Na několik dalších zajímavostí jsme se na dálku zeptali dvou odborníků, kteří i podle odpovědí vědí o této minerálce a jejich vrtech prakticky vše. Odpovídali druhý místostarosta Poděbrad Miloš Mikolanda 
a balneotechnik a hydrogeolog Libor Michele. A věřte, že je to nejen poučné, ale i zajímavé čtení.

Kolik v Poděbradech v současnosti existuje pramenů minerální vody?

Pramen minerální vody, který vyvěrá ze země sám bez lidského přičinění, na území Poděbrad není a nebyl ani 
v minulosti. Minerální vodu je díky geologickým podmínkách nutné zachytit vrtem hlubokým alespoň 100 metrů. Na území města Poděbrady se v současnosti nachází šest hlubokých vrtů. Vrty BJ10, BJ11 a BJ12 využívá společnost Lázně Poděbrady. Vrt BJ10 se nachází u budovy dispečinku minerálních vod na Žižkově, vrt BJ11 nedaleko silnice na Kouty, vrt BJ12 poblíž silnice na Pátek. 
Z těchto vrtů jsou minerálkovodem napájena pítka vybudovaná v místech někdejších, již zatěsněných vrtů: Sonda I - moderní bílý pavilon na Žižkově poblíž vyústění podchodu od nádraží, Trnka - obnovený pavilon poblíž nádraží při severním okraji lázeňského parku, Rieger - pavilon na Riegrově náměstí, jehož silueta je jedním ze symbolů Poděbrad, Hohenlohe - v zámeckém příkopu, Boček - Libenského kolonáda. Vody z těchto vrtů se můžeme napít i v hotelu Tlapák - Bellevue, v Zimních lázních i v léčebně Mír. Dále se můžeme napít vody z vrtu BJ22-Jubilejní, který se nachází v lázeňském parku poblíž Libenského kolonády v hotelích Felicitas a Park**** 
a z nového vrtu BJ23, který byl letos v březnu osvědčen jako léčivý zdroj Eliščin pramen. Voda z tohoto vrtu by měla v letošním roce napájet pítko v místě někdejšího vrtu Eliška. Voda z těchto vrtů se používá především pro přípravu léčivých uhličitých koupelí.

Relativně nedávno byl otevřen nový pramen nedaleko Labe…

Nejjižněji situovaným vrtem v Poděbradech je BPV-3, který se nachází v Kubových sadech poblíž dětského hřiště u poděbradského zdymadla. Tento vrt napájí přirozeným přetlakem bez čerpání veřejné pítko u výchozí stanice vláčku a používáme pro něj název Svatojanský pramen, který jako jediný slouží jen pro přímé pití.

Tedy v Poděbradech je nyní funkčních šest vrtů.

Ano, v Poděbradech je tedy v současnosti celkem šest hlubokých jímacích vrtů, pro které se v hovorové řeči používá odborně nepřesné, ale 
o to poetičtější označení prameny. Pramen minerální vody, který vyvěrá ze země sám bez lidského přičinění, na území Poděbrad není a nebyl ani v minulosti. Minerální vodu je díky geologickým podmínkách nutné zachytit vrtem hlubokým alespoň sto metrů.

Které jsou nefunkční a naopak vznikne nový?

V Poděbradech bylo od roku 1905, kdy byla minerální voda zachycena vrtem Büllow na zámeckém nádvoří, až do loňska vyvrtáno 
a vystrojeno celkem sedmadvacet vrtů, které uvádíme v podrobné tabulce. S realizací dalšího vrtu v Poděbradech se podle dosavadních informací nepočítá, protože stávající zdroje 
s velkou rezervou pokrývají současnou potřebu minerální vody jak pro veřejná pítka, tak především pro balneoprovozy. Tyto jsou v Lázních Poděbradech a.s., i prozatím ve třech soukromých hotelech, které rovněž provozují nestátní zdravotnická zařízení podle zvláštních předpisů.

Jak a kdy bude stavba nového pítka (tuším U Libuše) probíhat?

Nejnovější pítko bude vybudováno v místě někdejšího vrtu Eliška. Potrubí k tomuto pítku s krásnou pramenní vázou a uměleckou kovářskou obrubou bude položeno od systému vrtů BJ22 i BJ23, které budou napájet jak druhý poděbradský minerálkovod, tak i pítka v hotelích Felicitas, Park**** a toto nové pítko. Práce budou mít obdobný charakter jako na nedávno zpřístupněném Svatojanském prameni u výchozí stanice vláčku, které jsme mohli všichni sledovat. Kromě krenotechnických a vodoinstalačních prací je třeba k napojení pítka i povolení Ministerstva zdravotnictví, odborný dohled balneotechnika, pravidelné sledování bakteriologické nezávadnosti vody na pítku a podobně. Tyto naše úkoly si vezmou svůj čas, ale věříme, že v průběhu letošního roku se nám podaří je zvládnout.

Jakými změnami prošly prameny v posledních letech a jaké je čekají?

Významnou novinkou posledních let bylo již zmíněné vybudování nových dvou vrtů, které mají po svém osvědčení názvy JUBILEJNÍ a Eliščin pramen. Jejich realizaci předcházela dlouhá doba jednání mezi jednotlivými subjekty v Poděbradech a Ministerstvem zdravotnictví. Takto složitá otázka měla své příznivce i odpůrce. Po několika letech provozu a vybudování druhého minerálkovodu Městem Poděbrady a provozovaným Technickými službami města Poděbrad, samozřejmě s odbornou garancí a osobní kontrolou odborníky se souhlasem Ministerstva zdravotnictví, spějí do realizační fáze i úvahy 
o technických možnostech propojení nového minerálkovodu se stávajícími rozvody kyselky v balneoprovozech Lázní Poděbrady, a.s. v případě, kdy by z jakýchkoli důvodů došlo k výluce dodávky ze tří velmi vydatných zdrojů BJ10, BJ11 a BJ12, které se však nacházejí až za železniční tratí, kde jsou zase podstatně příznivější hydrogeologické podmínky pro jímání léčivé vody.

Kdo vlastně prameny vlastní?

Samotnou minerální vodu v horninovém prostředí pískovců druhohorního stáří nelze podle našich zákonů vlastnit. Voda není předmětem vlastnictví. Lze ji pouze užívat na základě povolení vydaného ministerstvem zdravotnictví prostřednictvím technických zařízení - vrtů. Ty už jsou předmětem vlastnictví obdobně jako stavby. Ze šesti současných hlubokých vrtů, kterými je jímána minerální voda poděbradského typu, vlastní 
tři vrty Lázně Poděbrady (vrty BJ10, BJ11 a BJ12), 
dva vrty jsou v majetku Města Poděbrady (BJ22-Jubilejní a BJ23-Eliščin pramen) a šestý vrt BPV-3 je v majetku ministerstva zdravotnictví, 
s nímž Město Poděbrady uzavřelo smlouvu o zápůjčce za účelem provozování veřejného pítka.

Jak se prameny udržují?

Vrty, jejich šachty, měřicí přístroje, rozvody kyselky a akumulační nádrže si udržují jejich majitelé jednak podle vnitřních provozních řádů, jednak podle aktuální potřeby, protože čerpání a přeprava kyselky minerální vody se výrazně liší od přepravy pitné vody. Má totiž mnoho rozpuštěného oxidu uhličitého, který je hlavní léčivou složkou, dále vysoký obsah solí, železa a manganu, neboli látek, které se u zdrojů pitné vody odstraňují. To je ale 
u přírodních léčivých zdrojů striktně zakázáno. Proto je nutno čerpadla, minerálkovody, akumulační nádrže i osazené měřicí přístroje zbavovat železitých usazenin, aby nedošlo k ucpání rozvodů, k nimž patří i veřejná pítka.

Provádí se nějaká měření kvality vody?

Měření jakosti vody a čerpaného množství probíhá přesně podle podmínek uvedených ministerstvem zdravotnictví v povolení k využívání jednotlivých zdrojů - vrtů. Patří k nim kontinuální automatické měření čerpaného množství, hladiny a teploty vody, dále ruční kontrolní měření obsahu rozpuštěného oxidu uhličitého, mineralizace, chemického složení a bakteriologické nezávadnosti. Každý rok je prováděna rozšířená analýza vody ze všech šest vrtů, každých 
pět let pak rozsáhlá komplexní analýza vody v referenčních laboratořích. Protokol o takové analýze má třináct i více stran výsledků. Kontrolní měření na zdrojích provádí balneotechnik - odborník se státní zkouškou z balneotechniky a osvědčením odborné způsobilosti vydané ministerstvem zdravotnictví. Balneotechnik všechny výsledky měření a analýz zpracovává každoročně ve výroční zprávě o využívání a ochraně zdrojů. V ní hodnotí využití zdrojů, změny jejich vydatnosti a kvality a formuluje zadání pro technické práce, odborná šetření od čištění jednotlivých vrtů až po návrhy na vysoce odborně náročné revize ochranných pásem.

Jaké má poděbradská minerální voda prokázané účinky (oficiálně)?

Máte na mysli léčivé účinky? Je známé pořekadlo: „Na srdce jsou Poděbrady". Poděbradská kyselka se již po mnoho desetiletí úspěšně používá pro léčení chorob kardiovaskulárního aparátu, tedy chorob srdce a cév, především ischemickou chorobu srdeční a její různé formy jako angina pectoris, stavy po infarktu myokardu. Jedním 
z účinků uhličitých koupelí je snížení krevního tlaku, a proto jsou vhodné pro léčbu hypertenzní choroby a jejích komplikací (například stavy po cévních mozkových chorobách). Příznivý účinek je také vykazován při onemocnění žil a tepen dolních končetin a dále při poškození způsobených cukrovkou - diabetická noha a další. O indikacích rozhoduje podle diagnózy pacienta vždy lékař s potřebnou atestací v oboru fyzioterapie, balneologie a léčebné rehabilitace. Hlavní prokázaný léčebný efekt pro léčení je dán oxidem uhličitým, stopové prvky se uplatňují méně. Pro zvýšení léčebného efektu je vhodné aplikovat koupele společně 
s dalšími formami fyzikální terapie a rehabilitace. Poděbradská kyselka je využívána pro léčení dospělých, ale i dětí a dorostu. Poděbradská kyselka z pěti vrtů, které byly podle lázeňského zákona osvědčeny ministerstvem zdravotnictví jako přírodní léčivé zdroje, se používá především k přípravě vanových uhličitých koupelí, při kterých je kyselka zvolna napouštěna do van o objemu 220 až 360 litrů ohřívána na teplotu 33 až 34 stupňů Celsia. Pitné kúry se v Poděbradech neprovádějí.