhodnutí, kterému nerozumí. Věřím, že tito starostové jsou připraveni poslouchat a rád jim proto zopakuji argumenty, které hovoří pro zachování Vojenského újezdu v Brdech.

Které jsou podle vás ty nejzásadnější argumenty?

Tak především v Jincích sídlí pro Armádu ČR perspektivní vojenský útvar - dělostřelecký pluk. Pro výcvik dělostřelců je Vojenský újezd Brdy velmi vhodný. Jinde prakticky nemohou provádět plnohodnotný výcvik. Podstatné také je, že pozemky na území Vojenského újezdu Brdy jsou zcela ve vlastnictví státu. Nikdo na ně neuplatňuje restituční nároky.

Znáte už nějaká konkrétní čísla týkající se nákladů na provoz újezdu, která jste kdysi požadoval po ministerstvu obrany?

Představitelé Ministerstva obrany ČR stále nepředložili představitelům samosprávy ani rozbor hospodaření Vojenského újezdu Brdy, i přesto, že o něj byli opakovaně žádáni. Požadujeme znát nejen náklady nutné na provoz vojenského újezdu, ale i výnosy například z prodeje dřeva a z další hospodářské činnosti.

Čím ještě chcete přesvědčit ostatní, aby byl újezd zachován? Vždyť střelby v Brdech jsou nyní minimální…

Poté, co bývalý ministr Vondra rozhodl, že se zruší Brdy, přestali náhle tento újezd naši vojáci téměř zcela využívat k výcviku. Nevím proč, když do té doby zde cvičily všechny druhy vojsk - pozemní, letectvo i vojenská policie. Patrně vojáci dostali rozkaz v Brdech necvičit, aby ministr Vondra měl alespoň nějaký argument pro své rozhodnutí.

Jakou tedy vidíte vy budoucnost brdského újezdu?

Vojenský prostor je možné nabídnout k výcviku nejen naší armádě, ale i vojskům NATO. V minulosti byl hojně zahraničními armádami využíván. Je také vhodný k využití jako vojenská střelnice. Desítky let trvající působení vojáků v Brdech mělo blahodárný vliv na zdejší přírodu. Díky vojenskému využívání území, zejména na cílových plochách, vznikla unikátní společenstva, která poté, co vojáci odtud odejdou, budou buď zničena, nebo jejich udržování bude stát spoustu peněz. Brdy jsou také významnou zásobárnou kvalitní pitné vody. Tím, že toto území zůstane spravováno vojáky, je záruka, že nedojde k poškození těchto strategických zásob vody. Civilní správa území tyto záruky neposkytuje.

Všechno kolem ochrany přírody a zdrojů pitné vody, by ale mělo garantovat vznik chráněné krajinné oblasti…

Ani vznik chraněné krajinné oblasti nezabrání živelné výstavbě v Brdech. Tento stupeň ochrany neznamená téměř žádnou obranu před nepovolenou či obcemi řízenou zástavbou. Za více než 80 let, kdy vojáci v Brdech střílí, je zde nahromaděno obrovské množství munice a vojenského materiálu. Toto střelivo je nebezpečné pro návštěvníky. Představitelé armády nestihnou na území újezdu provést pyrotechnickou očistu a Brdy tak i po přechodu na civilní režim zůstanou plné nevybuchlé munice. Navíc, komunikace v prostoru a další infrastruktura nejsou připraveny na přechod do civilního režimu. Není zajištěna protipožární ochrana území. I po případném zrušení újezdu zůstane vojákům v Brdech k dispozici pěchotní střelnice a tajný objekt zvaný Němí. Osobně věřím, že v pondělí na setkání s ministrem obrany Martinem Stropnickým společně najdeme optimální řešení, jak zmenšit rozlohu území vojenských újezdů v České republice, aniž by kdokoliv násilím vnutil ostatním svoje východisko z problému.

Autor: Karel Hutr

3.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Carles Puigdemont na demonstraci katalánských separatistů
1 6

Jako za diktátora, stěžuje si katalánský premiér. Plán Madridu prý nepřijme

Bartoš jako Steve Jobs? Piráti „uloupili“ voliče a slavili

Jak by to vypadalo v pirátské domácnosti, pokud by se do sněmovny dostal nejen předseda Ivan Bartoš, ale i manželka Lydie coby desítka pražské kandidátky? „Mazali bychom si na střídačku svačiny,“ žertoval.

SLEDUJEME ON-LINE

Sečteno. ANO vítězem voleb. Do sněmovny pronikli i Piráti a STAN. Druhá je ODS

/VIDEO, FOTOGALERIE, ANKETA/ Ve Sněmovně bude nejvíc stran v historii - devět. Poslance získali ANO 2011, ODS, SPD Tomia Okamury, Piráti, KSČM, ČSSD, lidovci, Starostové a TOP 09. Novináři Deníku byli ve všech volebních štábech, vyjma SPD, kam jim nebyla udělena akreditace.

Jednání za hnutí ANO povedou Babiš, Faltýnek i Brabec

Povolební vyjednávání povedou za ANO předseda hnutí Andrej Babiš, místopředsedové Jaroslav Faltýnek, Petr Vokřál a Richard Brabec a člen předsednictva Radek Vondráček. Po jednání předsednictva to novinářům řekl Babiš. Dodal, že první schůzky se uskuteční v neděli a v pondělí. Již dříve Babiš prohlásil, že ANO je připravené jednat se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. O tom, s kým by chtěl uzavřít koalici, se jednoznačně nevyjádřil.

Lídři stran se vyslovili pro poměrné dělení funkcí ve Sněmovně

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek doufá, že v nové Sněmovně bude zachováno poměrné zastoupení stran ve vedení komory. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka by však bylo kontraproduktivní, kdyby bylo více než pět místopředsedů. Místopředseda vítězného hnutí ANO Jaroslav Faltýnek s konsenzuálním rozdělením funkcí souhlasí, avšak připustil, že dohoda bude kvůli vysokému počtu zastoupených subjektů složitá. Politici to řekli v povolební debatě České televize.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení