V letošním se roce se na místním slavníkovském hradisku neuskuteční klasický archeologický výzkum. Ovšem o minulém víkendu navštívila historickou akropoli patnáctičlenná skupina lovců pokladů z Občanského sdružení Archeo LP 2010.

Celá lokalita se totiž podrobila zkoumání za pomocí detektorů kovů. Výzkumná akce se konala pod odborným dohledem Jana Maříka z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

„Podobné práce provádíme už od roku 2009. Dříve se na hradisku hlavně kopalo, v posledních letech však převládají tzv. nedestruktivní výzkumy. Metod je několik, patří sem snímkování z letadel, při kterém se nechají odhalit i jinak nevýrazné terénní zásahy. Důležité je i bádání pomocí geofyzikální prospekce, kdy se zjišťují podpovrchové anomálie," vysvětlil Jan Mařík.

K dalším postupům patří povrchové sběry keramických střepů, které jasně prokázaly, že celá plocha hradiska byla poměrně hustě osídlena už v raném středověku.

Nálezy pro archeologický ústav

„Se sdružením Archeo LP 2010 spolupracujeme čtyři roky. Lovci pokladů si nenechávají nálezy pro sebe, ale vše odevzdávají archeologickému ústavu. Zajímavé objevy se pak po ošetření většinou stávají součástí sbírek Národního muzea. Ty nejstarší nálezy pocházejí až z doby bronzové. V minulých letech se na libické akropoli našlo několik stříbrných denárů, mince z časů římského císařství, artefakty z avarského období, části výstroje zdejších bojovníků nebo jejich koní, různá kovová závaží, bronzové nebo olověné slitky. K těm nejcennějším objevům patří zlatý prsten, podobné se našly na velkomoravských hradištích. Jedná se o kouzelnou zlatnickou práci ze 7. až 9. století," doplnil Jan Mařík.

Zjištěné nálezy dobře dokumentují čilé kontakty zdejšího sídliště s východní, západní i jižní Evropou. Letos se nejcennějším objevem stala byzantská mince, zbytky olověných a bronzových křížků 
a zlomky denárů knížete Břetislava I. V podobně zaměřených výzkumech se na slavníkovském hradisku bude pokračovat i v příštích letech.

MILAN ČEJKA