Podle Jiřího Šťástky, starosty obce Chotilsko, byl zájem lidí obrovský. "Drtivá většina občanů s průzkumy a následnou těžbou zlata v Mokrsku už v minulosti nesouhlasila. Nyní o víkendu sál hotelu zaplnily téměř tři stovky lidí. Na některé již nezbylo místo k sezení, tak museli bohužel stát více jak dvě hodiny," přiblížil neutuchající zájem lidí o tuto problematiku starosta Šťástka.

S historií tvorby zákonů týkajících se průzkumů a povolování těžby promluvil bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Přítomné také seznámil se současným stavem a naznačil, jak se bránit aktivitám těžařů.

„Setkání se zúčastnila i starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová a starostka Hvožďan Markéta Balková. Obě hovořily o zkušenostech ve svých regionech, které jsou na tom podobně jako Mokrsko, kde se těžaři zajímají o ložiska zlata. Petr Kužvart, právník Sdružení Čechy nad zlato, vysvětloval lidem právní procedury správních a dalších řízení z minulosti a možných budoucích krocích," dodal starosta Chotilska.

Místostarosta Dobříše, Jan Bláha, hovořil o zkušenostech z minulosti, kdy se jako poslanec zúčastnil schvalování zákonů, které v současnosti nepočítají s těžbou zlata, a ani nedovolují loužení kyanidem. Jenže tyto zákony jsou však připravené a zpracované v novelizaci a mohly by umožnit otevření povrchových dolů na Mokrsku a i v jiných lokalitách.

Miliony kubíků vytěžené horniny a také jedovatý arsen

Pro přítomné bylo jistě zajímavé přiblížení aspektů případné těžby. „Pavel Filka se pokusil spočítat množství vytěžené horniny. To by představovalo miliony kubíků, musely by se vytěžit, rozemlít, vyluhovat a znovu někam uložit. Přičemž součástí ložiska je též jedovatý arsen," připomněl Jiří Šťástka, jak by těžba mohla negativně ovlivnit krajinu a životní prostředí.

Podle současného horního zákona by těžař potom odevzdal z celkově vytěženého množství zlata nejvýše deset procent.

Proti těžbě zlata v Kašperských Horách lidé podepisují petici na Šumavě. Petice proti povolení průzkumu zlata koluje mezi lidmi i na Mokrsku. Jiří Bendl, předseda občanského sdružení Veselý vrch uvedl, že petice vznikla v létě letošního roku a byla již odevzdána na ministerstvo životního prostředí s přibližně 3000 podpisy. „Další podpisy pořád ještě přibývají," konstatoval Bendl.

Podle starosty Jiřího Šťástky v diskuzi potom jednotliví občané poukazovali na nesmyslnost průzkumu a následné těžby v Mokrsku v blízkosti řeky Vltavy, ale i Prahy a v krásné krajině Středního Povltaví.

„Jeden z námětů dokonce nabádal, obrátit se na kanadsku vládu, protože o Mokrsko má zájem kanadská firma. Drtivá většina místních obyvatel je proti aktivitám vedoucím k těžbě zlata v Mokrsku i v současnosti .Lidé to dali jasně najevo i při tomto setkání na Staré Živohošti, při kterém účastníci taktéž vyjádřili svůj nesouhlas podpisem otevřeného dopisu adresovaného prezidentu republiky a ministru životního prostředí, který bude následně odeslán," uzavřel starosta.