Jaká je letos pro Správu CHKO Křivoklátsko turistická sezona? Rostou počty návštěvníků?

Turistická sezona je na Křivoklátsku standardní a nezaznamenali jsme dosud žádné výkyvy. Je to dané zejména limitovanou nabídkou ubytování.

Kolik návštěvníků mohlo v této sezoně oblast navštívit?

Monitoring návštěvnosti celého území o rozloze 630 kilometrů čtverečních není dost dobře možný, protože dosažitelnost území je možná z mnoha směrů. Přesná čísla o počtech návštěvníků přírody máme z 10ti monitorovacích bodů, kde je automaticky zaznamenáván průchod návštěvníků a jejich směr.

Kde všude jsou monitorovací body?

Jsou rozmístěné na veřejnosti přístupných stezkách v přírodních a národních přírodních rezervacích a rovněž na místech, kam veřejnosti není vstup z důvodu ochrany přírody povolen. Monitoring provádíme od roku 2009. Z dosavadních výsledků je patrný někde nárůst, někde naopak pokles. Jisté však je, že návštěvnost výrazně kolísá jen v závislosti na počasí.

Jaká místa navštěvují lidé nejčastěji?

Nejnavštěvovanější je v posledních letech přírodní rezervace Jezírka u obce Skryje s ročním počtem mezi 25 35 tisíc návštěvníků, následuje přírodní rezervace Brdatka s naučnou stezkou (13,5 18,5 tisíc) a zřícenina hradu Týřov v národní přírodní rezervaci Týřov (8 10,6 tisíc). Největší část návštěvníků je v letních měsících koncentrovaná v údolí řeky Berounky, kde se rozvinul trh s vodáckou turistikou. Nezanedbatelně se na návštěvnosti podílí i cykloturistika.

Ovlivňují návštěvníci okolní přírodu negativně?

Samozřejmě, že zvýšená koncentrace lidí okolní přírodu negativně ovlivňuje. Jde zejména o vyhazování odpadků, nelegální táboření a rozdělávání ohňů, ničení vzrostlé zeleně, rušení volně žijících živočichů, vjíždění motorovými vozidly mimo cesty a místní komunikace nebo o zvýšenou hlukovou zátěž.

Na jaké méně navštěvované místo byste naopak doporučil se jít podívat?

Na Křivoklátsku je řada pěkných tras i míst na výlety, které nejsou tak zatěžované a přesto poskytnou návštěvníkům rovnocenné zážitky, jako třeba skryjská Jezírka. Příkladem uvedu třeba cyklostezku Křivoklát Rakovník, která vede údolím Rakovnického potoka a na křivoklátské poměry má jen nepatrné převýšení (tím je vhodná i pro rodiny s menšími dětmi). Nebo nově otevřená rozhledna na vrcholu Krušné hory, kde se cestou návštěvníci mohou na naučné stezce dozvědět mnoho zajímavého o historii těžby železné rudy.

Jaké novinky připravilo CHKO Křivoklátsko pro letošní sezonu?

Pro letošní sezonu Správa CHKO Křivoklátsko otevřela pro návštěvníky nový mostek přes potok Klucná, a tím lépe zpřístupnila naučnou stezku místních dřevin v přírodní rezervaci U Eremita. Ve Skryjích byla potom letos na jaře otevřena zcela nová naučně-zážitková interaktivní stezka „Po stopách trilobita".

Co všechno je náplní činnosti Správy CHKO Křivoklátsko?

Náplní práce je výkon státní správy v ochraně přírody tedy rozhodovací, kontrolní, případně sankční činnost vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále potom odborná správa území, péče o předměty ochrany, monitoring, plánování a realizace potřebných zásahů a opatření ke zlepšení, nebo udržení dochovaného stavu území. Správa rovněž řídí a organizuje stráž přírody složenou na Křivoklátsku z řad dobrovolníků.

Co vás v této roční době nejvíce zaměstnává?

Momentálně je poměrně dost práce v terénu. Probíhá řada monitorovacích a mapovacích prací, zadávání praktických opatření v rámci programu péče o krajinu a jejich přebírání, zpracováváme plány péče o maloplošná zvlášť chráněná území a připravujeme plán péče o CHKO Křivoklátsko na léta 2017 2027. V letních měsících výrazně přibývá i přestupků proti zákonu, které musíme řešit.

Jak náročná je údržba chráněné oblasti a kolik ročně na ní vynakládáte prostředků?

Praktická péče o přírodu je rok od roku náročnější. Množství administrativních povinností zpomaluje proces zadávání zakázek a následně realizaci péče. Ročně vynakládáme na praktickou péči cca 3 4 miliony korun. Zadministrovat takovou částku se zdá být snadné. Ale při představě soutěžení každé zakázky nad 50 tisíc korun prostřednictvím elektronického tržiště je to pro 5 lidí mimo jejich úřední povinnosti velmi náročná činnost.

V chráněné krajinné oblasti je celkem pět naučných stezek a množství cyklistických a turistických cest. Je postupné otvírání přírodního bohatství cesta dobrým směrem, nebo může být v některých případech nebezpečím?

V současné době je trendem otevírat přírodu lidem. Cesta je to jistě správná, jen je třeba pro to které místo stanovit únosné limity. A toto bývá v praxi velmi složitá věc. Na Křivoklátsku se nám tento trend zatím daří. Příroda je v tomto případě na naší straně, protože kam nelze zajet autem, tam zpravidla davy turistů nemíří.

Jak ovlivňuje letošní velké sucho přírodu Křivoklátska?

Křivoklátsko patří mezi přirozeně suché oblasti ležící ve srážkovém stínu Krušných hor. Samozřejmě i na Křivoklátsku se extrémní sucho projevuje, ale podstatně méně, nežli v okolní krajině. Přirozená páteř území řeka Berounka zde udržuje vlhčí mezoklima a zdejší listnaté lesy si vláhu podrží daleko lépe, nežli okolní bezlesá krajina.

Mluví se o možnosti, že by z části Křivoklátska vznikl národní park. Co by to pro tuto oblast znamenalo?

Navrhovaný národní park je situovaný do centrální lesnaté části Křivoklátska a jeho rozloha by byla cca 1/6 stávající CHKO (přesně 10 193 hektarů). Z 97 procent se jedná o státní půdu a 96 procent tvoří les. Lesy v národním parku by zůstaly státní a na rozdíl od dnešní situace by byly nezcizitelné. Z hlediska správy by lesy přešly pod Správu národního parku, která by převzala odpovědnost za péči o ně. Přestaly by být hospodářské, prováděly by se zde pouze zásahy ve prospěch péče o ekosystémy s cílem nastartovat přírodní procesy.

A jak by se případně změnila péče o živočichy?

Velkou změnou by byla péče o spárkatou zvěř (lovní přežvýkavci nebo divoké prase - pozn. red.), jejíž stavy jsou dnes velmi vysoké a na řadě míst zvěř páchá nenapravitelné škody. Zanikl by stávající systém honiteb, které dnes Lesy ČR pronajímají soukromým vlastníkům a vzniklo by území, kde by o zvěř pečovala Správa národního parku s cílem dosažení přírodě blízkého počtu zvěře včetně poměru pohlaví a jeho následné udržování. Zmizel by tak nesmyslný obchod se zvěří, který dnes vysoké stavy zapříčinil a vychýlil poměr pohlaví ve prospěch samic a zvěře mladé.

Přinesla by změna i omezení a nevýhody? Pro koho?

Jediná nevýhoda z této změny by plynula pro nájemce honiteb a spolupracující myslivce, neboť by byl zrušen byznys se zvěří. Pro místní lidi se nepočítá se žádným omezením. Zpracovaná socioekonomická studie naopak uvedla, že s vyhlášením NP by došlo k mírnému zvýšení pracovních míst a místních ekonomik.

Proč se ale některé obce staví k této možnosti odmítavě?

Protože jsou jejich činovníci přímo na obchodu se zvěří zaangažováni, nebo prostě podléhají nepravdivé a zastrašující propagandě, kterou někteří místní myslivci v obcích velmi agresivně šíří.

Na kom v tuto chvíli závisí, jestli bude národní park vyhlášen?

Rozhodnutí má v rukou Parlament ČR, neboť národní park je vyhlašován zákonem.

Jaké vzácné rostliny a živočichové žijí v chráněném krajinném území? Jsou v současnosti v ohrožení?

Na vyjmenovávání zde není prostor. Pro představu jen pár čísel: na Křivoklátsku bylo zjištěno 1800 druhů cévnatých rostlin, což jsou 2/3 všech rostlin v Česku. Dále byl potvrzen výskyt 3191 druhů brouků, 1600 druhů motýlů, 37 druhů ryb a 1 mihule, 12 druhů obojživelníků, 8 druhů plazů, 120 druhů hnízdících ptáků a dalších 50 v mimohnízdním období a několik desítek druhů savců. Téměř 200 druhů živočichů je v současnosti ohrožených v různém stupni, u rostlin je situace podobná.

Čtěte také: Hejtman žádá ministra o větší propagaci národního parku