Stanice bude sloužit i k ekologické výchově široké veřejnosti. V budoucnu by měla být její součástí také naučná stezka a velká expozice zvířat, která se nedají vypustit do přírody.

Vedoucí a zakladatel stanice 
v Pátku Luboš Vaněk počítá 
s tím, že některé druhy mláďat, které potřebují neustálou péči, zůstanou i po dostavbě moderního střediska u Poděbrad v současné stanici 
v Pátku. Tam právě v tuto chvíli mají, co do počtu, převahu ježci.

O nové stanici 
a právě také o ježcích jsme si s Lubošem Vaňkem popovídali.

Jak pokračuje výstavba stanice na Huslíku?

Letos budou dokončeny všechny hrubé stavby. Příští rok se bude pracovat na interiérech budov a dělat venkovní úpravy. Vše pokračuje podle harmonogramu, stavební práce jsou asi v jedné pětině. Letos by to stavební firma chtěla dát pod střechu. Příští rok se bude pracovat na interiérech, voliérách nebo venkovních tůních a rybníčcích.

Finance na stavbu jsou tedy zajištěny?

Konečně jsme podepsali smlouvu o poskytnutí financí, takže by to už teď mělo jet. Tento týden byla podepsána smlouva o poskytnutí peněz 
z evropských fondů, které prostřednictvím Státního fondu životního prostředí pokryjí většinu nákladů z 42 milionů korun.

Jaká bude kapacita poděbradské stanice oproti pátecké?

Stanice v Pátku už nyní přijímá ročně kolem 1500 zraněných zvířat a jejich počet každoročně stoupá. Kapacita nového komplexu se zvýší zhruba o 200 na 500 větších zvířat, která se budou moci v jednom okamžiku na místě uzdravovat.

Takže se vám už na zahradu u domu v Pátku zvířata nevejdou?

Kromě kapacitních důvodů bylo třeba novou stanici postavit také kvůli novým veterinárním vyhláškám. Zvířata by měla být umístěna co nejdál od lidských obydlí a jejich kóje by měly splňovat dané rozměry.

Jaká zvířata se ve vaší stanici nejčastěji vyskytují?

Nejčastějšími klienty stanice jsou ježci, veverky, poštolky, káňata a netopýři. Nyní jsou jednoznačně ježci v převaze, momentálně jich máme zhruba sto. V minulých dnech jsme jich několik zotavených a v dobré kondici vypouštěli do volné přírody. Celkem jich letos prošlo páteckou stanicí kolem tří stovek.

Jak vypadá ježek, který je 
v kondici a nepotřebuje naši záchranu?

Tady u nás v Polabí by měl mít ježek před začínajícími mrazy zhruba půl kila váhy. Takový ježek je připraven na zimu a pokud je v tuto chvíli aktivní a pobíhá vám třeba po zahradě, tak ho nechte a případně přikrmujte.

Čím máme ježka přikrmovat?

Kočičími granulemi, případně kočičí konzervou, ale 
s tou pomálu, protože ty konzervy bývají docela tučné. Můžete do toho přidat piškot, klidně i vařené maso.

A co mléko?

Mléko, které kupujeme v obchodě v krabici, v lahvi nepatří nikdy žádnému zvířeti. Takže mléko nikdy ježkům nedávejte.

A jak vypadá ježek, kterého máme vzít k vám do stanice?

Samozřejmě pokud je zraněný. Nejčastěji bývají ježci 
i v tomto období poraněni při sekání trávy. Pokud je ježek apatický, není čilý, nebo spí přes den mimo svůj úkryt, tak taky určitě potřebuje pomoc.

Jak si takového ježka na zahradě hýčkat?

Ježek na českou zahradu rozhodně patří a po celý rok je velice užitečný. Nemá rád krátce sekanou trávu, vyhovuje mu spíše starší, vyšší tráva, nějaké to roští a listí, aby si mohl udělat brloh. Přilákáte ho třeba právě na ty kočičí granule. Ale to přikrmování má opodstatnění jen v tuto dobu, přes léto to nemá smysl. Ježkovi můžete postavit i zimovací domeček 
s rozměry přibližně 40 na 50 centimetrů a s větracím otvorem, který je zahrnutý v listí, nebo v zemině. Můžete ho umístit třeba na kompost.