„Každý si bude moci petici stáhnout, podepsat a i připojit podpisy lidí z okolí a následně odeslat na adresu, která je uvedena na petičním archu," řekl Josef František Král z Libušína na Kladensku, iniciátor výše jmenované občanské iniciativy.

Zároveň upozornil, že na webových stránkách budou také zveřejněna místa, kde budete moci petici podepsat. „Pokud bude chtít někdo být také uveden v seznamu, najde na našem webu formulář, který stačí jen vyplnit, následně jej přidáme do seznamu," sdělil Josef František Král.

Sice se ihned po zveřejnění studie Povodí Vltavy objevila internetová petice s názvem Zachraňme údolí Berounky, kterou podepsalo on-line téměř pět tisíc uživatelů internetu, nicméně ta nemá podle odborníků na právo žádnou váhu.

Patřičná právní váha

I proto následně vznikla petice iniciativy Naše Berounkai. Ta bude mít patřičnou právní váhu, a pokud se podaří nasbírat více než deset tisíc podpisů, umožňuje zákon veřejné slyšení na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ovšem bez jakýchkoliv závazků. 

„Petici bude možné podepisovat minimálně celé léto. Chtěli bychom ji dostat na nejrůznější festivaly, ale i další akce jako například Rakovnické cyklování. Už nyní máme dost petičních míst, zájem o petici je de-facto z celé České republiky, což nás hrozně moc těší. Lidé se nám ozývají také přes Keltský telegraf," řekl Josef František Král.

Několik různých petic

V současné době se mohou odpůrci podepsat pod několik petic vyjadřujících nesouhlas s přehrazením řeky Berounky. Každá si žije svůj život. „O problém s přehrazením Berounky, jelikož jsem měl informace, jsem se zajímal už dříve. Zkoušel jsem kontaktovat organizátory petic, synchronizovat kroky. Ovšem do dnešního dne se nikdo z nich neozval," reagoval Král.

A podotkl, že sice vznikají nejrůznější skupiny s politickým podtextem, ovšem občanská iniciativa Naše Berounka se proti těmto skupinám vymezuje a distancuje se od nich. „Toto nesmí být politické téma," konstatoval aktivista.

Navrhují řešení

Občanská iniciativa Naše Berounka /NE přehradě nejenže bojuje proti jakémukoliv přehrazení řeky a nenávratnému zničení jejího údolí s nedotčenou přírodou a řadou kulturních památek, ale také zároveň chce přinášet řešení. Členové si totiž plně uvědomují nutnost lepšího hospodaření s vodou a její zadržování v krajině, rozhodně ale ne pomocí výstavby retenčních nádrží a přehrad.

„Pro řešení problematiky zadržování vody v krajině a protipovodňových opatření nabízíme jiné řešení spočívající v revitalizaci krajiny formou souboru mikroopatření na přítocích řeky Berounky a v jejích spádových oblastech, tedy budování tůní, rybníků, zelených pásů, podpora vzniku luhů, cílená výsadba neprodukčních druhů dřevin, změna způsobu lesnického a zemědělského hospodaření a podobně," nechal se slyšet Josef František Král.

Vydají se na dolní tok

Ačkoliv výstavba retenční nádrže vyvolala příznivý ohlas zejména mezi obyvateli na dolním toku Berounky, a to kvůli ochraně před povodňovou vlnou, iniciativa Naše Berounka se chce vydat i do těchto míst, kde chce s místními jednat o jiných možnostech obrany před velkou vodou.

„Není to tak, jak bylo prezentováno v některých médiích, že by lidé na dolním toku chtěli přehradu. Oni ji vnímají jako řešení ochrany před povodní. My jim chceme ukázat, že existují i jiná řešení, mnohem šetrnější k přírodě a neničící údolí řeky Berounky. S obyvateli se shodneme na spoustě jiných variant. Ani my nechceme, aby Berounka páchala škody," sdělil Král.

Proč přehrada?

Právě zamezení škod je hlavním argumentem příznivců výstavby retenční nádrže na Berounce. Vodní nádrž s téměř čtyřicetimetrovou hrází u obce Roztoky by totiž dokázala zadržet povodňovou vlnu. „Studie vypočítala, že při stavbě některého z typů hrází by bylo ochráněno více jak 3300 lidí a majetek v hodnotě zhruba třiceti miliard korun," informoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vodní nádrž by tak mohla pojmout až stoletou vodu a do koryta by upouštěla průtok v hodnotě zhruba dvouleté vody.

Zničené údolí

Stejně jako odpůrci výstavby vodní nádrže, tak i autoři studie přiznávají, že výstavbou vodní nádrže by bylo zničeno údolí řeky Berounky, včetně míst známých z legendárních povídek spisovatele Oty Pavla, jako hostinec U Rozvědčíka, legendární branovský přívoz. Voda by však postupovala i dále údolím Tyterského potoka, a to až k objektu Gypsárna.

Při absolutním naplnění nádrže by bylo zatopeno údolí od Roztok k Liblínu! Vodní nádrž by sice byla po většinu času otevřená a voda by normálně protékala, jak tvrdí zpracovatelé, ale v případě povodní by se zavřela. A postupně by se tak začalo zatopovat údolí. Nutné by bylo zbourat řadu staveb, ustoupit by musely chatové oblasti a rekreační střediska.

Čtěte také: Odpůrce poldru: Přehrada na Berounce by zničila přírodu a vyhnala vodáky