Na odchycení zatím město využívá klece, ve kterých se podařilo lapit více než dvacet divokých prasat. To ale nestačí. Obce z mníšeckého regionu se proto snaží zřídit zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady.

Prasat na nehonebních pozemcích navíc nyní výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. „Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl už dříve starosta Petr Digrin.

O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Zřízení fondu by navíc finančně podpořili i obyvatelé.

Snaha o povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat

Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.

Žádost město podalo zhruba před měsícem. „Počítám, že do měsíce obdržíme vyjádření. Chápu, že se na ministerstvu obávají výtek ze strany ochránců zvířat. Přeci jen je to záležitost z etického hlediska velmi komplikovaná. Bohužel ale situace v tuto chvíli jiné řešení nemá," potvrdil Příbramskému deníku mluvčí města Miloš Navrátil.