Typické pro ni je, že se na řezu rychle zbarví do modrozelená. Třeň soudkovitý až kyjovitý. Dorůstá výšky 5 až 15 centimetrů. Kde se hřib kovář vyskytuje? Roste v jehličnatých 
i listnatých lesích, vyplatí se slídit po krajích lesů a tam, kde jsou vysoké duby v kombinaci s mladými lípami (lipčí).

Jiří Stránský považuje za základ houbařského úspěchu trpělivost. Není radno ochutnávat tento hřib syrový, protože především světleji zbarvené plodnice rostoucí ve vyšších polohách mohou u citlivějších jedinců způsobit zvracení.

Jinak je to velmi chutná houba, ovšem poměrně tuhá, takže je nutné ji dostatečně povařit. Kromě vaření či smažení ji můžeme také usušit. 
I díky malé červivosti dobře snáší i delší uložení nebo přepravu v čerstvém stavu. Připravit z hřibu kováře můžeme nejrůznější smaženice, guláše nebo jiné omáčky.

Závěrem připojujeme jednu fintu od znalce: komu vadí příliš tmavá barva této houby v pokrmu, pak ji odstraní tím, že houbu nakrájí přímo do vařící vody nebo do rozpáleného omastku na pánvi.

Čtěte také: Houbaři mohou vyrazit do lesa, už rostou májovky