Cesta z Prahy do moravské metropole by se tak měla zkrátit na pouhou hodinu. Podle už druhé studie, kterou Ministerstvo dopravy nechalo zpracovat v roce 2010, byla páteřní trasa navržena přes Prahu – Zahradní město, Benešov a okolo Vlašimi. Původní podklady z poloviny devadesátých let však počítaly s tím, že dráha rychlovlaku povede severněji, okolo Českého Brodu. Informací o stavbě rychlodráhy má však veřejnost jen minimum.

„Spoléháme na sporadické veřejné zdroje, a i když máme na trase několik chráněných lokalit, o které se staráme, nikdo se na nás neobrátil. Víme, že proběhla jednání Ministerstva dopravy se Středočeským krajem, zástupce kraje prosazoval variantu, která je k přírodě šetrnější. Trať ale není zanesena zatím ani v Zásadách územního rozvoje kraje, což je úplně první krok při jejím povolování," řekl projektový manažer ČSOP Vlašim Ondřej Paška s tím, že si ochranáři chtějí vyžádat od Správy železniční dopravní cesty územně technickou studii.

Důvodem budování páteřní trati rychlovlaku z Prahy přes Jihlavu do Brna je především konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj republiky a rozvoj regionů hlavně v oblasti mobility, zaměstnanosti a podpory investic. S tím však ochranáři nesouhlasí. 

„Problém je, že ve chvíli, kdy se stavba v Zásadách územního rozvoje objeví, její několik set metrů široký koridor je chráněn před jakýmkoliv dalším zásahem. Klidně desítky let tak může být zastavena možnost toto území rozvíjet, aniž by bylo jasné, že se nakonec VRT v této trase skutečně postaví," přiblížil opačné stanovisko projektový manažer Paška s tím, že velké dopravní stavby sebou nesou velký zásah do prostupnosti krajiny pro zvířata i pro lidi. Podblanickem chodí třeba rysi nebo losi. Navíc také dojde k záboru další půdy, rychlost jejího mizení pod betonem staveb je přitom u nás už tak velmi vysoká.

UNIKÁTNÍ JINOŠOVSKÉ ÚDOLÍ MŮŽE ZMIZET

Trať má překračovat evropsky významnou lokalitu Vlašimská Blanice dokonce hned třikrát. I když projektanti slibují přemostění v celé šíři oficiálně stanoveného koridoru, příroda nedbá na administrativní hranice. Umístění stavby do těsné blízkosti chráněných území je tak podle ochranářů nevhodné. Celé širší území slouží řadě živočišných druhů jako migrační koridor.

„Jedna z variant prochází třeba Jinošovským údolím, kde rostou orchideje a vede tudy oblíbená trasa na Blaník," doplnil Ondřej Paška s tím, že na toto téma neprobíhá ani žádná veřejná debata. Velkou hrozbu vidí ochranáři v tom, že místní lidé a spolky budou se záměrem seznámeni až v pozdní fázi, kdy bude široká diskuse o užitečnosti takové stavby a jejím umístění prakticky bezpředmětná.

Také samotní autoři prezentací projektu z koncepce dopravy SUDOP Praha nezakrývají, že bude docházet k negativním dopadům do území během výstavby i provozu rychlodráhy. Zároveň však uvádějí snahu minimalizovat dopady a respektovat průchodnost území z pohledu jeho využití, zatížení obyvatelstva i krajinného rázu.

„Nemůžeme samozřejmě vynechat dopady na krajinný ráz a atraktivitu našeho regionu. Snažíme se ukázat turistům místní přírodu a památky. Bude ale výstup na Blaník stále atraktivní, když pod ním povede vysokorychlostní trať? Budou se na ni turisté chodit dívat z rozhledny na vrcholu? A na kolika místech se vůbec bude dát trať překonat? My už tady máme zkušenost s dálnicí D1 a rozhodně to překážka pro lidi i zvířata je," uvedl příklad negativních dopadů projektový manažer vlašimských ochranářů.

KAREL CHLUMEC