V prostoru, kterým vede trasa vyčtená z mapy, však postupně všechny týmy naráží na přesunující se těžkou techniku protivníka, před kterou je nutné se nejprve ukrýt a poté ji identifkovat. Po krátkém pozorování zakreslují vojáci zjištěné údaje do schématu pozorování a pomocí vysílačky odesílají flash zprávu. Zároveň nejen k spojařovým uším doléhá zvuk vzdálené střelby.

Hlídky číslo 2 ze 151. ženijního praporu Bechyně a číslo 7 ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců už totiž na střelnici Milovany zahajují střelbu z útočných pušek. Každá hlídka si nese své organické zbraně, takže jsou k vidění nejen útočné pušky CZ 805 BREN, ale například u chrudimské hlídky číslo 13 pušky M4. Situace je staví před úkol, v co nejkratším čase „položit" šedesátku zvedajících se terčů, rozmístěných v různých vzdálenostech v členitém terénu. Má to jeden háček. Tři červeně odlišené terče. Představují rukojmí, jsou rozmístěny nepříjemně blízko ostatním a znamenají trestné body.

To už velitel hlídky číslo 7 se znakem „rozzuřeného" Mývala na čepici vydává před zahájením střelby rychlé pokyny svým spolubojovníkům. „Rozdělíme si prostor na jednotlivé sektory, ať nestřílíme na stejné terče. Ty střílíš vlevo a zbývající dva vpravo. Nejdříve složíme ty bližší. Nakonec ty daleko a sousedící s rukojmími." Velící má možnost předat svou munici kolegům a místo střelby řídit palbu své hlídky s pomocí dalekohledu. Tento tým však tuto možnost nevyužívá. „Předpokladem úspěchu je přesné nastřelení zbraní a znalost balistiky," prozrazuje svůj střelecký recept jeden z „Mývalů", zatímco velitel hlídky poslouchá rozhodčího, který mu sděluje výsledky vyhodnocené softwarem ovládajícím terčový manévr.

Večer dorážejí první hlídky na stanoviště pár kilometrů před vodní překážkou, kde mají možnost získat náklad o váze nafukovacího člunu, který ponesou s sebou. V případě překonávání vodní překážky pak můžou přeplout pomocí člunu. Pokud se hlídce nepodaří náklad donést, bude muset se vším přeplavat. Hodinu před půlnoci doráží na břeh Barnovské přehrady první tým v těsném závěsu se dvěma dalšími. Hned v úvodu se potvrzuje staré pořekadlo, že když dva dělají totéž, není to totéž. Zatímco některé skupiny se bez problému do „Pálavy" vejdou a jen část materiálu táhnou za sebou po vodě, u jiných je vidět půlka týmu statečně plovoucí i s materiálem za či před lodí. Další z týmů vystupuje spokojeně na protějším břehu v plném počtu suchou nohou, následován člunem s trupem těsně pod hladinou na způsob útočící ponorky a hlídkou s vodou nad kolena.

Naštěstí soutěžícím zbývá už jen pár kilometrů do bivaku, kde si dopřejí trošku odpočinku a ti rychlejší pár hodin spánku. Vzhledem k tomu, že jedna z hlídek má po druhé hodině nad ránem za sebou již 70 kilometrů proložených náročnými disciplínami, si jej víc než zaslouží. kapitán Petr Šiler, 53. pluk průzkumu a elektronického boje


Výsledky nejen ze střelby, další zajímavosti, videa a fotografie máte možnost sledovat na https://www.facebook.com/pruzkumnehlidky2016/.