Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Měl Otec vlasti tak trochu slabost pro Kolín a okolí?

Kolínsko - Při příležitosti 700. výročí narození Karla IV. přiblížili historici vazby Otce vlasti na Kolínsko. To spolu s regionem středního Polabí bylo v té době královskou doménou. Byla tam hustá kumulace královských měst, která pro panovníka představovala určitou mocenskou základnu.

14.5.2016
SDÍLEJ:

Historik a ředitel kolínského muzea Vladimír RišlinkFoto: Deník/ Jakub Šťástka

„Na Kolínsku existovala 
v té době hned dvě královská města, a to Kolín a Kouřim, přičemž Kouřim ještě měla funkci střediska Kouřimského kraje coby historického celku utvářeného už od raného středověku," předeslal ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Karel IV. podle jeho slov na Kolínsko poměrně často jezdil. I z toho důvodu, aby jako většina středověkých panovníků svou přítomností upevňoval královskou moc v tom kterém místě. Města našeho regionu leží příhodně při cestě směrem na Moravu, do Slezska, do Uher, navíc jsme kousek od Prahy, hlavního města království, a proto se i ve středověku zde kumulovaly instituce a statky významných církevních institucí.

„Na Kolínsku v té době neexistovaly velké majetkové komplexy šlechty, majetek byl buď městský, nebo v majetku panovníka nebo v majetku církve. Šlechta byla spíše drobná, drobní šlechtici, zemani. Specifikem regionu bylo i to, že zde měli hodně majetku patricijové, bohatí měšťané - pražští, kolínští, kouřimští, kutnohorští," popsal Vladimír Rišlink.

Nepochybně Karel IV. byl tím, kdo pozval na stavbu kolínského chrámu slavného Petra Parléře. Jednalo se o farní kostel královského města, nad nímž vykonával patronát přímo panovník.

Nezvykle velkoryse pojatý kostel

Někdy se stávalo, že patronát král svěřil někomu jinému. Takovou patálii měli třeba v Kouřimi, kdy otec Karla IV. Jan Lucemburský svěřil faru řádu Cisterciáků ze Sedlce, čímž vznikala řada komplikací ve vztahu 
s městem. V Kolíně Karel IV. k patronátu kostela přistoupil osobně a povolal právě svého královského architekta. Přesně nezodpovězenou otázkou dávné historie zůstává, proč byl kolínský chrám pojat tak velkorysým způsobem.

„Kolín v té době nepatřil k největším královským městům v Čechách. I sousední Kutná Hora byla mnohem větší. Nedá se přesně určit, zda počtem obyvatel, to dnes nejsme schopní zrekonstruovat, ale rozlohou zcela určitě byla větší i Kouřim. Proč tedy tento styl zrovna v Kolíně?" řekl Vladimír Rišlink s tím, že vše patrně souvisí s panovníkovou velkou osobní zbožností. Jistě hrála roli i reprezentace, kdy se Karel IV. chtěl na Kolínsku maličko ukázat.

Historik muzea Ladislav Jouza dodal, že samozřejmě nelze vyloučit i vliv příslušníků církve, zkrátka intervence. Nyní bychom řekli lobbing. „Ale hodnověrné zprávy o tom nemáme," zmínil Ladislav Jouza.

Klášter v Klášterní Skalici

Další velkou vazbou Otce vlasti na Kolínsku je také klášter v Klášterní Skalici. Založil ho arcibiskup Dětřich z Portic, dvořan Karla IV., který byl v okruhu jeho rádců. „Klášter byl založen jako neuvěřitelně velkolepá stavba, až je zarážející, proč tak velkoryse. Nemáme k tomu žádné písemné prameny," popisuje Vladimír Rišlink s tím, že lze předpokládat, že s tímto klášterem měl Karel IV. nějaký zvláštní záměr.

„Mojí osobní domněnkou je, že jej plánoval pro uložení velikého souboru svatých ostatků a říšských svátostin, které jako římský císař měl ve svém držení. Je to ale jen jedna z mnoha domněnek. Každopádně klášter v Klášterní Skalici byl založen jako jeden z největších klášterů v celých Čechách. Karel IV. i jeho syn Václav IV. na něj pamatovali značnými finančními dávkami na stavbu, vybavení a fungování. Písemné prameny z té doby se nám nezachovaly a klášter dopadl tak, jak dopadl. Zničili ho husité," shrnul ředitel muzea.

Podtrženo, sečteno, Kolín a Kolínsko se za Karla IV. rozvíjely a vzkvétaly. Však také Otec vlasti na region vždy dobře pamatoval. „Po velkém požáru Kolína v roce 1349 Karel IV. měšťanům podstatně snížil splátky dluhu, aby se vzpamatovali z následků řádění ohně. Vyšel vstříc Kolínu i ve sporech s Kutnou Horou a Sedleckým klášterem o skladování dřeva při jeho plavení po Labi," poznamenal Ladislav Jouza.

Kolín podle jeho slov dostal od moudrého panovníka také právo odúmrti. Dříve, když nebožtík neměl mužské potomky, přešel jeho majetek na panovníka. Při právu odúmrti už bylo možné odkázat majetek komukoli nejen po mužské linii pomocí závěti – kšaftu, což byla pro Kolínské jistě velmi zajímavá věc.

Čtěte také: Sedm klíčníků odemklo místnost s českými korunovačními klenoty

Autor: Jana Martinková

14.5.2016
SDÍLEJ:

SERVIS

Trenér hokejové reprezentace Josef Jandač (vlevo) a jeho asistent Jaroslav Špaček.
14

Jaroslav Špaček před bitvou s USA: Musíme udržet emoce a hrát v pěti

Boje v Sýrii
AKTUALIZUJEME
18 13

Syrská armáda zaútočila u Damašku. Zemřelo sto lidí, včetně dětí

Epochální turínský finiš zajistil Neumannové nesmrtelnost: Byl to trochu "omyl"

/VIDEO/ České běžecké lyžování neprožívá ideální časy. Tedy co se profesionálů týče. Amatérů ve stopách je stále dost. Po nedávném odchodu Lukáše Bauera do sportovního důchodu bychom velmi těžko hledali jeho nástupce. Mezi ženami je pak čekání na světové výkony ještě delší.

Těžba v Bělověžském pralese? Porušuje právo EU, míní advokát unijního soudu

Rozhodnutí Polska o zvýšení těžby dřeva v Bělověžském pralese na východě země porušuje právo Evropské unie. V úterý to ve stanovisku pro unijní soud řekl generální advokát soudu Yves Bot. Ten podpořil Evropskou komisi proti polské vládě. Informovala o tom agentura Reuters.

dTest: Bílý prášek do kávy? Do mléka má daleko

Coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní sušená pochoutka od kávy. To všechno jsou různé názvy pro instantní přípravky do kávy. Pro zjednodušení se jim říká sušená smetana. Od opravdové smetany je ale dělí řada příměsí. Spotřebitelský časopis dTest porovnal šestnáct výrobků k zabělení černé kávy. Ve srovnání s opravdovým sušeným mlékem obsahují místo mléčného tuk rostlinný a celou řadu „éček“.

V Česku vznikne satelitní centrum pro rozvědku a NATO. Za stovky milionů

V Česku vznikne satelitní centrum pro tuzemskou armádní rozvědku a Severoatlantickou alianci (NATO). Středisko může zpracováním snímků z družic pomoci i záchranářům při sledování živelních pohrom. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT