Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opravy jsou nepřítelem normalizačního umění. Novému pomáhají do ulic sympozia

Střední Čechy - Abstraktní plastika, socha zvířete či schoulené dívky. I takové podoby mají díla ve veřejných prostorách, která vznikla v období normalizace. Přestože na ně někteří lidé hledí s nedůvěrou, podle odborníků má toto období svou kvalitu, a nemělo by proto z parků a náměstí mizet. Zvláště, když nového umění, pominou-li se památníky, v některých městech moc nepřibývá.

31.1.2016
SDÍLEJ:

Oživit okolí bylo cílem takzvaného čtyřprocentního zákonu během období normalizace. Často vznikala díla abstraktní či s přírodními vzory. Ilustrační foto.Foto: www.vetrelciavolavky.cz

Důvodem, proč uměleckých děl v ulicích, na náměstích či parcích přibývá pomalu oproti 70. a 80. létům minulého století, je zrušení takzvaného čtyřprocentního zákona po sametové revoluci.

Od roku 1965 platil v Československu zákon, který dával za povinnost věnovat až právě čtyři procenta z rozpočtu každé veřejné stavby do vzniku uměleckého díla, které ji mělo doprovodit. S výstavbou kupříkladu školy tak vzniklo umělecké dílo, které daný objekt doplňovalo.

Lenina postavilo město před soud

Normalizačním uměním ve veřejném prostoru se zabývá sochař Pavel Karous, který stvořil projekt Vetřelci a volavky, jehož cílem je mapovat právě díla z tohoto období. Podle jeho odhadu vzniklo za dvě dekády díky povinné podpoře jen v Praze na 1200 děl, z nichž jde z velké části o sochy a plastiky.

Ve středních Čechách ve větších městech pak bylo instalováno několik desítek výtvorů. Přesná čísla však nejsou. „Seznam nevedeme," řekla mluvčí rakovnické radnice Andrea Strnadová, kvůli čemuž ví město jen o jedné soše a odstranění tří děl z dřívější doby. Stejně je na tom Mladá Boleslav. I zde mnoho soch z tohoto období nezbylo.

Nejslavnější byla nadživotní socha Vladimíra Iljiče Lenina, jež stála na současném náměstí Republiky naproti soudu. „Ne nadarmo z té doby platí vtip, že Mladá Boleslav byla jediným městem, které dokázalo postavit Lenina před soud," řekla Hana Koišová, mluvčí Mladé Boleslavi. Nakonec bylo ztvárnění komunistického vůdce odstraněno v roce 1990.

Stejný osud potkal i bronzového Klementa Gottwalda či sochu milicionáře v Příbrami. Nemizela však jen díla s politickým námětem. Celkově byla poslední dekáda minulého století určitým nepřítelem normalizačního umění.

Po sametové revoluci se totiž hodně stavělo a rekonstruovalo a umělecká díla z období minulého režimu nebyla v porevolučních časech pokládána za hodnotná. Během přestaveb se proto odstraňovala. Buď si věc někdo odnesl domů, zničili jí vandalové nebo umělecký kousek skončil ve sběru.

Sochy často skončí v depozitáři

I v současnosti dochází k tomu, že je kupříkladu socha ze 70. let odstraněna. Dochází k tomu buď při jejím vážném poškození, nebo při rekonstrukci veřejného prostoru, kde je umístěna. Po dokončení prací se však na svou původní polohu nevrátí a skončí třeba v depozitáři.

Pro příbramskou Culíkatou Báru, jak místní říkají plastice Dívka se žabkou, však oprava náměstí neznamenala cestu do zatracení. Před zhruba čtyřmi roky vyzvalo vedení město své obyvatele, aby vybrali nové místo, na které se umělecký výtvor přestěhuje.

Nakonec našla dívenka s culíky nový domov u Hořejší Obory na Dvořákově nábřeží. Šlo o domov už několikátý, protože původně bylo dílo na kašně v atriu zdejšího zámečku, z něhož se přestěhovalo kvůli zrušení tehdejší kašny.

Přemístění zažilo v Příbrami i sousoší, jež zobrazuje děti s míčem. Z prostoru u základní školy bylo v roce 2010 přemístěno k plaveckému bazénu. Vedle zmíněných dvou děl lze ve městě narazit ještě na čtyři díla ze 70. let.

Po třech normalizačních dílech ve veřejném prostoru má Benešov. Do roku 2000 byla ještě jedna plastika před budovou Vodohospodářské společnosti, nakonec však byla odstraněna nejspíš kvůli náročné údržbě. Přesný důvod však není městu znám.

Více děl ze 70. a 80. let má Kolín. Alespoň podle odhadů Jaroslava Pejši, archiváře Státního okresního archivu v Kolíně, který se domnívá, že děl je ve městě asi šest. Vzhledem k tomu, že díla nejsou nijak datována, nelze toto však tvrdit s jistotou.

Finanční zátěž z hlediska údržby

Kromě počtu děl se liší ve velkých městech Středočeského kraje i jejich finanční zátěž pro obec z hlediska údržby. „U všech děl probíhá běžná údržba, která obnáší například čištění a nátěry. Odhadem jde o částku 30 tisíc korun ročně," sdělila Anna Fassatiová z Muzea umění a designu Benešov.

Naopak je na tom Rakovník a Příbram, kde za sochy z období normalizace nic neutratili. „Sochy jsou evidovány v majetku města Příbram, stav průběžně kontrolován, oprava nebyla nutná," uvedla mluvčí města Pavlína Svobodová.

Zatímco za minulého režimu, do 70. let do sametové revoluce vzniklo podle sochaře Karouse jen v Praze přes tisícovku děl, od té doby jich přibylo ve veřejném prostoru přes 50, pokud se nepočítají pomníky. Že počet děl narůstá pomalu si myslí i někteří architekti. Situace není úplně ideální ani v některých středočeských městech.

Kupříkladu v Příbrami a nejspíš i v Kolíně za poslední čtyři roky nebyla instalována žádná umělecká díla do veřejného prostoru. Na druhé straně v Benešově přibyla desítka uměleckých děl. „Muzeum umění a designu pořádá umělecká sympozia, jejichž výsledky jsou dočasně anebo trvale umístěné ve veřejném prostoru," vysvětlila Fassatiová.

Mladá Boleslav se zase v posledních letech rozrostla o umění díky přestavbě Staroměstského náměstí. S přestavbou vzniklo několik soch u parkovacího domu a kovové vrby přímo na tomto náměstí. Zároveň byl i odhalen pomník socha legionáře na Komenského náměstí. „Po městě jsou také rozeseta díla, která vznikají každý rok na pravidelném Metalovém sympoziu, kovové sochy a plastiky," řekla mluvčí Koišová.

Místo politiky dělali autoři zvířata

Umění ve veřejném prostoru by mohlo přibývat možná brzy už zase díky zákonu. O zavedení se snaží poslankyně Martina Berdychová, která loni v červenci uvedla, že by šance na prosazení mohla být v roce 2016. „Kromě nás to v Evropě nemá Albánie, Rusko, Bělorusko a Ukrajina," uvedl sochař Karous, jenž se s dalšími odborníky shoduje, že mezi normalizačními díly jsou i hodnotné kusy.

„Díla procházela vždy výběrem odborné komise, která paradoxně účinně zabraňovala instalaci naprosto nehodnotných a kýčovitých uměleckých děl. Lze sice argumentovat faktem, že se častěji k práci dostali umělci protěžovaní politickým režimem a práce nadanějších neangažovaných kolegů se mohly uplatnit v menší míře, ale vždy byly vybírány práce školených autorů s jistou schopností uměleckého projevu," popsala Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy.

Realizovat se mohl i výtvarník, který byl režimem zavrhován. Kolega s lepším kádrovým posudkem si výtvarníka v „nemilosti" přizval k práci jako spoluautora, díky čemuž si mohl i on vydělat. Bohužel se už jeho jméno u díla neuvádělo, což bylo důsledkem nastavení pravidel tehdejší doby.

Zajímavost nese i samotné vybírání kupříkladu plastiky, která měla vzniknout. Výtvarník přinesl návrh uměleckého kusu v poměru ke zmenšenému architektonickému modelu, načež ho hodnotila komise. I podle toho jak zapadal do prostředí, komise rozhodla, zda bude schválen. „Šlo třeba o sádrový artefakt velký sedm centimetrů, podle kterého se rozhodovalo o půlmilionové zakázce," líčí Karous.

Jelikož většina výtvarníků cítila po roce 1968 zpracovávat politické náměty, převládaly proto díla především neutrální. Šlo o motivy z prostředí rodiny, sportu, práce, stylizované náměty z flory a fauny a abstraktní dekorativní objekty. Ne všechny byly samozřejmě kvalitní. Třeba i tím, že se některé motivy často opakovaly.

Čtěte také: Staré umění mizí kvůli rekonstrukcím a vandalům. Nové ve městě skoro nevzniká

Autor: Benedikt Lederer

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
35 9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Ilustrační foto
12 10

Pojišťovny utahují šrouby: chtějí šetřit na lécích pro těžce nemocné

Praděd pokryl sníh a pomníky hrdinů svíčky: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 16. a 17. listopadu 2017.

Mugabe odmítá odstoupit, lidé vyrazí do ulic podpořit armádní převrat

Mezinárodní pozorovatelé situace v Zimbabwe předpokládají, že její obyvatelé vyrazí v sobotu ve velkém počtu do ulic, aby podpořili nekrvavý vojenský převrat, k němuž v tomto týdnu došlo, a současně vyzvali zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, aby konečně odstoupil.

Školákům pomáhají při výuce roboti. U dětí rozvíjí logické myšlení

Jsou drobní, blikají a poslouchají rozkazy. Na Základní škole Purkyňova ve Vyškově se školáci učí s pomocí malých robotů, takzvaných Ozobotů. Žáci se díky nim zábavným způsobem seznamují se základy programování.

Škoda bude vyrábět elektromobily v Mladé Boleslavi. Začne v roce 2020

Česká automobilka Škoda Auto bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již od roku 2019 bude firma vyrábět i elektrické komponenty pro plug-in-hybridy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT