Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochod proti okupantům začala prostá věta: Chceš facku?

Kladno /ROZHOVOR, ANIMACE/ - Ráno přesně před pětačtyřiceti lety bylo pro většinu lidí šokující. Psal se 21. srpen 1968. V ulicích byly ruské tanky. Začal prvopočátek doby zvané normalizace. Ta zasáhla do osudů mnoha lidí. Mezi ty, kterým ovlivnila jejich život, patří i kladenský spisovatel a fotograf Luděk Švorc.

21.8.2013
SDÍLEJ:

Také Kladeňáci se snažili přesvědčit ruské vojáky, že jsou zde nechtěnými a nevítanými hosty.Foto: Luděk Švorc

Je jedním z mála těch, ne-li vůbec jediným, kteří zachytili srpnové události v kladenských ulicích objektivem svého fotoaparátu.

Co jste dělal v létě roku 1968?

Tehdy jsem pracoval v Poldovce, ve válcovnách. Fotografoval jsem ale už od dětství. Když začala okupace, pochopil jsem, že je nutnost tyto události nějakým způsobem zadokumentovat. Když před časem hledalo kladenské muzeum nějaké fotografie z té doby, kupodivu se nenašel nikdo jiný, kdo by je měl k dispozici. Lidé se tehdy asi moc báli.

Jak vzpomínáte na dny těsně před okupací?

Normálně jsme chodili do práce. Debatovalo se o tom, že v šedesátých letech už není vůbec možné, aby někdo někoho ve středu Evropy okupoval. Všichni se ale mýlili.

Jak jste se dozvěděl, že ´spřátelená vojska´jsou tady?

Dozvěděl jsem se to brzy ráno telefonem. Už si ale nevzpomínám, kdo mi volal. Hned jsem vstal a otevřel okno bytu v kročehlavském sídlišti a viděl ta ohromná vojenská letadla přistávající na letišti v Ruzyni. Působilo to děsivě. Jako když se rojí sršni.

Luděk Švorc.Ráno už byly tanky v kladenských ulicích?

Ráno jsem vzal fotoaparát a šel do práce na ranní směnu. Tam jsem se dozvěděl, že půjde protestní pochod přes město k okresnímu výboru strany, kde tehdy seděli pro nás pokrokoví proreformní komunisté podporující Dubčeka. Později, při normalizaci, je také všechny vyházeli. Tanky jsem v tu chvíli nikde neviděl.

Takže průvod vyrazil…

Začalo se to houfovat, postupně se přidávali další a další lidé, až nás bylo několik set. Došli jsme až k hlavní vrátnici Poldi, kde stál ředitel, jeho náměstci a několik vedoucích. Byli to kovaní komunisté. Chytli se za ruce, udělali řetěz a snažili se nám zabránit jít dál.

Co následovalo?

Nějaký kovář přišel k řediteli a řekl mu prostou větu: „Chceš facku?" Načež papaláši zmizeli a my vyrazili. Pokračovali jsme Huťskou ulicí na náměstí před radnici. Na zemi se tu válely legitimace Svazu Československo-sovětského přátelství. Jejich majitelé z nich většinou vytrhali své fotografie a jména. Radnice byla zamčená. Nikdo v ní nebyl. Prošli jsme tedy po hlavní třídě až o okresnímu výboru KSČ, který byl v budově dnešního okresního soudu. Na chodnících stáli lidé, povzbuzovali nás a vykřikovali různá hesla. My jsme nesli československé vlajky a narychlo vyrobené transparenty.

To bylo asi zvláštní přijít na náměstí, kde v té době stávala socha Rudoarmějce.

Po chvilce přišel okresní tajemník strany a řekl nám pár konejšivých slov, abychom nic nedemolovali, že se vyjednává, a tak dále. V tom okamžiku přijel ruský GAZ se čtyřmi vojáky se samopaly. Velel jim major. Vešel do budovy a vojáci hlídali venku. Různě jsme na ně pokřikovali. Pak to jeden pořízek nevydržel, přišel k vojákovi, nadzvedl ho za uniformu, začal s ním třepat a křičel na něj rusky: „Jdi domů!" Voják se lekl a začal střílet do vzduchu. Major vyběhl ven a začal na nás řvát, ať se rozejdeme. Nikdo se ale ani nehnul. Pak zase zmizel vevnitř.

Zavolal posily?

Netrvalo ani deset minut a na náměstí přijely dva ruské tanky a začaly nás vytlačovat pryč. Potom dvakrát vystřelily do vzduchu. To mezi těmi budovami způsobilo obrovský hluk. Pak lidé opravdu dostali strach a rozešli se.

Fotil jste i v dalších dnech?

Ano. Hned následující den táhly přes Kladno na Prahu vojenské kolony. Lidé lezli těm vozidlům do cesty, snažili se je zastavit a vojákům vysvětlovat, že u nás žádná kontrarevoluce není. Moc velký význam to ale nemělo. Důstojníci, kteří těm vojákům veleli, byli zpracovaní od svých politruků a stále opakovali, že nás jdou zachránit. Asi se také dost báli. Nastala spontánní reakce. Ulice zaplavily nápisy proti okupantům a různé letáky. Drtivá většina národa se na několik týdnů spojila a vyjádřila protest proti okupaci.

Pak nastala normalizace. Jaký měla na váš profesní život dopad?

Shodou okolností jsem tehdy, ještě v té uvolněné době, odešel z Poldovky, neboť jsem vyhrál konkurz na vedoucího Fotoslužby mládeže v centru Kladna. Tam jsem pracoval asi dva roky. Bylo to takové povolené drobné podnikání. Konkurovali jsme ale Středočeské fotografii, což budilo nelibost. Potom jsem se s pomocí známých dostal do Mladé fronty, kde jsem dělal reklamního fotografa. Nejdříve vyházeli ty známé, pak vyhodili i mě. Jestli byl v celé zemi nepořádek, tak v jednom měli komunisté pořádek, a to v kádrových spisech. Nějaký čas po osmašedesátém roce jsem po jedné letušce posílal několik fotek z těch srpnových dnů do Švédska. Byly ale objeveny. Já na jednom snímku vzadu ke své smůle zapomněl otisk svého razítka. Pak už jsem měl problémy sehnat zaměstnání. Fotil jsem pořád, ale mnohdy o mé snímky nebyl ze strany těch, kteří o nich rozhodovali, zájem. Nebo mi rovnou řekli, že mě nesmějí tisknout. Nakonec se mi podařilo sehnat místo ve fotostudiu ve Velvarech, kde přimhouřili oči.

Jak se na srpnové události 1968 díváte s odstupem pětačtyřiceti let?

Asi se to dalo očekávat. Rusové tehdy žádné projevy alespoň částečné svobody nemohli tolerovat. Chtěli by ji pak i v dalších jejich satelitech, a třeba pak i lidé u nich doma. Po srpnu 1968 to byla hrozná doba.

Autor: Robert Božovský

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Transgas
4 10

Ministerstvo: Budovy Transgas nebudou památkou. Majitel je může zbourat

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
12 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Jemná, zdvořilá a distingovaná dáma. Tak působila Jana Novotná letos na jaře, když poskytla rozhovor několika médiím včetně Deníku. Novináře přivítala svým typickým úsměvem a v elegantním krátkém sestřihu.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT