Zapálením symbolické hranice u zříceniny hradu Krakovec ve čtvrtek večer začala Krakovecká pouť a také Slavnostní vzpomínka na Jana Husa. Slavnosti pak vyvrcholily v sobotu odpoledne. Na paloučku pod hradem vyhrávala celý den hudba, k dispozici bylo občerstvení a pití, ale i atrakce pro děti jako například malování na obličej.

Návštěvníci se poté velmi často vydávali k soše Jana Husa na úpatí hradu. „O soše jsme slyšela, ale ještě jsme neměli čas se sem zajet podívat. Jsme z Lounska, ale socha je velmi povedená, líbí se mi a také jsme se u ní všichni vyfotografovali," řekla Věra Hůrková za rodinu.

Kromě návštěvníků sem, na hrad Krakovec, mířili také turisté z Rakovníka. Klub českých turistů už tradičně zorganizoval na státní svátek (6. 7. 1415), kdy byl Mistr Jan Hus upálen, turistický pochod s názvem Putování za Mistrem Janem na Krakovec zvolit si mohli cestovatelé ze dvou okruhů deseti nebo padesátikilometrový.

„Šlo se mi celkem dobře, akorát se mi trošku hůř dýchalo, ale to je tím dusnem," řekla turistka Jana a dodala: „Ale jsem hrozně ráda, že jsme dorazili včas, tedy na slavnostní zahájení. To byl náš hlavní cíl."

„Před zhruba čtyřmi, třemi lety jsme si vzali do hlavy, že uděláme v obci velkou pouť, aby oslavy byly důstojné a aby také všichni z okolí věděli, že na Krakovci je pouť a proč tu je," řekl starosta obce Krakovec Petr Jelínek. Poté ještě zmínil, že za dva roky to bude přesně šest set let, kdy byl Jan Hus v Kostnici upálen.

„Doufám, že se nám příští rok podaří udělat stejný a možná že i lepší program jako v minulosti. Také se těším a doufám, že nadále budeme spolupracovat se Středočeským krajem a děkuji panu náměstku Chládkovi za podporu, které se nám dostává."

Náměstek hejtmana Středočeského kraje a senátor Marcel Chládek podotkl, že je velmi důležité, že se obec snaží tyto už tradiční slavnosti udržet.

„Myslím si, že je dobré uctívat památku Jana Husa, je dobré si připomenout české velikány a pro nás je ctí, že tato osobnost pobývala tady na Krakovci. Nevím, jestli program může být ještě lepší je tu špičková kapela, jeden z nejlepších moderátorů v České republice, nevím, kam dále můžeme slavnosti ještě posunout," reagoval s úsměvem ve tváři Marcel Chládek.

„Děkuji za kompliment, to jsem dlouho neslyšel. To musím říci své ženě, aby mi to vždy řekla, až budeme vstávat," nechal se slyšet Vlasta Korec. Ten sobotní program pod hradem moderoval.

Farář z Keni: Jan Hus mě inspiroval, měl odvahu říci ne

FARÁŘ PHANUEL OSWETO při bohoslužbě. Husův sbor Církve československé husitské Kladno se nachází v ulici Plk. Stříbrného jen kousek od náměstí Starosty Pavla. Má zhruba tři sta členů a je velmi aktivní. Již třetím rokem v budově bývalé synagogy působí farář Phanuel Osweto, který si s Kladenským deníkem povídal nejen o Mistru Janu Husovi, ale také o potřebě pravdy.

Jaké jsou rozdíly mezi československou husitskou a římskokatolickou církví?

Rozdíly jsou. Jedním takovým je například to, že kněz může mít manželku i děti a přijímáme pod obojí. Také struktura církve je jiná.

Jak navazuje Církev československá husitská na postavu Mistra Jana Husa?

Pokračujeme v jeho cestě. Hus řekl, že musíme hájit pravdu, musíme za pravdu bojovat a musíme přesně dodržovat to, co čteme v Bibli.

Pořádáte nějaké akce v den upálení Mistra Jana Husa?

Koná se ekumenické setkání v Betlémské kapli, kde sám Jan Hus kázal. Podobná akce se koná i v Kladně. Zde se schází představitelé nejvýznamnějších církví, které ve městě působí. Letos se setkání konalo minulý týden v Českobratrské evangelické církvi. Součástí této akce je také kázání zaměřené na myšlenky, na které mistr kladl důraz.

Jak vy osobně vnímáte tuto historickou postavu?

Při odpovědi je důležité zdůraznit, že jsem cizinec. Jan Hus byl člověk, který si všiml, že je něco potřeba změnit, což v té době bylo podle mého názoru skutečně potřeba. Hájil pravdu a mluvil o ní. Pravda je důležitá i v dnešní době, ať se bavíme o církvi nebo politice či společnosti. Když se lidé nechtějí držet pravdy, mnoho věcí se neděje, tak jak by měly. Hus mě inspiroval, jelikož měl odvahu vstát a říci ne, takhle to nesmí být. Šel a změnil to. Také díky němu začaly po celém světě reformace a církev se změnila. Byla trošku otevřenější, než tomu bylo před tím. Hus otevřel nové možnosti pro chápání božího slova.

Jak se díváte na husitské hnutí?

Války měly své důvody. Pro mě je důležitější to, jak církev působí dnes a kam směřuje. Církev má být založená na božím slovu a na to já osobně dávám důraz. Pro mě není důležité, že někdo patří do jiné církve, ale to, že věří a dělá dobré věci. Každý, když se dívá na svůj život, ví, že není dokonalý a musí ho několikrát změnit. Víra je cesta. Někdo může začít tak, že bude mít mnoho těžkostí, jako husité se svými válkami, ale potom se vše zlepší k dobrému. Proto se dívám především na fungování církve, na to, co nabízí společnosti.

Teď otázka o vás. Odkud pocházíte?

Každého to samozřejmě zajímá. Jsem z Keni. V České republice nejsem ani moc dlouho, což je slyšet.

Čeština je těžká.

Je to velmi složitý jazyk. Navíc já jsem se česky učil vždy sám. Do České republiky jsem přijel studovat. Původně jsem si chtěl dokončit vzdělání v oboru všeobecného zdravotnictví. To jsem studoval v angličtině. Zároveň jsem se zkusil přihlásit na teologii. Povedlo se mi dostudovat a v roce 2008 jsem byl vysvěcen na kněze. Od roku 2006 jsem kázal v Praze pro turisty v angličtině. Také učím zdravotnictví v angličtině. Měl jsem zde práci, tak jsem v Česku zůstal. V Kladně sloužil farář, který už byl v pokročilém věku a bylo potřeba, aby zde někdo nastoupil na jeho místo. Náš biskup mě oslovil a já jsem souhlasil.

Jak jste se dostal do Církve československé husitské?

Pocházím z křesťanské rodiny a vždy jsem měl zájem chodit do kostela. Když jsem přijel do České republiky, byl můj první kontakt právě s husitskou církví. Poté jsem hodně četl o Husovi a poznal jsem v ní mnoho úžasných a dobrých lidí, rozhodl jsem se vstoupit. To bylo ještě před tím, než jsem se rozhodl přihlásit na teologii.