„Sezona prakticky ještě běží a nyní jsme asi ve třetině, ale start je velice dobrý. V posledních dnech, s nástupem dětí do škol, se to vše trochu zpomalilo, ale byly doby, kdy mi sem lidé přivezli v průměru tak dvacet tun denně," pochvaluje si Milan Jambor, majitel výkupny z Čáslavi.

Cena vykupovaných jablek se od roku 2008 skoro ztrojnásobila. Zatímco před čtyřmi roky se na některých místech v Čechách vykupovalo kilo za sedmdesát haléřů, nyní je to kolem koruny sedmdesát a na některých místech i přes dvě koruny. „My letos vykupujeme kilo za dvě koruny dvacet haléřů," doplňuje Jambor.

Pokud je skupina dobře organizována, může si tak každý den vydělat i několik tisíc korun. Z jednoho dobře očesaného stromu se dá získat i metrák jablek. „Většinou to dělají různé skupiny lidí a nebo celé rodiny, jedna parta vozí a ta druhá, třeba i deset lidí, mezitím někde sbírá," říká Jambor.

Česání je nelegální, ale málokomu vadí

Přestože je sběr a trhání jablek na stromech u cesty podle zákona krádeží, policie i správa silnic tyto přečiny obvykle toleruje. „Když sběrači nepřekonají žádnou překážku, strom je volně přístupný a nezpůsobí škodu větší, než je pět tisíc korun, jedná se pouze o přestupek nikoliv o trestný čin," vysvětluje mluvčí kutnohorské policie Vendulka Marečková. „Obvykle reagujeme až na nahlášení do občanů či soukromých majitelů, ale to v tomto roce žádné nebylo," dodává Marečková.

Prokázat pachateli konání nelegální činnosti není jednoduché a v případě spáchání trestného činu ještě složitější, jelikož by u sebe sběrač musel mít, za nynějších cen, něco přes dvě tuny získaných jablek.

Většina oddělení krajské správy silnic a údržby v celé České republice, pod které jablečné sady kolem silnic spadají, se sama do lapání zlodějů nezapojuje, a ani to středočeské není výjimkou. „Podle informací z oddělení v Čáslavi, krajský správa a údržba silnic neuplatňuje škodu, tedy police tyto případy, pokud jde o majetek silnic, neřeší. Mnohem více se zaměřuje na dopravní nedostatky, jako jsou přestupky týkající se parkování vozidel, omezení výjezdu nebo výhledu atd.," informuje Marečková.

Jablka míří hlavně do Španělska

Posbírané plody se následně používají například na výrobu šamponů, mýdel nebo jako ochucující složka při výrobě džusů. „My tady v republice spotřebujeme jen asi jedno procento. Všechno jde na vývoz do zahraničí," popisuje využití ovoce Milan Jambor. „Převážně prodáváme do Španělska. Tam naše jablka chtějí, protože ta jejich jsou příliš sladká a mošt z nich tak nemá valnou chuť. Kdežto ta naše jsou nakyslá a mají hodně aromatických látek, hlavně ty starší odrůdy, a o tohle je ve Španělsku velký zájem," říká Jambor.

Podle jeho slov vyjde doprava do dané země i na dvojnásobek vlastní ceny plodů, ale i tak se to dovozcům vyplatí, jelikož jejich sirupy obsahují i dvacet procent šťávy z českých jablek. „Každý rok vykupujeme minimálně do konce října, ale někdy ještě i začátkem listopadu, záleží na to, jestli nepřijdou nějaké silné mrazy, a jablka tak nepomrznou před sklizením," zakončuje Jambor. 

Mýtus o olovu ve společnosti přetrvává

Zájem o padančata mezi lidmi není ještě z jednoho důvodu. V dobách, kdy se do benzínu přimíchávalo olovo, byly plody stromů rostoucích u silnic plné těžkých kovů. Olovo už ale pěknou řádku let v pohonných hmotách nenajdete. Jablka u méně frekventovaných cest tak mohou být maximálně zaprášená. Povědomí o „nezdravosti" jablek od silnic ale v lidech přetrvalo. Padančata však mohou paradoxně být zdravější než šlechtěná jablka dovezená ze zahraničí.

„U jablek ze supermarketu nikdy nebudete vědět, jakou chemii na ně naplácali. Často jsou navíc trhána ještě nezralá, aby cestou do Čech a ve skladech dozrála. A aby v regálech vypadala pěkně, nanáší se na ně různé vosky a leštící přípravky," sdělil malopěstitel Vladimír Žitný z Železného Brodu. A ve své kritice jde ještě dál: „To už nejsou normální jablka, co mají v obchodech. Ve vakuovaných vaničkách jsou podivně zelené výpěstky, jeden od druhého k nepoznání. Kousnete si, a máte pocit, že to kyselé a tvrdé, co má k jablku blízko asi jako křížala k moštu," zlobí se sadař.