Miloslav Dočekal pracoval třicet sedm let u kriminální policie, šéfoval oddělení vražd, je držitelem odznaku veterána Policie České republiky, autorem knihy Přiznání policejního rady, dlouholetým členem Bílého kruhu bezpečí pro týrané ženy a také členem Nadace policistů a hasičů, která pomáhá sirotkům. 

Bílý kruh bezpečí je pro naše čtenáře jistě už známým pojmem. Přibližte nám Nadaci hasičů a policistů…

Oslavili jsme desáté výročí a musím říci, že nadace opravdu funguje. Pomáháme ženám, které přišly o manžely při výkonu služby. Například jim dáváme spoření na knížky. Každý měsíc pět set korun s pojištěním. Mají zadarmo lázně, rekreace.

Přináší prevence, kterou se školáky děláte, nějaký efekt?

Po prevenci se za poslední léta určitě snížila konzumace tvrdých drog, což je skvělé. Zvedla se marihuana, ale předpokládáme, že za čas půjde také dolů, stejně jako každá jiná modní záležitost.

Přednášíte dětem mimo jiné na téma šikana…

To, co se dnes děje na školách, je hrůza. A začíná to už v mateřských školách. Žáci se šikanují nejen mezi sebou, ale šikanováni jsou i učitelé žáky a také žáci učiteli.

Jistě jste zaslechl něco o případu napadení učitelky žákem na rakovnickém gymnáziu…

Samozřejmě. Jen z toho, co jsem vyposlechl, mohu povšechně soudit, že ten kluk měl v sobě nahromaděné obrovské množství stresu. Jeho příběh neznám, ale soudím, že jednal v afektu a je opravdu možné, že se na nic nepamatuje.

Hovořil jste o tom, že pachatelé kriminálních činů jsou stále mladší a jejich brutalita se zvyšuje…

Ano. Pětadvacetiletý lupič je dnes už stařec a při provedení samotného činu nastupuje obrovská a naprosto zbytečná brutalita. Před třiceti lety si babičku vyhlédl zloděj. Přiskočil k ní, přidržel jí ruku, vytrhl kabelku a utekl. Dnes udělá to samé, ale ještě předtím ji srazí na zem a začne do ní naprosto brutálně a bezdůvodně kopat. Hovoříme o tomto problému s psychology a kriminology. Já osobně přednáším na toto téma i americkým policistům, kteří sem jezdí za výměnou zkušeností. A oni říkají, že u nich je situace ještě daleko horší.

Kde se tahle brutalita a nárůst kriminality mládeže bere?

Středoškoláci odmaturují, vysokoškoláci ukončí školu a marně shánějí práci. Ty frustrace a beznaděj jsou obrovský problém.. Začnou se shlukovat do skupin, brát drogy, vymýšlet, jak přijít k penězům. To se přesně stalo i ve Spojených státech amerických, kde se vytvářejí gangy, které proti sobě bojují, kradou a loupí… A pak. Děti dnes mají daleko lehčí přístup k informacím, nežli my v jejich věku. Základ je ale vždy v rodině, to stále platí, ostatní faktory jsou už jen přídavné.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Zúčastnil jsem se natáčení televizního zábavného pořadu Videostop. Měl by jít do vysílání poslední listopadovou sobotu. Byl věnován veteránům České republiky. Asi jako jediní jsme dali moderátorovi pořadu Janu Rosákovi dáreček. Jinak rozdává dárky jen on. Dostal od nás reklamní tašku s logem Pomáhat a chránit a policejní odznáček s nápisem Veterán Policie České republiky. Byl za ně moc rád.

Dělal jste poradce filmu Ve stínu, který byl nominován na Oscara…

Z toho jsem měl velikou radost. Film se odehrává v roce 1953 a já třeba radil, jakým způsobem mají střílet, jakým způsobem vyšetřovat, aby byl konečný výsledek věrohodný. Moje žena podobné filmy nemá ráda, ale když jsme ho spolu viděli při premiéře, řekla, že se jí líbil a to je velká pochvala. A co jsem slyšel,tak určitě dostane Českého lva. Musím ale říci, že jsem celou dobu při natáčení trnul, jak to všechno dopadne. Byla tam také jedna šíleně drastická scéna s koněm. Ten byl na ni cvičen dva měsíce. Nakonec ji ale vystřihli, což si osobně myslím, že je dobře.