Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé chtějí řešit neukázněnost řidičů retardéry

Středočeský kraj /ROZHOVOR/ - Rychlá jízda ve městech nadzvedává obyvatele ze židlí . Například v Příbrami neváhali sepsat petici. Středočeši požadují větší bezpečnost pro své děti, které denně přechází přes frekventované silnice.

16.3.2014
SDÍLEJ:

Někdy nemusí být zpomalovací prvky řešením hustoty dopravy. Zajišťují ale větší bezpečnost místním obyvatelům a také žákům u škol.Foto: DENÍK/Petr Kinšt

Dopravní nehody- policisté ve Středočeském kraji loni vyšetřovali 11 266 dopravních nehod
- počet usmrcených lidí stoupl na 88, ale počet těžce zraněných klesl o 53
- nejvíce nehod se loni stalo na Benešovsku, nejméně na Kutnohorsku a Rakovnicku

Do popředí zájmu se tak dostávají silnice v blízkosti škol. Ne u všech je ale nutné postavit zpomalovací prvky.

V Benešově řeší problémy v Čechově ulici, kde by si místní přáli úsekové měření rychlosti. Stěžují si také na to, že tam rychle jedoucí auta ohrožují školáky. Městská policie na základě jejich podnětu provedla průzkum, který podle radnice ukázal, že není nutné, aby v této lokalitě umístili radar.

„Rada se dohodla, že radar se tam umisťovat nebude, protože počet aut, které tam překračují rychlost, je minimální," okomentoval situaci místostarosta Benešova Tomáš Podhola. Podíl neukázněných řidičů v této ulici se podle něj drží pod šesti procenty, což je poměrně málo. Silnice je navíc upravena tak, aby zabraňovala rychlé jízdě. Ke zvýšení bezpečnosti přispěly také zpomalovací prvky jako dopravní značení a silnice byla celkově zúžena. K tomu také vedení radnice přistoupilo k tomu, že čas od času na přechodu dohlížejí na bezpečnost dětí pracovníci radnice v oranžových vestách.

Místostarosta Tomáš Podhola naznačil, že koupě úsekového měření rychlosti by se nemuselo vyplatit. Podobný přístroj stojí i milion korun. Při rozhodování, jestli je potřeba zvýšit v Čechově ulici bezpečnost, tak přihlédli i k ekonomické analýze. Radnice by takové zařízení raději umístila do ulice Červené Vršky na příjezdu od Prahy, kde jsou podle ní prohřešky řidičů častější.

Nejbližší škola od inkriminované silnice je Základní a mateřská škola Na Karlově. Podle ředitele Svatopluka Česáka je silnice opodál, i tak zasahuje do obslužnosti školy. „Jediné, co u nás vyřešili, bylo to, že zavřeli celou ulici Na Karlově. To diskriminuje rodiče, co vozí děti do školy. Rodiče proto zastavují nahoře," poznamenal Svatopluk Česák. Co by například uvítal na Čechově ulici, jsou zpomalovací pruhy. „Je nám ale jasné, že je to hlavní tah na Vlašim, takže to spíše není reálné," připustil ředitel Česák.

Problém s vožením dětí a zastavováním u školy vidí také Josef Budil z krajského odboru služby dopravní policie. Někteří řidiči tak třeba porušují zákazy vjezdů nebo zastavení. „Ale rodiče musí dopravit dětičky do školy. Je to na zvážení, že někdy by řidiči měli přemýšlet, nestát na chodníku nebo v zákazu a ujít těch pár kroků," sdělil plukovník Josef Budil. I ředitel Svatopluk Česák chápe, že zejména prvňáčky a malé děti často vozí jejích rodiče, protože se o ně bojí.

Raději semafor

Někdy nemusí být zpomalovací prvky řešením hustoty dopravy. Zajišťují ale větší bezpečnost místním obyvatelům a také žákům u škol.Velký problém s hustotou dopravy řeší také v Nové Vsi u Kolína. Už před několika lety si na základě stížnosti obyvatel pořídili zpomalovací semafor. Podle starosty Josefa Keltnera měl takový úspěch, že k němu loni přidali ještě další.

Na začátku diskuze, jak zajistit bezpečnost v Nové Vsi, byla hrozivá bilance. Kvůli nepřiměřené rychlosti docházelo k dopravním nehodám, při kterých umírali lidé. Nejprve umístili prvně na silnice měřiče rychlosti, ale moc nefungovalo. „Na semaforu každý respektuje červenou, takže zpomalí. Jsou tam kamery a každý se bojí, že červená znamená průšvih," pochvalovali si starosta Josef Keltner.

Vesnici projede denně deset tisíc aut. Podle statistik, které si vedení obce nechalo zpracovat, z nich napočítali tisíc tiráků, pět set nákladních aut a 140 dodávek. Starosta připouští, že zpomalovací semafory neřeší hustotu provozu, ale hlavně bezpečnost. Doprava za poslední dobu enormně narostla také proto, že tudy jezdí nákladní aut od Poděbrad na Jihlavu bez poplatků.

Petice

V Příbrami nedávno vznikla petice, která požaduje zlepšit dopravní situaci v ulici Hornických učňů. Aktuálně ji přeložili na zasedání zastupitelstva. Podepsaní chtějí na silnici omezit rychlost a také snížit hluk. Vedení radnice se ovšem ohrazuje, že všechna doporučení dopravní policie zatím splnila. „Dávat všude retardéry, tudy myslím cesta nevede," uvedl starosta Příbrami Pavel Pikrt

Silnici vede z kopce, takže někteří řidiči mají problém s rychlou jízdou. Nedaleko sídlí také Odborné učiliště, Praktická škola, Základní a Mateřská škola Příbram. Každé ráno je tak v okolí celkem rušno. Jednou z cest do školy je právě také ze sídliště přes ulici Hornických učňů.

Ředitel školy Pavel Bartl i myslí, že není potřeba tam dopravu omezovat. „Jediné, co je důležité, že by řidiči měli dávat přednost chodcům, aby v klidu přešli. Ale že by tam museli instalovat něco zpomalovacího, to bych neviděl jako problém," řekl Pavel Bartl. Jeden zpomalovací přechod mají přímo před školou, protože tam přechází nejvíce dětí. S ulicí zmiňovanou v petici problém ředitel ani školáci nemají.

Dopravní neukázněnost se objevila také v satelitních oblastech rychle se rozrůstajícího Králova Dvora. „Zaznamenali jsme požadavek na snížení rychlosti z 50 na 30 kilometrů v hodině. Řeší se to s dopravní policií," uvedl starosta Petr Vychodil.

Zároveň také upozornil na to, že dodržování nejvyšší povolené rychlosti se v satelitech špatně kontroluje, protože na hlídky je všude vidět. Navíc tam není takový provoz jako na hlavních tazích. „Ač to asi nezní hezky, policie si vybírá místa s větším provozem, kde víc vybere," doplnil Petr Vychodil.

Policista Josef Budil: Příčné prahy u zebry jsou pasé,
teď se budují zvýšené přechody

Dobrou spolupráci mezi policií a radnicemi si pochvaluje plukovník Josef Budil z krajského odboru služby dopravní policie. Doposud se podařilo vyřešit hodně nebezpečných míst.

Plukovník Josef Budil z krajského odboru služby dopravní policie.Evidujete stížnosti obyvatel kvůli neukázněným řidičům?

Každou stížnost vůči neukázněným řidičům dostaneme ihned zejména na linku 158. Policisté ji pak co nejdříve prošetřují a činí kroky k tomu, aby byl daný řidič zadržen. Hlídky nemůžou být všude, ale prošetřují každou stížnost.

O jaké přestupky se vesměs jedná?

Hromadí se nám oznámení, že nákladní vozidla porušila zákaz vjezdu nebo jízdy do určitých míst. Hodně nám chodí podobná hlášení z Říčan nebo z Úval. Neukázněný řidič taky špatně parkuje, jede rychle, blokuje nebo vybržďuje. Lidé oznamují i to, že jim někdo parkuje před garáží nebo na vyhrazeném místě.

V jaké míře spolupracujete s radnicí?

Pokud zjistíme přestupky, tak je vesměs řešíme na místě. S radnicí spolupracujeme v tom případě, když jsou problémy s průjezdností komunikace nebo dopravního značení. Třeba konzultujeme nebezpečná místa, kam se dá umístit zákaz zastavení. Pokud řidiči jezdí rychle v některém místě, radnice může dát podnět.

Můžete popsat průběh schvalování?

Má to svůj legislativní proces, někdo musí dát k tomu podnět. Například pokud je silnice blízko školy, dá škola podnět radnici, která si vyžádá stanovisko od služby dopravní policie. Pokud zaujmou kladné stanovisko, radnice navrhne, co by se tam dalo dát. Samotná realizace je na radnici a odboru dopravy, jakým způsobem to tam vyřeší.

Jak velkou váhu má vaše stanovisko?

Vyjadřujeme se k tomu, zda radar nebo semafor na daném místě je, nebo není vhodný. Radnice by to s námi měla konzultovat. I když dáme záporné stanovisko, že ho nedoporučujeme, i tak si ho tam můžou postavit. Když nám někdo oznámí, že je třeba někde špatně dopravní značení, tak se to pak řeší cestou dopravních inženýrů příslušných inspektorátů.

Ve kterých městech mají problém s dopravou?

Pokud je to velká aglomerace jako Mladá Boleslav, Kladno, Příbram i Benešov, tak tam problémy jsou. Z hlediska škol, co se týká retardérů a označení, je tam velmi dobrá spolupráce s městskou policií a vím, že se to řeší. Jako nejproblematičtější město bych konkrétně žádné neuvedl, ale větší problémy jsou ve větších městech, kde je větší počet obyvatel, jezdí tam více autobusů. Z tohoto hlediska mají v těchto městech o něco více problémů a také dopravních nehod.

Mají všechny školy v kraji, pokud jsou u silnice, zpomalovací prvky?

Ne všude lze zpomalovací prvky umístit. Z hlediska bezpečnosti to nelze například na silnici druhé třídy. Současně se vždy provádí stavební úpravy komunikace, například zvýšený práh u škol. Tam, kde to nejde, je snížená rychlost jízdy, případně upozornění signalizací. Používá se například značka Pozor, chodci nebo tlačítkové přechody, semafor.

Je to podle vás nutné?

Ne u každé školy je to nezbytně nutné. Jsou tam třeba jiné prvky, například zábradlí a děti přechází o padesát metrů dál, kde je to bezpečnější. Tam, kde je to možné, jsou použité všechny stavební prvky tak, aby byl zajištěný bezpečný přechod žáků ze školy a do školy. Podle mých informací všechny územní odbory spolupracují velmi dobře s městskou policií, zejména v ranních hodinách, když jsou děti roztěkané.

Co je podle vás nejefektivnější?

Zejména teď se přechází od příčných prahů k úpravě vozovky se zvýšeným přechodem. To znamená, že se přímo na komunikaci provede úprava a přechod se zvýrazní. Můžou tam být použité retardéry, zpomalovací prahy i další technické úpravy.

Posílá někdo petici také na policii?

Ano, ale petici jako takovou musí vyřešit město. Vyžádají se stanoviska k tomu, co by se tam nechalo udělat. Co vím, tak se ve Středočeském kraji všechny petice doposud vyřešily ke spokojenosti občanů. Spíš mi kolegové říkali, že jsou problémy u škol se zákazy vjezdů. Ale rodiče musí dopravit dětičky do školy. Je to na zvážení, že někdy by řidiči měli přemýšlet, nestát na chodníku nebo v zákazu a ujít těch pár kroků.

Jak vy sám hodnotíte tuto situaci v porovnání s ostatními kraji?

Nemám oprávnění se vyjadřovat k ostatním krajům. Ze svého pohledu můžu říct, že když vzniknou problémy, tak se řeší. Ať už je to v Praze nebo v Hradci Králové. Když něco nastane, tak se to snažíme vyřešit v co nejkratším termínu.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

16.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Mráz na podzim. Ilustrační foto.
3

Následující čtyři týdny budou teplotně mírně nadprůměrné

Plameny v sobotu dopoledne zachvátily motorest v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ.
AKTUALIZOVÁNO
4

VIDEO: Kvůli požáru motorestu byly uzavřeny pumpa i dálnice D10

Pospíšil chce být předsedou TOP 09, připravil by stranu na blížící se volby

Pokud europoslanec Jiří Pospíšil příští neděli vystřídá ve funkci předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, chce se soustředit v první řadě na přípravu komunálních a senátních voleb. Řekl, že za překážku pro vedení TOP 09 nepovažuje svoje angažmá v evropské politice. Existuje řada europoslanců, kteří úspěšně vedou politické strany, uvedl. Jako nejbližší příklad zmínil šéfa slovenské opoziční strany Svoboda a solidarita a europoslance Richarda Sulíka.

Zimbabwe slaví, že Mugabe padne, ten ale odstoupit nechce

/VIDEO/ Tisíce Zimbabwanů vyšli do ulic hlavního města Harare, aby oslavili armádu, která odstavila prezidenta Roberta Mugabeho, a současně vyzvali třiadevadesátiletého diktátora, aby konečně rezignoval. Ten ale stále odmítá podobné prosby vyslyšet.

Argentinské námořnictvo hledá ponorku se 44 lidmi, ztratila kontakt s pobřežím

Argentinské námořnictvo pátrá po jedné ze svých ponorek, která přestala odpovídat na signály z pobřežních plavidel. Naposled byla spatřena ve středu uprostřed zálivu svatého Jiří zhruba 432 kilometrů od východního pobřeží Argentiny. Na její palubě je nejméně 44 lidí.

AKTUALIZOVÁNO

U Bělče se srazila dvě auta. Dva lidé zemřeli, další tři transportoval vrtulník

V lesním úseku poblíž obce Běleč na Kladensku se v sobotu patnáct minut před 17. hodinou čelně srazila dvě osobní auta. Nehoda má tragické následky: dva mrtví a tři zranění lidé. Po nehodě zůstaly osoby zaklíněné ve vozidlech. Na pomoc jim proto okamžitě letěl vrtulník. Pro dva z nich už bohužel zbytečně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT