Budoucí architekti a projektanti si pod vedením profesora Tomáše Šenbergera a jeho kolegy Jana Pustějovského vedli opravdu dobře. Důkazem toho je sedm naprosto rozdílných projektů.

„Některé z nich jsou velice realistické, s malými úpravami by se z nich dal vytvořit realizovatelný projekt. Jiné jsou zase více vizionářské," konstatoval Jan Pustějovský a dodal, že se v rámci ateliéru snažili podpořit kreativitu studentů, aby si vyzkoušeli mnoho různých postupů a řešení. Nijak je proto kantoři v jejich návrzích nesvazovali.

Nové využití pro průmyslový areál v kralupském centru začali studenti pražské techniky hledat díky myšlence Kralupanky Terezy Kaňkové, která spolupracuje s Výzkumným centrem průmyslového dědictví. „Měla jsem potřebu uspořádat něco pro veřejnost. V září jsem udělala prohlídku pivovaru, a tak mě napadlo, jestli by studenti nechtěli pro pivovar vymyslet nové využití," přiblížila svůj prvotní záměr, který se nakonec rozvinul v jednodenní oživení areálu, Tereza Kaňková.

Parostrojní pivovary

Ateliér Tomáše Šenbergera a Jana Pustějovského je zaměřený právě na nové využití původních industriálních objektů. „Kralupy jsme přivítali jako výborné téma. Na relativně malém prostoru stojí totiž rovnou tři objekty, které bylo možné nějakým způsobem zpracovat," uvedl profesor Šenberger a připomněl, že nové využití především starých parostrojních pivovarů je v poslední době v Česku aktuálním tématem.

Studenti pátého ročníků se před projektováním rozjeli do Kralup nad Vltavou, aby si areál pivovaru a jeho okolí důkladně prohlédli. „Následně pracovali na analýze širšího území, hledali koncepci urbanistického řešení a pak objekty podle svého zpracovali," řekl Jan Pustějovský.

Inspirativním obrázkem pro studenty byla letecká fotografie z roku 2002, kdy Kralupy nad Vltavou zaplavila velká voda. „Takzvaná balastní zástavba, což jsou garáže, dílny a další stavby, je na fotografii pod vodou. Území se tak stalo celkem, který se dal vnímat jako jedno velké náměstí, z něhož vystupují tři objekty - mlýnice, v níž vzniká pobočka Vysoké školy chemicko-techlogické Praha, balírna a pivovar se sladovnou," vysvětlil Jan Pustějovský princip výchozího snímku.

Kralupské téma studenty, kteří pracovali v tříčlenných skupinách, opravdu bavilo. Výsledek jejich páce oba 
kantoři považují za nadstandardní.

Dvořákův ležák

Vedle studentských projektů, které byly k vidění na půdě sladovny, představili svá výtvarná díla na pivovarnické téma také studenti kralupského Dvořákova gymnázia. Ti dokonce pro návštěvníky akce připravili i vlastní ležák. „Na výrobě piva jsme pracovali v hodinách výtvarné výchovy. Výsledkem měla být dvanáctka, kterou jsme nazvali Dvořákův ležák. Ve výsledku jde ale o pivo zřejmě o něco slabší," popsal zlatavý mok student druhého ročníku Jan Tomášek.

Nechyběla poutavá výstava o historii kralupských podniků a dvě výstavy fotografií. O večerní program se postaral kralupský divadelní spolek Scéna se svou stínohrou pod názvem Naseto?! A od jednadvacáté hodiny to rozjela místní undergroundová kapela Vlasatý žárovky. 

Balírnu jsem se rozhodla zabalit, říká studentka

Industriální stopy v kralupském pivovaru.„Ten návrh je takový chladný, ocelový, prostě průmyslový," říká studentka stavební fakulty pražské ČVUT Sara Al-Wahashiová, která se během zimního semestru v rámci ateliérů zabývala projektem na nové využití balírny bývalého kralupského mlýna.

Vycházela z názvu stavby, kterou se ve své koncepci rozhodla zabalit. „Balírnu jsem zabalila do ocelové konstrukce vytvářející určitý modul, který je vyplněn různými boxy, v tuto chvíli plnící funkci šaten a recepce," uvádí svůj návrh budoucí architektka.

Hlavní část industriální stavby věnovala tělocvičnám a víceúčelovým sportovištím. A nezapomněla ani na lezeckou stěnu, která vítá návštěvníky areálu.

Na projektu pracovala 
s dalšími dvěma studentkami, které řešily využití sousedního mlýna a pivovaru. „Naše přestavby nejsou nijak násilné. Je patrná původní struktura, což byl náš cíl - vrátit se trochu k historii," vysvětluje nadaná studentka ze severní Moravy, která velice ocenila přístup kantorů.

Tomáš Šenberger a Jan Pustějovský totiž dali svým studentům v ateliérech prostor pro kreativitu. „Neměly jsme v podstatě žádné omezení, projekt jsme tvořily podle sebe," doplňuje Sara Al-Wahashiová.