Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sokolník: Lovečtí dravci jsou lenoši, nechtějí létat, chtějí klid a žrádlo

Liblice /VIDEO, FOTOGALERIE/ - Sokolník Miloslav Pražák z Vysoké a jeho dva kolegové Petr a Jana Kolomazníkovi z občanského sdružení Penthea, jež provozuje záchrannou stanici pro handicapované volně žijící živočichy v pražských Modřanech, přivezli do zámeckého parku v Liblicích na Mělnicku na třicet převážně dravých ptáků.

12.7.2016
SDÍLEJ:

Sokolníci na zámku v Liblicích.Foto: Deník/Barbora Tesnerová

Sokolnickou show tam zájemcům představili podruhé. Celou dobu přitom měli obavy, jak ukázky výcviku a lovu dravých ptáků skončí, většina z opeřenců totiž pochází z výrazně chladnějších zemí a vysoké teploty jim nedělají dobře.

„Například naše Helenka, sedmiletá samička orla bělohlavého, se sice narodila v liberecké zoo," představil Petr Kolomazník jednoho z největších přítomných dravců, „přirozeným prostředím těchto ptáků je ale Aljaška. U nás je na ně příliš horko," doplnil.

Syroví kohoutci

Přesto asi čtyři a půl kilogramu vážící dravec ochotně přelétal nad hlavami návštěvníků akce, nechal se zlákat na pár dní staré syrové kohoutky. „Je to takzvaný odpad, kusy vyřazené z líhní," popsal pražský sokolník, čím své opeřené svěřence krmí.

„Lovečtí dravci jsou ve své podstatě lenoši, ti se nikdy nehýbou zbytečně. My sokolníci máme problém přimět je k pohybu, oni nechtějí létat, chtějí hlavně klid a žrádlo," vysvětlil překvapeným divákům.

„Cvičíme je proto tak, že je necháme vytrávit, oni pak mají chuť na žrádlo a pracují. Nelétají z radosti, proč by to dělali?" položil řečnickou otázku přihlížejícím, kteří v horkém letním dni dali přednost zajímavé ukázce sokolnické práce před pobytem u vody.

Pouze osm druhů

Dravců, kteří jsou dobrými lovci a mohou se využívat k sokolnictví, je přitom mezi bezmála třemi sty druhy pouhých osm – orel skalní, jestřáb, káně harrisova, káně rudoocasá, krahujec a tři druhy sokolů.

„Všichni ostatní jsou většinou mrchožrouti, žabožrouti, myšožrouti… Když takový dravec uloví kořist, někde se s ní schová a sežere ji. A pak už nemá důvod vrátit se nazpátek. Proto lovíme pouze s druhy, které jsou schopné skolit větší kusy, například králíky, lišky nebo i vlky," připomněl Petr Kolomazník.

Ten však s sebou do Liblic kromě loveckých ptáků přivezl i sovy nebo třeba supy. Jedním z nich byl Omar, sup nádherný, vážící šest kilogramů s rozpětím křídel zhruba dva a půl metru. „Tito dravci neloví, i proto mají menší pařáty. Zato mají silný zobák, ten je jako nůžky na plech," upozornil přihlížející, mezi kterými se Omar procházel.

„Ačkoli například ve Španělsku začínají supi lovit jehňata. Platí tam totiž zákon, kdy musí být všechna uhynulá zvířata okamžitě odvezena do kafilérie, čímž tito mrchožrouti přicházejí o zdroj potravy," doplnil.

Raroh jako stíhačka

Zajímavá byla také ukázka lovu rarohů, nejrychlejších zvířat na Zemi, kteří patří mezi sokoly. „Jsou to takové stíhačky - rychlí, ale neobratní. Proto loví pouze ptáky ve vzduchu," vysvětlil sokolník a dodal, že žádného ze sokolů nikdy nevypouští bez vysílačky. „Pro ně nějaký ten kilometr není žádná vzdálenost. Jednou mi uletěl mladý sokol hned při prvním puštění a za týden mi volali až z Tater, že ho tam chytili," vyprávěl.

„Raroh býval v minulosti nejcennějším dravcem, pochází ze severu, takže se sem musel draze dovážet, navíc byl bílý, což je výjimečné zbarvení," popsal Petr Kolomazník, podle něhož bývalo kdysi sokolnictví výsadním povoláním.

„Sokolníci byli vážené osoby, měli privilegia. Cvičili dravce, s nimiž pak králové a další vládci jezdili na lov. Dnes je sokolnictví spojené hlavně s ochranářstvím a často také s chovatelstvím, dravci patří k vzácným druhům zvířat," připomněl s tím, že pro komerční ukázky je možné používat pouze dravce pocházející z chovů.

Ti, kteří byli nalezeni v přírodě, se do ní musí zase vrátit - nebo v případě nevyléčitelného zranění zůstávají v záchranných stanicích.

Čtěte také: Sokolník: Dravci neplýtvají silou, kterou potřebují k lovu

Autor: Barbora Tesnerová

12.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní 19 000 Kč

Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci PRACOVNÍK/-ICE VÝROBY - UDÍRNY. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 26000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: PRACOVNÍK/-ICE VÝROBY - UDÍRNY, , V případě zájmu se dostavte osobně nebo pište na e-mail v.klusakova@masojicin.cz nebo volejte na tel.:+420 721 952 109 v době od 8.00 - 14.00 hodin., , Nápln práce: obsluha udíren, uskladňování zboží v chladírnách a sušárně., Možnost směnovat nebo stabilně pracovat na vybranou směnu (dle dohody), 1. směna od 6.00 - 14.00, 2. směna od 14.00 -22.00, , Nabízíme: zaměstnaneckou kartu na nákup firemních výrobků a stálou zaměstnaneckou slevu, zaměstnání na dobu určitou (1 rok)., Vhodné i pro absolventy/-ky.. Pracoviště: Maso jičín s.r.o. pracoviště, Konecchlumského, č.p. 1075, 506 01 Jičín 1. Informace: Veronika Klusáková, +420 721 952 109.

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 14 900 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci Administrativní pracovník/ce. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce:, jedná se o spediční činnost v autodopravě, , Požadavky:, Znalost práce na PC, angličtina slovem i písmem na komunikativní úrovni, výhodou znalost programu Raal, Timocom, , Nabízíme:, možnost práce i na zkrácený úvazek; možno uzavřít i DPP; po zapracování možnost práce z domu; možnost prodloužení prac.smlouvy na dobu neurčitou, , Zájemci se mohou hlásit:, - zasláním životopisu (CV) na e-mail: marcone@seznam.cz. Pracoviště: Vladimíra marčonková, Chmelničky, č.p. 401, 750 02 Přerov 2. Informace: Vladimíra Marčonková, +420 725 281 596.

Administrativa - Přijmeme faktkuranta/tku 30 000 Kč

Přijmeme šikovnou, komunikativní a spolehlivou fakturantku/fakturanta do velkoobchodu zeleniny a potravin, na přijímání objednávek, vystavování dodacích listů, naskladňování zboží a vyřizování telefonů. Praxe s PC podmínkou, znalost programu Helios výhodou. Denní provoz (8,5 hodiny) + extra víkendy, požadujeme češtinu slovem i písmem. Nabízíme indiviuální přístup, práci v pohodovém kolektivu, osobní nákupy za zvýhodněné ceny. Své životopisy zasílejte e-mailem: Nástupní plat až 30.000 Kč HM.

Stavebnictví - Stavebnictví Zedník 16 000 Kč

Zedníci (kromě zedníků ohnivzdorného zdiva) ZEDNÍK. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Místo výkonu práce: místo realizace zakázky., Požadujeme: vyučení v oboru, praxe na pozici zedník, ochota cestovat.. Pracoviště: S.o.k. stavební, s.r.o. - pracoviště - průmyslová zóna třebíč, hrotovická ul., Hrotovická-Průmyslová Zóna, č.p. 162, 674 01 Třebíč 1. Informace: Jaroslav Tylčer, +420 568 838 830.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
11

Další skandál? Pojišťovny platily za lék bez důkazu o účinku

V italském Janově se zřítil most
5 30

Most se zhroutil jako by byl z mouky. Silnice zmizela a já padal, popsali svědci

Sasko nejsou jen Drážďany. Poznejte slavnou historii malebných německých měst

Kousek od hranic s Německem leží řada míst a měst, s nimiž nás pojí společná historie. Sasko nejsou jen Drážďany, slavný míšeňský filigránský porcelán či vysoce kvalitní víno, ale i malebná městečka, pevnosti a hrady na břehu Labe. Ať už se vydáte do Saska za nákupy, či zábavou, mějte oči otevřené, všude na vás totiž číhá překvapení. 

Pražského šoféra, který přežil pád janovského mostu, prozradila fotka

Český řidič, který se s kamionem pražské spediční společnosti SPED-IT nacházel na mostě v italském Janově právě ve chvíli, kdy se zřítil centrální pilíř, měl veliké štěstí. Byl totiž jedním ze zraněných, které z trosek vyprostili záchranáři.

Do lidí v Londýně najel Brit původem ze Súdánu, píší britská média

Útočníkem, který v úterý srazil autem u britského parlamentu v Londýně cyklisty a tři zranil, je devětadvacetiletý Brit súdánského původu Salih Khater. Ve středu to uvedly přední britské deníky.

Viděl jsem přistávat ruské Antonovy, vzpomíná režisér Václav Vorlíček

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak "bratrskou pomocí" zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT