Zájem o spolupráci mezi oběma městy přetrvává již delší dobu a nyní se pohnul kupředu. Kutnohorský starosta Ivo Šanc navštívil Jinan už v září. Příslibem ve spolupráci je zejména výměna středoškolských studentů i rozvoj cestovního ruchu.

„Předběžně jsme se dohodli na prezentaci Kutné Hory a sdružení měst UNESCO v Číně. Naším cílem je přitáhnout sem více tamních turistů. Na straně Číny je v tomto směru veliký zájem. Na druhou stranu i Jinan by rád získal turisty z Kutné Hory, i z celé České republiky," vysvětlil starosta Ivo Šanc.

Není náhodou, že plánem spolupráce je výměna mezi školami. Prvním kontaktem obou měst byl právě výlet studentů kutnohorského Gymnázia Jiřího Ortena do Jinanu. „Škola tehdy navázala kontakt díky našemu bývalému lektorovi angličtiny, který zde u nás učil a nyní učí na tamní univerzitě. Doporučil nás," vysvětlil zástupce ředitele gymnázia Jiří Posselt.

Výsledkem byla návštěva několika kutnohorských studentů v Jinanu v loňském roce. Spolupráce škol ale i nadále pokračuje. „Aktuálně hledáme termín pro příjezd tamních studentů k nám. Už je domluven i čínský doprovod. Přijede osm dětí a jeden pedagogický dozor. Jen bohužel stále nevíme kdy přesně," dodal zástupce.

Spolupráce měst mezi kontinenty je v kontextu České republiky vzácnější, neboť většina měst spolupracuje spíše s evropskými protějšky. Není ale zcela ojedinělá. Například Plzeň má na seznamu spřátelených měst Birmingham v Alabamě v USA či Takasaki v Japonsku. České Budějovice se zase pyšní kazachstánskou Astanou.

O Jinanu

Město Jinan leží ve východní Číně asi čtyři sta kilometrů od Pekingu, hlavního města Číny. Je centrálním městem provincie Šantung. Název se dá volně přeložit jako „Jižně od Ji", řeky, která vlivem změn toku Žluté řeky zmizela 
v roce 1852. Jméno Jinan se ale ustálilo až v sedmdesátých letech dvacátého století. Do té doby bylo město známo jako Tsinan nebo Chi-nan.

Jako každé větší město má i Jinan svou přezdívku. Obyvatelé mu říkají město pramenů, protože se přímo v centru nachází mnoho artézských pramenů.

Osídlení jinanské lokality se datuje až do roku čtyři tisíce před naším letopočtem. Složitá čínská historie a boje mezi dominantními vládnoucími dynastiemi přinesly Jinanu mnohé útrapy. Například mezi sedmým a třetím stoletím před naším letopočtem se město dělilo do dvou států.

Dnes má město s přilehlými oblastmi dalece přes šest milionů obyvatel. Pyšní se moderností, ekonomikou i kulturou. Pro turisty jsou tahounem zmíněné artézské prameny, kterých je na území Jinanu přesně dvaasedmdesát. 
Dále toto čínské město zdobí jezera v čele s největším jezerem Daming. Třetí velkou atrakcí pro turisty je Hora tisíců Buddhů, v jejímž okolí se nachází i jinanské městské muzeum a šantungské provinciální muzeum.

Pod písmenem A se skrývá místo, kde leží Jinan