Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politolog: Příchod migrantů ukazuje, že EU neumí chránit vnější hranice

Kolín /ROZHOVOR/ - Teroristický útok v Paříži, při kterém zemřelo přes 150 lidí, otřásl světem. Mnoho lidí o něm hovoří také v souvislosti s uprchlickou krizí a ptá se, zda by se neměly zavést kontroly na hranicích. Čekají nás pasové kontroly na hranicích? Jak se bude dále krize řešit?

17.11.2015
SDÍLEJ:

Kolínský politolog Vladimír SrbFoto: Deník/ Jakub Šťástka

Na to jsme se ptali Vladimíra Srba, kolínského politologa a prorektora Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře.

O teroristickém útoku v Paříži se často hovoří jako o začátku konce Schengenského prostoru. Souhlasíte s tím? Co se podle vás bude dít dále?

Může to tak být, ale nemusí. Schengenský systém znamená volný pohyb osob uvnitř zúčastněných zemí, takže pokud by celá EU chránila vnější hranice tak dobře, jako to obvykle dělají jednotlivé státy, vůbec by se tyto návrhy neobjevovaly. Ovšem příchod migrantů v tomto roce ukazuje, že EU své vnější, tzv. schengenské, hranice, chránit neumí. A pokud to nějaký stát zkusí, jako například Maďarsko se svým plotem, stane se terčem kritiky Bruselu. Jako aktuální bych tedy viděl rychlé kroky EU k zajištění ochrany vnějších hranic Unie. Stačí, pokud budeme správně a důsledně realizovat zásady schengenského systému, ne ho rušit.

Francie chce hlídat své hranice, v české vládě sílí hlasy, že je na čase udělat totéž. Je to ale v současné situaci možné? Kde by Česko vzalo tolik policistů, vojáků, celníků?

Jako členský stát EU, který nemá žádné hranice se státy mimo schengenský prostor, máme jiné postavení při ochraně hranic než například Maďarsko nebo Slovensko. Pokud by došlo k obnovení hranice každého členského státu EU přes noc, neobešlo by se to jistě bez povolání záloh a složité redislokace vojáků a policistů. Myslím, že ČR se může, jak už naše vláda navrhla, podílet na ochraně vnějších hranic EU, a pokud bude tato ochrana, jak jsem již řekl v předchozí odpovědi, prováděna řádně, bude maximálně efektivní a účinná.

Předsedkyně Národní fronty Marine Le Pen ve svém projevu vyzvala k uzavření hranic, vyzbrojení Francie, zavírání mešit. Myslíte, že k tomu dojde?

Francie prošla v letošním roce již dvěma teroristickými šoky, není navíc vyloučeno, že ještě nějaký útok nepřijde. Proto je logické, že vrcholní politici předkládají různé návrhy nejen z důvodů ochrany bezpečnosti státu, ale i s vidinou využití teroristických útoků ve volebních kampaních. Marine Le Pen chce vyhrát příští prezidentské volby, proto bude navrhovat i taková řešení, která nejsou v demokracii příliš akceptovatelná. Na druhou stranu je však pravděpodobné, že pokud současní politici nedokážou ochránit francouzské občany před teroristickým útokem, vyberou si v příštích volbách Francouzi někoho jiného, kdo jim předloží jiné alternativy řešení bezpečnostních rizik.

Média spekulují o této krizi jako o konci kancléřky Merkelové. Změní se podle vás vedení Německa?

Ano, postavení paní kancléřky Merkelové je nyní velmi otřeseno, pokud se okamžitě nezmění její přístup k migraci, je toto funkční období v čele německé vlády její poslední.

Začnou státy zavírat své hranice, přestanou přijímat uprchlíky? Pokud to má zamezit teroristickým útokům, aby se mezi uprchlíky neobjevovali extremisté, není na takové řešení již příliš pozdě?

Teroristům nezabrání v jejich činech ani hranice ani jiná omezení, ta mohou pouze jejich útoky zkomplikovat. 
V roce 1972 se odehrál v Mnichově teroristický útok na olympijských hrách. Tehdy stála berlínská zeď, Evropa byla rozdělena železnou oponou, hranice chráněny co nejpečlivěji, a stejně se tato tragická událost stala. Je třeba důsledně chránit vnější hranice EU a výrazně zlepšit práci bezpečnostních složek, především policie, která musí k teroristům přistupovat podobně jako k jiným pachatelům kriminálních činů. Jedině tak se teroristické útoky v Evropě omezí na minimum. Nevím však, zda v době, kdy české policejní složky bojují mezi sebou, jsou napojeny, jak samy o sobě tvrdí, na organizovaný zločin a častokrát ani netuší, kdo je legitimním policejním prezidentem, jsou schopny všechna rizika pochopit, natož pak řešit.

Autor: Jakub Šťástka

17.11.2015
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
14 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Koalici by měli utvořit ANO a ODS, říká politolog Charvát

/ROZHOVOR/ Jak výsledky ovlivní podobu dolní komory Parlamentu ČR? Deník se ptal politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity. „Možnější variantu vidím tichou podporu menšinové vlády ANO ze strany ODS,“ řekl Charvát Deníku. Politolog rovněž zmínil úlohu Václav Klause mladšího (ODS), který získal víc preferenčních hlasů než předseda ODS Petr Fiala.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení