Samotné ocelové tubusy jsou vysoké do 140 metrů, průměr rotoru do 131 metrů. Celková výška nad úrovní terénu se bude pohybovat okolo dvou set metrů.

Stavba větrných elektráren u Vysoké a Mezné je deklarovaná jako dočasná na 25 let. Pro montáž jednoho tubusu s rotorem a vrtulemi se počítá s přibližně 80 nákladními automobily s betonem (domíchávače), patnácti až dvaceti těžkými transportéry s jeřábem a zhruba deseti nákladními soupravami s komponenty.

Negativní vlivy odborníci obecně rozdělují ve zhruba stostránkovém dokumentu a jeho přílohách do tří základních skupin. Rušení vedoucí k přemístění případně vymizení některých druhů ptáků a netopýrů, včetně bariérového efektu na tažné druhy. Jejich úmrtnost způsobená kolizí jak s rotujícími vrtulemi, tak se samotnými stožáry i v klidovém stavu. Ztráta nebo narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou.

Hlavním problémem je svist rotoru

Jednoznačným závěrem všech studií zabývajících se obtěžujícím hlukem větrných elektráren je konstatování, že hlavním problémem hluku je tzv. swishing (svist rotoru přerušený průchodem okolo stožáru).

Před samotnou realizací investor uvažuje o instalaci tzv. měřící věže, meteorologického zařízení vysokého 120 metrů pro měření větru po dobu jednoho roku až tří let.

Součástí záměru je podzemní kabelová přípojka vysokého napětí do přenosové sítě, příjezdové komunikace a úprava ploch.

Hlukové poměry

Pro zjištění hlukových poměrů v rámci provozu stavebního záměru byla zpracovaná hluková studie. Pro hluk ze stavební činnosti je rozhodující počet stavebních strojů s vysokým akustickým výkonem, které při práci na staveništi tvoří rozhodující složku hlukové zátěže pro okolní prostředí.

Mezi stroje s vysokým akustickým výkonem patří zejména těžká stavební technika, např. vrtná souprava, nakladače, rypadla (akustický výkon Lw okolo 105 dB), která bude při výstavbě navrhovaného záměru na staveništi zastoupená. Přesné určení počtů strojů a jejich nasazení v průběhu pracovního dne bude provedené v další fázi projektové dokumentace po detailním rozpracování plánu organizace výstavby.

Ve fázi výstavby záměru bude hluk vytvářený výlučně v denních hodinách. S ohledem na rozsah prací lze předpokládat, že problematika škodlivých účinků hluku bude nevýznamná.

Nejvíc hluku způsobí stavbaři

Pro obyvatele přilehlých obcí bude nejvýznamnějším původcem hluku doprava, která zvýší nepravidelně hlukovou zátěž v okolí příjezdových komunikací. Obecně lze však konstatovat, že hluková zátěž související s fází přípravy záměru bude mít zanedbatelné škodlivé účinky.

Provoz větrné elektrárny (VtE) v obydleném území přináší potenciální zdravotní rizika obtěžování hlukem a rušení spánku hlukem. Míra rušení obyvatel závisí na vzdálenosti obytné budovy od elektráren a na podmínkách terénu, od toho se odvíjí dosahovaná hladina akustického tlaku na fasádě budovy.

Na obtěžování hlukem i na rušení spánku má současně vliv i charakter produkovaného zvuku – přítomnost pulzního hluku, tónových komponent, nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku.

Jednoznačným závěrem všech studií, zabývajících se obtěžujícím hlukem VtE, je konstatování, že hlavním problémem hluku je tzv. swishing (svist rotoru přerušený průchodem okolo stožáru).

Naopak tónová složka nebyla při měřeních ve vzdálenostech delších než 100 metrů od paty prokázaná. Tónová složka může být generovaná strojovnou a se vzdáleností od zdroje se ztrácí.

Vibrace a záření, televizní signál

Vibrace se mohou projevit především v časově omezeném období výstavby. Zde mohou být vibrace generované použitými, těžkými, mechanismy v období výstavby. Dopad na širší okolí by však vzhledem k povaze stavebních prací nebude významný.

Při provozu VtE se nepředpokládá vznik a působení takové hladiny vibrací, která by měla významný vliv na okolní přírodu nebo obyvatelstvo. Předpokládají se pouze vibrace přenesené přes horninové prostředí do vzdálenosti maximálně 110 metrů.

Provoz VtE nebude zdrojem ionizujícího záření. Záměr se rovněž nenachází v oblasti působení externích zdrojů vysokých a velmi vysokých frekvencí. U větrných elektráren nejsou instalované žádné významné zdroje elektromagnetického záření, tudíž nelze očekávat jeho vznik a šíření.

Při souhře umístění VtE ve směru pozemního signálu televizních vysílačů (DVB-T), vhodné geomorfologii a relativně malé vzdálenosti zastavěného území od VtE může dojít k ovlivnění kvality televizního příjmu. V daném případě však takovou situaci nelze předpokládat.

Optický jev, vznikající při průniku viditelného záření ze slunce přes otáčející se listy rotoru směrem k pozorovateli a dopadání vzniklých pohybujících se stínů na zemský povrch je v cizojazyčné literatuře označovaný jako flicker efekt. K tomuto jevu může teoreticky dojít pouze v krátké době řádově několik desítek minut, a to v době východu a západu slunce. Podmínkou je jasná obloha a ostré světlo. Viditelnost tohoto jevu se snižuje se vzdáleností od větrné elektrárny.

Stroboskopický, flicker a diskoefekt

V souvislosti s touto problematikou byla vypracovaná studie „Posouzení flicker efektu u VE Vysoká – Mezné" , která hodnotí vliv flicker efektu na okolní obytnou zástavbu. Flicker efekt je posuzovaný s ohledem na vznik fotosenzitivní epilepsie a na rušivé změny jasů v zorném poli člověka, které u citlivých osob mohou vyvolat např. nauseu a poruchy rovnováhy.

Posouzení bylo provedené pro dvanáct nejbližších obytných objektů – Dřevniště, Lavičky, Vysoká, Lovčice 1, Lovčice 2, Dolce, Hulín, Mezné 1, Radeč, Dohnalova Lhota, Kosova Lhota, Mezné 2.

Studie vyhodnocení vlivu flicker efektu způsobeného instalací čtyř VtE v lokalitě Vysoká – Mezné uvádí, že flicker efekt (tedy míhání světla a stínu způsobené pohybem lopatek rotoru VtE) nemůže být původcem záchvatů z hlediska fotosenzitivní epilepsie, jelikož frekvence otáček daných typů VtE bude mimo pásmo frekvencí záblesků, které mohou způsobit  fotosenzitivní epilepsii.

Česko normu nemá

Vzhledem k tomu, že v České republice neexistuje legislativní omezení týkající se působení flicker efektu, je poměrně obtížné tento vliv vyhodnotit. V některých zemích EU (například Německo) existují pouze doporučení, že maximální doba výskytu flicker efektu na posuzovaném místě by měla být 30 hodin ročně a 30 minut denně. V jiných zemích je omezení dáno například minimální vzdáleností od obydlí nebo silnice.

Nejnepříznivější situace bude v lokalitě Dřevniště, kdy u všech hodnocených typů VtE dochází k překročení v Německu doporučené doby působení flicker efektu. Hodnoty doby působení stínu za rok se pohybují u různých typů VtE od 109 hodin až po 146 hodin za rok.

Spouštění je automatické

Větrná elektrárna je regulovaná nakláněním listů rotoru (pitch) s návětrně, od věže běžícím,trojlistovým rotorem s aktivním směrováním po větru. Například zapínací rychlost větru je podle instalovaného typu 3 metry za sekundu, průměrná pracovní rychlost je 13 m/s, vypínací (maximální) rychlost větru je 25 m/s. Po překročení této rychlosti dojde k automatickému zabrzdění a odstavení stroje.

Větrná elektrárna neustále reguluje úhly nastavení listů rotoru, takže je úhel nastavení listů vždy optimálně přizpůsobený příslušným větrným podmínkám. Tímto je optimalizovaná výroba energie a vývoj hluku.

Mechanická energie je od rotoru přenášená hlavním hřídelem přes převodovku na generátor s permanentními magnety. Převodovka je čtyřstupňová, planetová. Generátor je s permanentními magnety a plnorozsahový konvertor. Elektrárny jsou vybavené zařízeními, které podporují stabilitu elektrické sítě a jsou schopny samy překlenout krátké výpadky sítě.

Provoz hlídají mikroprocesory

Veškeré funkce větrné elektrárny jsou kontrolované a řízené řídicími jednotkami založenými na bázi mikroprocesorů. Tento systém řízení provozu je umístěný v gondole. Změny úhlu nastavení listů rotoru jsou aktivované přes momentové rameno hydraulickým systémem, který umožňuje listům rotoru rotovat axiálně o 95 stupňů.

Elektricky poháněné motory se starají o směrování po větru otáčením pastorků, které zasahují do zubů velkého otočného věnce, který je upevněný na vrcholu věže. Ložiskový systém směrování po větru je systém kluzného ložiska se zabudovanou frikcí a samosvornou funkcí.

Tubus je zakotvený obvykle do základu o rozměrech přibližně 20 krát 20 metrů ve výšce zhruba dva metry. Základ je uložený pod terénem a překryt zeminou.

Přípojka vysokého napětí tvoří kanál elektrické energie, kterým se dostává do distribuční sítě, nebo se tímto kanálem elektřina přenáší zpět do zařízení větrné farmy, v době, kdy jsou elektrárny mimo provoz a je nutné pro ně zajistit energii pro pohotovostní režim, nebo pro provedení opravy či údržby zařízení.

Větrníky budou šedobílé

Barevnost celého zařízení je dána souvisejícími bezpečnostními předpisy. Základní barva je šedobílá, s červenými označeními ukončení rotorů a se signálním osvětlením.

Po ukončení provozu bude provedená demontáž zařízení. VtE se pomocí jeřábů rozebere a odveze k recyklaci. Jedná se o 300 tun kvalitní oceli a ve strojovně je také značné množství mědi, jejíž hodnota převýší náklady na demontáž a transport. Betonový základ po demontáži zařízení a odřezání vrchní části ponechají v zemi a překryjí zeminou.